Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak dědečka vyloučili
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kraus 30.10.2013 23:21Věcná poznámka: Je Dolní a Horní Cetno. Existence Malého Cetna není pravděpodobná. Léta jsme jezdili do Podkováně, to je vesnice hned vedle, pak strejda koupil v Dolním Cetně za pakatel bývalou ředitelskou vilu podkováňského pivovaru a jezdili jsme tam. Vše je v hlubokém a úzkém údolí strenického potoka, táhnoucím se od Krnska do Skalska, stranou dopravního ruchu a píšu tohle i kvůli sobě, aby to bylo připomenuto. Údolí muselo být hustě obydleno, v D.Cetně byl cukrovar a z dnešního pohledu naprosto předimensovaná budova školy v typickém předprvoválečném stylu. Je už dávno zrušena, stejně jako lokálka z Chotětova do Skalska, kterou se tam jezdilo. Začátkem 60.let byla v Podkováni spousta dětí, všude vyšlapané pěšiny a břeh potoka u mostku, kde jsme si nejradši hráli a odháněli husy, byl vyšlapaný a tvrdý. Dnes je zarostlý léta nesekanou trávou a Podkováň je jako zpustlá vesnice duchů. První velkou ránu ji zasadil ruský kupec pivovaru, který brutálně změnil a obetonoval okolí, druhou cikáni nastěhovaní do bývalých pivovarských bytů. To vyhnalo poslední obyvatele. Dnes už tam cikáni nejsou, ale nikdo se nevrátil. Pivovar je v provozu, dvakrát do roka se tam stavím pro pivo a bavit se tam s někým o minulosti je beznadějné. Jsem asi jediný, kdo má staré pohlednice Podkováně, v nedávno vydané knížce s pivovarskými pohlednicemi není Podkováň vůbec uvedena. Ani to je nezajímá. Ale k Dolnímu Cetnu (Horní C. je pár baráků u pole). Je tam malý židovský hřbitov, býval hezčí přirozeně zpustlý než teď jako mrtvá umělá kulisa, bývala tam i synagoga, ale židi z obce nějak vymizeli dávno před válkou a už v těch 60.letech nikdo nevěděl jak a proč. |
|
|
J. Kraus 30.10.2013 23:23Re: Věcná poznámka pokračování Zbyla po nich i po starých ceteňácích na někdejším národním výboru takřka legendární skříň s obecními a bůhvíjakými švabachem psanými lejstry, o kterou se přetahovaly místní úřednice s manželem mojí sestřenice, který tam byl jako komunista na vedlejšák předsedou. Nakonec se mu povedlo lejstra i skříň odvézt na bývalou skládku řepy – postupně zavážený rovný dolík. Chlap jako řípa, 52 let, do roka byl po smrti. Dodnes mě mrzí, že jsem něco nezachránil, koho by napadlo, že tím „vyhodit“ to myslí jinak než dát to boleslavskému museu. Naproti hřbitovu bývalá asi čistička řípy, vlastně obezděné obrovské široké železné kolo se zachovalými převody a transmisemi, dolní čtvrtina kola potopená v temné vodě, kdo by tam spadl, nevyškrábal by se. Šel z toho strach. Z Cetna se chodilo na výlet na Starý Hrádek u Skalska, mezi Podkování a Skalskem byl vysoko v kamenné stěně hluboko vyrytý bílý obraz koně, pro místní tajemná zvláštnost. O Keltech tehdy nikdo nic nevěděl. Před několika lety jsem tam šel zvlášť kvůli němu, ale nenašel jsem ho. Ve mlýně mezi Cetnem a Podkování bydlel pan řídící Šípek, skutečně mu tak všichni říkali, syn mlynáře. Jezdil Tatrou 11, byl její první majitel, a ve mlýně bylo ještě všechno původní. Z krnského mlýna, posledního na Strenickém potoce, byl zase náš pražský soused pan Postránecký. Pamatoval, jak se stavěl původní krnský viadukt a jak při zkušební jízdě stál stavbyvedoucí dole s pistolí v ruce. Román by z těch vzpomínek byl. Jak se hrálo u podkováňského rybníka ochotnické divadlo, na vzrušení při pohledu na parní lokomotivu, probouzející se k životu ve výtopně lokomotiv v Cetně, na dnes už nepřístupný |
|
|
J. Kraus 30.10.2013 23:25Re: Věcná poznámka dokončení půlkilometrový průchozí kanál ze skládky řípy do cukrovaru. Proč to dělali tak složitě, kdo nám to dnes řekne? Přemlouvám sestřenici, aby něco sepsala, ale nesepíše, a všechna ta místní a rodová paměť, předávaná generacemi, se ztratí. Bude toho jednou někdo litovat nebo nový lid začne v nové zemi od nuly a zmizíme jako ti cetenští židé? Vždyť už jsme vlastně zmizeli. Proč si člověk pamatuje ty staré lidi, zatímco těm dnešním se ani nechce podívat do tváře? Způsob jednání, přirozená zdvořilost a úcta ke každému jako pohlazení, radost z jejich přítomnosti. Člověk by rád nějak předal dál aspoň věcná fakta, ale ani v tom pivovaře, kde se úřednice vyloženě nudí a neví ani, kde mezi Prahou a Jičínem se jejich pivo dá koupit – na to mají v Praze obchodního zástupce – není zájem. Tož tak. Stává se ze mě grafoman. |
|
|
B. Veltrubský 30.10.2013 17:52Velice se omlouvám avšak jsem pevně přesvědčen, že k tomu marasmu tkzv. socialismu nám silně pomohli tkzv. demokratické strany schválením Košického programu. To jest chtěli moc a jenom pro sebe. Jen nepočítali s tím, že přijde někdo kdo je ještě více bez skrupulí jako oni a pak to jejich pohrobci chtějí hodit na prezidenta Beneše. |
|
|
V. Kusý 30.10.2013 13:29Evidentně by byl Váš dědeček dobrým kandidátem na medaili, jakou dostal pan profesor :-)) Nic ve zlém, prosím. Jen jsem popustil uzdu fantazii, ééé realitě.Na dnešní realitu mi fantazie schází. |
|
|
V. Novák 30.10.2013 9:54"nevěděl, kdo to byl Marx"? Sociální demokrat? Už jsem četl lepší šamanské lži... |
|
|
M. Písecký 30.10.2013 12:48Co je na tom divného, nepodezírám např. Škromacha, že ví, kdo byl např. Milton Keynes, abych vybral osobnost pro dnešní socdem podobně významnou, jakou byl Marx pro tu předválečnou. Marxe a Lenina má jistě jako (bývalý) bolševik v malíčku, o tom nepochybuji, jen má asi chaos v tom, které jejich myšlenky jsou v rámci dnešní ČSSD politicky korektní. |
|
|
V. Kusý 30.10.2013 13:27Re: Co je na tom divného, Máte recht, podezírat Šromacha i jen ze závanu nějakých obecných vědomostí .......Omlouvám se přemohl mne záchvat smíchu. |
|
|
P. Kmoníček 30.10.2013 14:08Re: Co je na tom divného, To je ten stále se podrazácky usmívající?Ten malý a tlustý? |
|
|
V. Kusý 30.10.2013 16:50Re: Co je na tom divného, Máte na mysli Marxe, nebo Škromacha? :-))) |
