P. Rada 18.3.2018 8:09

Re: Skromna otazka...?

Důvod může být zřejmý pokud si uvědomíme, že loupeživostí (neopakovatelným těžebním naakumulovaného) lze získat daleko rychleji bohatství a pokud si přiznáme, že míra materiálního obohacení je v konkurenčním prostředí zásadní momentální výhodou.

Zkrátka pokud jsou dva sousedící zemědělci a jeden z nich po několik generací začne ryze egoisticky využívat intenzifikační prvky oproti druhému - pak zakrátko ovládne prostor a ten druhý může dokonce vymřít. Nebude to nutně natrvalo, může tím způsobit i sobě do budoucna kolaps protože systém neobsahuje účinné dlouhodobé zpětné vazby..

I když si toto riziko leckdo s méně egoistických uvědomí pak zapůsobí i faktor clácholivé racionalizace např ve smyslu víry v tvrzení, že prvotní intenzifikace nejspíše navodí další intenzifikační technologie a takto že bude systém pro rádoby nezadržitelný technologický pokrok stále dostatečně životaschopný a dokáže překonat dosavadní limity.

Naděje, že by takto ve skutečnosti došlo k vymanění se s limitujícího prostoru planety a nalezení podobně snadno dostupných zdrojů jinde ve vwesmíru se ale neukazuje oprávněná s několika důvodů. Např. přes veškerý technologický pokrok totiž některé zásadní technologické směry - jako např energetika při těžbě energií (EROEI) klesá už prakticky století a podobně je to těžbou surovin. Doposud pozitivní dopady má naopak například informatika ovlivnující logistiku ... ale je pravděodobné, že i tento obor má své limity.

Např předpověd počasí lze dnes v chaoticko deteministickém systému provádět velmi efektivně na 3 dny dopředu s pravdppodobností nad 90% na týden ale už kolem 50%. Jak ale bude za několik msíců to už nikdo neví a chaotický prvek pedpovědi vytváří nepřekonatelnou barieru i pro superpočítaře budoucnosti. Naši předkové se proto uchylovali k pranostikám podle kterých např stanovovali období osevu polí. Pro budoucí generace však nejspíše jen poroste nejistota např kdy přijdou příští rok pozdní mrazy a kdy např. zasít ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 18.3.2018 10:35

Re: Skromna otazka...možná odpověď

Pokud se má paměť nemýlí v identifikaci autora dotazu, poté sám tu odpověď nejspíš zná. Dle mého soudu je to trochu jako s těmi biopalivy. Objem dotací pro "biopotravinovou výživu světa" by nejspíš přesáhl ekonomické možnosti současné i budoucí lidské populace. Omezeno svojí ideologií (žádné GM coby alternativa k pesticidům) - a nově i protesty proti genové editaci (GE) včetně požadavku dovolit jen archaické metody mutačního šlechtění (operovat smíte jen řeznickým nožem, pryč se skalpely) se prostě "BIOzemědělství" svojí produkcí (nejen) dál nedostane.

Je-li poučený farmář ekonomicky úspěšnější, nevidím v tom žádnou loupeživost. Transgenoze je možná v přírodě spíše raritou, ale bez mutageneze by neexistovala ani evoluce a my bychom tedy tady nebyli i tyhle problémy neřešili. A žádat na evropském soudním dvoru, aby povolil návrat gamapolí leč zakázal "krisprování" ... no zkuste této snaze dát politicky korektní pojmenování :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.3.2018 15:45

Re: Skromna otazka...možná odpověď

..."Je-li poučený farmář ekonomicky úspěšnější, nevidím v tom žádnou loupeživost"....

Toto je formulováno velmi velmi diplomaticky a rozumím tomu, že rozvést to do věcných detailů a důsledků je na tomto foru nemožné. Otázkou pak ale nutně jsou kriteria - tedy co chce kdo "vidět"?

Obecně jsou přeci v zorném poli každého z nás dokonce celosvětově okolnosti a dopady zemědělství na krajinu až oceány. Konkrétněji jen u nás farmaří na svém - tedy s pravděpodobně větší dlouhodobou motivací jen cca 20% farmářů. Dominantní počet nájemně hospodařících proto inklinuje k momentálnímu zisku - v extrému tedy až k té k loupeživosti typu po nás potopa. Kolik procen farmářů je "poučených" ve smyslu jak docílit jen momentální zisk a kolik z nich je poučených jak dosáhnout udržitelného hospodaření a ziskovosti zárověn?

O dominantním ponáspotopářství přeci souborně vypovídají údaje o obecně klesající úrodnosti půd nebo o eutrofizaci vod jako důsledku zemědělské činnosti. Možná odpověd je, že lidé důsledky svého momentálního blahobytu vidět obvykle nechtějí.

Mám tedy za to, že lidská chtivost pravidelně nevynechává ze své pozornosti ani zdroje půdní a namlouvat si, že alespon většina farmářů se k ní chová "poučeně" je víc o nekorektním optimismu až o slepotě - jak o realitě. Mýlím se snad zcela zásadně když "vidím" obecné výsledky např. Agrofertu ...který vykazuje rostoucí zisky na půdách s průběžně klesající úrodností a k tomu pesticidy dokonce ve spodních vodách? Může za to snad opakovaně připomínaná absence GMO v EU? Tam kde se GMO naopak bez zábran využívají snad devastaci půd nedochází? Věcné odpovědi by mě zajímaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dlouhy 18.3.2018 19:38

Re: Skromna otazka...možná odpověď

Pamet vas nemyli, jsem to ja :-)) Ohledne biopaliv s Vami souhlasim. Je to nesmysl.

Co se ale tyce uziveni lidske populace sveta, tam je biozemedelstvi resenim, jak pro bohate, tak i pro chude zeme. V bohatych je v podstate nadprodukce, dnes zmirnena prave na priklad pestovanim biopaliv na orne pude. Vynosy by se se zavedenim biozemedelstvi snizily o 5 - 25%. V chudych nemaji penize na chemicka hnojiva a pesticidy. Tam by se zavedenim biozemedelstvi naopak vynosy mohly zvysit az o 50%.

Ostatne nechapu, proc nam, tim myslim zeme euroatlanticke, zidovskokrestanske civilisace bileho muze, je vnucovana zodpovednost za lidstvo celeho sveta? Proc mame zivit cely svet? Proc si mame zasvinit prostredi a potravu maximalisaci produkce drastickymi metodami, kdyz je logisticky nemozne a principielne nespravne prebytky posilat tem, co si je nezaslouzi? Neni to megalomanie?

Svet plundruji barbarske a primitivni kultury vetsiny zemi sveta, ne my. Ze 193 statu OSN je sotva 20 slusnych, prosperujicich, civilisovanych, demokratickych. Zbytek jsou kriminalni diktatury, primitivni kultury. Kvuli nim se vsude valci, nici, devastuje. A my, Zapad, je mame zivit? Zapad ma nejkvalitnejsi zivotni prostredi, nejkvalitnejsi potraviny na svete. Kdyby se prestal starat a investovat do beznadejnych primitivnich a barbarskych kultur (zeme islamu, Afrika, zeme s totalitnimi rezimy etc), mel by dost prostredku na zavedeni biozemedelstvi a tim i na nezatezovani sveho prostredi, niceni zdravi konsumentu a setreni svych zdroju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 18.3.2018 23:19

ejhle starý dobrý Malthus nebo Římský klub ?

Na každý pád děkuji své paměti, pane inženýre - a uvítám pokračování dialogu i bez světla ramp. Možná i zjistím, zda ještě jste či už nejste na straně pana profesora Urse Niggliho i s jeho pohledem na užitečnost GE technik pro "organické šlechtění". Třeba najdeme i jiná souznění v tomto postfaktologickém světě :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dlouhy 18.3.2018 23:43

Re: ejhle starý dobrý Malthus nebo Římský klub ?

Beru to jako kompliment, ze jste si me pamatoval...:-)) Jeste jsem zapomnel dodat, ze produkce 1 litru repkoveho oleje stoji 1,6 litru nafty. Kdyz se zapocita vse.

K Niggliho koketovani s GE technic jsem skepticky. Jsem konservativni v pohledu na manipulaci s prirodou. Vite, jak to dopadlo s Frankensteinem...:-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek