J. Ráž 12.10.2011 21:12

Autor na jednu věc zapoměl

A já bych ji rád připomněl (pro všechny) na tomto příkladu:

Brno bylo v předválečné době typicky multikulturním městem. Byla zde velmi početně silně obsazená židovská komunita složená 50 na 50 s Německých a Českých Židů (to podle řeči, kterou mluvili doma), v továrnách to bylo mezi dělnictvem taky 50 na 50 Němci a Češi, Němci měli své odbory a Češi zase své, ale dovedli se domluvit na všem. V neděli se po České procházeli na "lovu" potenciálních ženichů Česká děvčata a po Běhounské Německá a večer šli tancovat Němci do Německého domu který stál na dnešním Moravském náměstí a Češi do Besedního domu na Husové. Lidé si zvykli na tuto národnostní směs a nikdo neprudil. Fungovalo to, dokud všichni respektovali, že jsou občané Československé republiky, kde je úřední řeč Čeština a kde se musí dodržovat zákony, které platí pro všechny stejně.Jakmile se jedno etnikum odmítlo těmito pravidly řídit pod hesly národního sebeurčení došlo k maléru...následky všichni znáte.

Historie i našeho státu nám připomíná , že každý stát může být domovem příslušníků všech možných národnostních skupin i příznivců různých náboženských směrů jedině tehdy, když všichni bez vyjímky budou dodržovat historicky zavedená pravidla občanského soužití, které vyznává majorita a principy vztahu občan-stát, který v demokraciích určuje většina, čili opět majorita. Soubor práv a povinností musí platit pro všechny bez ohledu z jaké kultury pochází člověk, který se svobodně rozhodl být občanem státu ve kterém žije. Kdo toto nemíní dodržovat musí být většinou vypuzen, i když se to některým lidskoprávním blouznivcům a kavárenským intelektuálům nebude líbit. V opačném případě je každý stát potenciálním místem velké tragedie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek