Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Snad možná až pozdějc
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Liborek 8.6.2022 20:54Je rok 2022, jen pro Astona... |
|
|
J. Farda 8.6.2022 9:50Tuším včera? dávali na ČT2? Válku Roseových ... poučné! |
|
|
P. Hatina 8.6.2022 2:31Bohužel, pokud budeme vycházet z definice pojmu leadership, tak takovou charakteristiku u nás nemá v potřebné míře žádný politik.. A vzhledem k tomu je naprosto zbytečné, aby náš maličký stát měl dokonce dvě hlavy státu, prezidenta a premiéra. Možná by stálo za to napřed udělat referendum, kterou z nich zrušit,., |
|
M. Ilsner 7.6.2022 23:05tak ,,posila,, hnátek je další forejtí reinkarnace |
|
P. Jirkovský 7.6.2022 23:17To nebude reinkarnace, s jeho karmou by se moh vrátit tak akorát jako nejnižší místo na dně senkruvny. |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 22:41Indie v Bratislavě odmítla nechat se vtáhnout do války na Ukrajině V současnosti geopolitiku Západu už dávno nevedou strategické mozky, jako je Henry Kissinger, nýbrž spíše ideologové, jako současný ministr zahraničí USA Antony Blinken, kterým dělá problémy číst geopolitickou realitu a dynamiku směřování současných proudů historie, a když narazí na skutečnost, že realita neodpovídá jejich ideologickým sebeklamným fabulacím, nasadí kurz podle zásady: „Tím hůř pro realitu!“ Pod tlakem této administrativy se částečně dostává do ne příliš realistického kurzu i politika Evropské unie, ač zlomení Evropy, aby bezmyšlenkovitě poslouchala USA, není tak úplné, jak se zdá. Je to vidět na rozkolech kolem současné války na Ukrajině, kdy řada států EU, ač se nestaví veřejně proti Washingtonu, tak v podstatě zkouší kurz, který je v rozporu s americkou snahou udělat z Ukrajiny nějakou novou „třicetiletou válku“ k opotřebování Ruska a zadření formování Eurasijské osy vedenou do posledního Ukrajince a do posledního šestáku v kapsách Evropanů. Neboť třeba Francie a Itálie dost tlačí na řešení ukrajinské situace mírovými rozhovory. https://czech.cri.cn/communication/3888/20220606/761936.html |
|
|
P. Diviš 7.6.2022 22:43Jo, to známe. V Mnichově se taky leckdo "nenechal vtáhnout do války". Než si ho válka a agresor vtáhli. |
|
|
V. Zadák 7.6.2022 23:16Jestlipak víte koho napadlo uspořádat konferenci v Mnichově s doporučením koho pozvat a kdo tam nemůže být, Karle Šebesto? |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 23:34Jakou odpověď, s ohledem na blbost vaší otázky a výsledku konference, vlastně očekáváte? |
|
|
R. Langer 8.6.2022 6:08Takže nevíte, co? |
|
|
M. Kolář 7.6.2022 22:49Blinken měl spíše Rusko přečtené dosti dobře, jak vidno... Naopak ti různí "realisté" a propagátoři "politiky všech azimutů" dojeli na svou indolenci.. |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 22:27Zelenskyj také prohlásil, že země NATO by měly pozvat Ukrajinu mezi sebe, pokud ji chtějí. „Není nutné plýtvat čas debatami o jejím přijetí,“ řekl ukrajinský prezident. ČT24 K čemu by to vedlo? Vláda v čele s premiérem Fialou by s tím souhlasila? Rovněž tak Parlament? Šílená doba... |
|
|
P. Diviš 7.6.2022 22:40Ano, šílená. Větší soused napadne, nesmyslně, menšího a ve státě, který zažil prakticky totéž v roce 1938, se najdou obhájci a omlouvači agresora. Fakt šílené. |
|
|
P. Diviš 7.6.2022 22:42A to ani nepřipomínám rok 1968, ten neměl tu národnostní záminku, šlo o čistou imperiální sviňárnu. |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 22:46Od roku 2014 až do roku 2022, v občanské válce, přišlo o život víc jak 14.000 lidí. Prezident Zelenskyj odmítal splnit Minské dohody 2. |
|
|
P. Diviš 7.6.2022 22:55A tu "občanskou válku" zadělalo Rusko a a ani ono, ani jím vytvoření separatisté ty vynucené "dohody" nedodržovalo. KOLEKTIVNÍ PUTIN
Jak vlastně vznikl konflikt na Ukrajině v roce 2014 a dvě separatistické republiky, které se staly záminkou letošního útok Ruska na Ukrajinu? Plukovník ruské tajné služby Igor Girkin se poté, co se podílel na ruské anexi Krymu, přesunul na Donbas a po dlouhém snažení se mu podařilo vyvolat ozbrojený střet, do kterého se ukrajinským úřadům vůbec nechtělo. Přitom dokonce ani v Kremlu původně neplánovali odtržení tohoto území od Ukrajiny. Nakonec to ale udělali a poslali tam ruskou armádu. Tak popisuje ruský novinář Michail Zygar na základě otevřených i svých vlastních zdrojů začátek ukrajinského konfliktu. Tento příběh tvoří v jeho knize Všetci mocní Kremľa jen část pozoruhodného líčení vzestupu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho okolí. Kniha byla dokončena v roce 2015 a nyní vychází v reprintu. Úplně totiž nezastarala. Mimo jiné v ní Zygar tvrdí, že Putina často tlačili k rozhodnutí jeho blízcí a neexistuje jeden Putin, ale jakýsi kolektivní Putin, dílo tužeb jak Putina, tak jeho okolí. A toho je tudíž těžké, ne-li nemožné porazit.
Michail Zygar: Všetci mocní Kremľa, Absynt, 2016, 2022, 480 stran A jen dodatek, ještě v tom roce 2014 tvrdil Lavrov, že věc je vnitřní záležitost Ukrajiny (na "dovolenkáře" asi zapomněl). |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 22:57Vy vážně nechápete, že šlo o poměrně rozsáhlou diverzní akci FSB a dalších složek rusáckýho impéria proti svobodnýmu státu Ukrajina? Vy věříte tomu, že se z dokonale vycvičenýho příslušníka KGB stal najednou demokratickej politik? |
|
|
V. Mokrý 7.6.2022 23:00tady se takovejch ( STB ) po " sametu " vyrojilo |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 23:03Kotas, za závorkou a před ní se mezera v češtině nedělá, to bys moh, jako vlastenec, respektovat. |
|
|
P. Diviš 7.6.2022 23:03Jestli máte na mysli (?) Bureše, tak ten ne hned, nejdřív si sehnal peníze od "švýcarských kamarádů". |
|
|
V. Mokrý 7.6.2022 23:07to byli úplně jiní, ten jmenovaný nikoho nezajímal |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 23:30Ty seš úplně marnej. |
|
I. Semrád 7.6.2022 22:19Po panu Severovi, který se svou nezměrnou aktivitou patrně vyčerpal, je zde další mimořádná posila - pan Hnátek. Taky od Plzně. |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 22:21Pane Semráde, prosím nestrašte. To už vypadá, že u tý Plzně spadli ti Paroubackovi Marťani. |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 21:47Německo je připravené posílit svoji vojenskou misi v Litvě. Při setkání s prezidentem Gitanasem Nausédou to v úterý ve Vilniusu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Berlín zvýšil svoji vojenskou přítomnost v zemi o stovky vojáků po ruské invazi na Ukrajinu na konci února letošního roku. Mnohonárodní prapor pod německým velením tam zřídila Severoatlantická aliance v reakci na anexi Krymu už v roce 2014. ČT24 |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 21:54Vcelku logickej krok, nemyslíte? Spojenci si přece musejí pomáhat a vzájemně se bránit |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 22:05Pane Jirkovský, pokud bych měřil dvojím metrem, souhlasil bych. Kdysi to u mě tak fungovalo. Dneska mně občas nevoní ani západní, ale ani východní větry. Dávám přednost bránění českých národních zájmů... K tomu jsem dospěl, snad své názory do mého "finále" už nezměním. Snad se nemýlím! |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 22:14Nerozumím vám, a abych řek pravdu, tak ani tomu dvojímu metru. To je taková chytristika, kterou můžete znevážit cokoli, stačí prohlásit odlišnej názor za "dvojí metr". Přitom to smysl nedává, každej měří jinak svejm lidem a jinak svejm nepřátelům. Jinak to ani nejde. A mezi těmi dvěma metry je jich ještě zhruba 11.814. |
|
|
J. Matuška 7.6.2022 22:34Tak to zkusím jinak. Cca do roku 2014 jsem byl na tom ke vztahu k US zahraniční politice tak, že jsem doakázal obhájit i masakr v My Lai a převrat CIA v Chile apod. Dovedete si představit, že by Spojené státy připustily situaci, kdy Mexiko nebo Kanada by byl členem nepřátelského vojenského uskupení? Kolik kilometrů je z pobaltských států, členů NATO, do Petrohradu? |
|
|
P. Jirkovský 7.6.2022 22:50To jste mně dal moc otázek a podnětů. Vezmu to ve zkratce a proto hodně zjednodušeně. Nikdy bych nedokázal obhájit věci, jako byl masakr v My-Lai nebo další podobný zvěrstva. A nedokážu představit tu situaci s Kanadou nebo Mexikem, stejně bych si nedokázal předatavit, že by divoký prasata, který mně ničej ploty a louky, by toho nechala a začala předčítat selatům Babičku od Boženy Němcový, to prostě nemá smysl. Kolik je kilometrů do Petrohradu z Litvy bych si asi dokázal zjistit, ale víte vy, kolik je kilometrů od hranic s Rusáckem do Vilniusu nebo do Tallinu? A když si připomenu násilný obsazení pobaltských republik armádou CCCP, tak se nedivím tomu, že tam lidi nestojej o repetici. |
