J. Basler 4.4.2022 14:59

Pan Grygar tohle nepsal ani žádný jeho nástupce. Není to kosmologie ale částicová fyzika. Na toto téma píše do osla pan Vladimír Wagner

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 3.4.2022 15:12

Jeden takový profesor se také stavil v hospodě U kalicha, jmenoval se Albert Einstein.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 3.4.2022 9:30

Vesmír se nerozpíná, ale na kuličku se nabalují další ho....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 3.4.2022 7:39

Pan autor má pravdu, že v kosmologii je Occamova břitva na rozpacích. Ale, obecněji vzato, tento nástroj spolehlivě, trvale a neúnavně odřezává mudrosloví od silozpytu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočvar 3.4.2022 2:09

Pěkné povídání, děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 2.4.2022 22:06

Josef Švejk po propuštění z ústavu: „Taky jsem se v blázinci sešel s několika profesory. Jeden s nich mně vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní,“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 2.4.2022 22:05

Existuje vůbec čas, není to pouze pohyb který si překládáme do naší člověčí řeči abychom tomu porozuměli. Ve známé rovnici E mc² je pouze energie, hmota a zrychlení. Jsem laik ale právě vyšel článek na OSELu od nástupce pana Grygara.

Největší narušení kombinované CP symetrie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.4.2022 21:57

Jeho jméno budiž pochváleno ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 2.4.2022 10:36

Nerad bych se pouštěl do spekulací na téma kosmologie, ale pokud jsou zde její fandové, upozorňuju na cyklus článků Davida Zoula, odkaz na poslední: https://www.aldebaran.cz/bulletin/2022_09_pri.php

Je to to nejlepší, co jsem na toto téma v poslední době četl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Šubrt 2.4.2022 9:29

Tak to mi pane Kovanici mluvíte z duše. Z velmi laického pohledu po léta sleduji vývoj v kosmologii a poznatků o vesmíru. A již dříve mi to vrtalo hlavou, ale v souvislosti se zprovozněním teleskopu Jamese Webba se mi ještě intenzivněji dere na mysl jedna otázka. Jak je možné, že velmi vzdálené objekty, téměř z hranice viditelného vesmíru, se nám jeví od sebe velmi vzdálené? Pokud jsme opravdu schopni dohlédnout ve vesmíru až do doby krátce po Velkém třesku, měl by být vesmír z té doby mnohem menší a tudíž objekty, které dnes pozorujeme, by k sobě měly mít mnohem blíž. Pokud platí, že od Velkého třesku se vesmír stále rozpíná, měl být v té době mnohem menší.

Jedno řešení mě napadá a nevím, zda neobjevuji Ameriku. Že totiž v šíření světla není konstantní rychlost ale čas. Čas, který světelný paprsek potřebuje k tomu, aby přelétl celý vesmír. A to bez ohledu na aktuální velikost vesmíru, ve kterém se šíří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 2.4.2022 6:32

...a já jsem se bavil, že se jedná o Apríla

...takže na oplátku: Vesmír se rozpíná proto, že tomu tak chce Alláh

• reagovat
• nahlásit příspěvek