B. Rybák 6.9.2014 1:12

Výborný článek

Ekonomie je výslednicí ekonomického chování občanů a to závisí na jejich důvěře v blízkou a střednědobou budoucnost, tedy na podnikatelské a spotřebitelské náladě.

Pokud je tato nálada (např. po vítězné válce) euforická, vznikají cenové a investiční "bubliny" o nichž sice všichni odborníci vědí, ale nikdo se je neodváží popsat, aby nebyl označen za původce zničujícího sebenaplňujícího proroctví. Určitě to neudělá žádná vláda, protože každá vláda doufá, že ty bubliny prasknou až po ní.

Prasknutí velké bubliny vyvolá recesi, nebo dokonce krizi která může zcela změnit náladu směrem k panice (občané málo nakupují, podnikatelé neinvestují). Pokud se to stane (a současnému západu se to stalo), je dobrá rada drahá. Vládní investice nic neřeší, protože každý ví, že jsou jenom dočasné, že zvyšují dluh, který bude nutno splatit. Snižování vládních výdajů obvykle není v demokratické společnosti tak razantní, aby zlepšilo důvěru podnikatelů (spotřebitelskou zpočátku zhoršuje). Proto krizi třicátých let ukončila až 2. světová válka ( Rooseveltův New Deal ji spíše prohloubil).

Pokud tedy "západ" nenalezne reformátory, kteří razantně odbourají hluboko "zažraný" sociální parazitismus, bude nezadržitelně prohrávat s "novými ekonomikami". Starý Řím mohl v takové situaci jmenovat dočasného diktátora (jakým byl např. v Chile Pinochet)!

• reagovat
• nahlásit příspěvek