Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Plomby (ne)budou zadarmo
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Vandas 3.6.2011 0:11Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Tak končíme, dobrou noc. |
|
J. Tolman 3.6.2011 0:06Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Jdu spát. Dobrou noc. |
|
|
P. Vandas 3.6.2011 0:04Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Ano tak to je, ten systém v prvním Vašem případě by byl stabilní poze za předpokladu, že specifická hmotnost pístu by byla stejná jako vody. Pokud je vyšší nastává gradient tlakový, který se snaží ustálit systém s nejmenší potecionální energií a to je stav se závažím na dně. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:57Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Aha. Mýlím se. V takovém případě by závaží bez problému kleslo na dno, protože cirkulaci vody by nic nebránilo. Závaží nemůže klesnout na dno pouze tehdy, nemá-li voda z pod pístu kam odtéct. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:55Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Systém je naplně vodou celou dobu. Množství vody se nemění, mění se pouze poloha pístu. Opravte mě, pokud se mýlím. Pokud by horní část tenčí šachty byla přímo propojena s horní částí pístové šachy, tlak by měl být po obou stranách pístu stejný, protože tlak pístu by se přenášel úzkou šachtou na horní část pístu. Mýlím se? |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:52Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Děkuji, za milá slova, však se neváhejte k nám připojit. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:50Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Rozdíl tlakú je daný systémem samým, neb právě ten rozdíl vytváří účinnost systému. Při nulovém rozdílu, (stav kdy závaží klesne na dno celý systém bude naplněn vodou vytváří rovnovážný stav soustavy, avšak s nulovou akumulací energie. Největší akumulace, je při nejvyšším rozdílu tlaků nad a pod pístem, když píst je v horní poloze. |
|
v. Stejskalova 2.6.2011 23:48Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Omlouvám se že do vaší diskuse vstupuji,myslela jsem že bude o plombách a moc mi zaujala ta vaše,Myslím si že jsem jinde a ne v Česku!Prošla jsem se v diskusi týdne a tak krásmě jak vy diskutujete bych si přála číst i tam.Omlouvám se ještě jednou není to k věci ,vím ale ještě si lidí mezi sebou rozumí a to je dobře |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:44Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Pane Vandasi, je možné regulovat rozdíl tlaku před pístem a za pístem? |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:41Re: Dobrou noc, zítra to vše vyřešíme, nejpozději v neděli po obědě. :-) Dobrou noc. |
|
|
R. John 2.6.2011 23:40Dobrou noc, zítra to vše vyřešíme, nejpozději v neděli po obědě. :-) |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:35Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Souhlas, avšak slova, nároky na těsnění nejsou nijak vysoké, je eufemismus. Vše co proteče přes těsnění je ztráta dosažené výšky závaží, a tudíž ztráta účinnosti přímá. Tlaky na těsnění obrovské, přímo úměrné váze tělesa a netěsnosti spáry. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:30Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Takže, princip je ten, že celý systém je plně vyplněn vodu a betonovým pístem (nároky na těsnění nejsou nijak vysoké) a je hermeticky utěsněn bez náprstku vzduchu. Kapalina je nestlačitená a za normálních okolností je plně "nabité" zařízení pístem v horní poloze. Teprve když se uvolní ventil v horní části tenčí šachty, voda z pod pístu odtéká a píst klesá, ale pouze o odteklou vodu, která do silnější šachty opět vtéká nad píst. Poloha pístu v šachtě určuje velikost "nabití" zařízení. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:20Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. jdu si to přečíst. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:18Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Ale z principu je zřejmé, že válec těsnit musí, jinak by vlastní vahou těžítko kleslo na dno šachty a systém by byl k ničemu. To jen neupozornili autoři na nejproblematičtější úskalí navrhovaného elegantního schematu. "Kouzlo tkví v detailu." Milý Watsone. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 23:08Re: Asi by to nebyl problém s tím těsněním, To je jiný případ. Ty stojí ve vodním uzávěru a plní se spodem. Kdežto zde se musí vytlačovat kapalina pomocí pístu. To je řádově náročnější. Lze přirovnat jen k pístu ve válci spalovacího motoru. Ovšem o průměru 6m a stometrové délce válce. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 23:07Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Buď se mýlíme my nebo oni. Jinak na tom odkazu je námi diskutovaný princip na 4. stránce. V pravo dole jsou očíslované čtverečky udávající stránku a na každé strance jsou uvedeny další principy akumulace energie. Je opravdu z čeho vybírat, ale počáteční investice jsou vysoké a proto není divu, že se stále vybírá. OZE budou vyžadovat obrovské výkony akumulačních elektráren a to bude stát opravdu hodně. Proto je také dost obtížné vyvíjet souběžně jádro i OZE. Tolik zdrojů nemá nikdo. Jde o rozhodnutí toho kterého státu, protože ani jádro, ani OZE se bez státní podpory zřejmě neobejde. OZE má jednu velkou výhodu. V případě nehody se nemusí čekat 24 000 let, než radiace poklesne na přijatelnou míru. Po 50 letech provozu už máme 2 velké a několik menších jaderných pomníčků. |
|
|
J. Kanioková 2.6.2011 23:01Dík, bude se muset dovzdělat |
|
|
R. John 2.6.2011 23:01Asi by to nebyl problém s tím těsněním, Plynojemy to měly vyřešené. U Měcholup stával obrovský. Nevím jestli tam ještě je. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 22:54Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Máte jistě pravdu, avšak nastanou jiné systémové problémy. Napžíklad ten píst musí dobře těsnit v celé té obrovské ploše stěny šachty, tření toho těsnění , které musí spolehlivě odolat obrovským tlakům snižuje významně účinnost systému. Účinnost snižuje i vlastní váha vody, neb efektivně využitelný je jen rozdíl specifických vah vody a pístu. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 22:47Re: Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Moje poznámka člověka, který tomu nerozumí: Ta závaží jsou velmi hmotná a asi by byl problém s jejich dlouhodobě bezpečným zavěšením. Voda zajišťuje v podstatě bezúdržbový chod pod mnoho let. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 22:41Re: Tedy, píšete tu, pánové, Metan je nejlepší zemní plyn. V ložiscích uhlí je přirozenou součástí a chemickou extrakkcí by se pouze zvýšila jeho emise na těžitelnou úroveň. |
|
|
J. Kanioková 2.6.2011 22:37Tedy, píšete tu, pánové, o plynu a akumulaci třeba i ve vytěžených slojích. Moc o tom nevím, ale co metan? |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 22:30Re: Pane Vandasi Nedovedu si představit vrtací soustrojí s hlavou 6m. Ba ne! Dovedu! To bude jako razicí štít metra. Tak to beru zpět. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 22:28Re: Klid pane Vandasi, stát by to zatáhnul, my nic, my muzikanti, běžná tuzemská praxe. Jó, pomněte, že " Quod licet Iovi, non licet bovi." Ne každému, to projde. V partaji jsme nebyli a tak by se s námi nikdo nemazlil. |
|
|
P. Vandas 2.6.2011 22:25Ten nápad mi něco připomíná, pane Tolmane. Ta šachta s pístem vytlačujícím vodu do turbiny mi připomíná staré dobré pendlovky. Nebylo by nakonec účinnější zavěsit to závaží na lana a převádět to rovnou na generátory? Já se zabývám ve svých studiích budoucí enegetické soběstačnosti, myšlenkou bobtnajícího města. Princip je prostý. Použít domy, mrakodrapy jako obří těžítka , které by se zasouvaly jako šuple do dvojitého základu vyplněného vodou. Ve dne by příjmem energie narostly, řádově o metr a v noci, by obrovskou silou hnaly vodu na turbinu s generátorem. A tak by města bobtnala a splaskávala v denních cyklech a akumulovala energii. |
|
J. Anděl 2.6.2011 22:22Re: Mrkněte, kolik bude vážit při těch točkách, tedy, kolik energie bude mít. Jo, tak to je jiná, nás nefyziky je nutné občas nakopnout :) |
|
|
J. Slanina 2.6.2011 22:20Re: Nám tady Nečas s tou svojí vládní sebrankou No, on landys sice není z Bagdádu,ale už nechal celému svému fraucimóru ušít burky, aby měl měly všechny těmi škvírami na očích pěkný výhled na jeho betonovou prdel. |
|
|
J. Tolman 2.6.2011 22:19Re: Pane Vandasi Omlouvám se, že se k tomu ještě vrací. Obě šachty mají být vrtané. Mluví o tom jako o samozřejmosti. |
|
|
R. John 2.6.2011 22:15Klid pane Vandasi, stát by to zatáhnul, my nic, my muzikanti, běžná tuzemská praxe. |
