J. Kombercová 25.12.2010 15:31

Pane Tesaříku,

vy jste Žižkovák, to vám musím vyprávět jeden příběh.

Ještě za socíku se přiženil do vsi jeden můj posléze kolega, který se narodil na Žižkově a valnou část svého mladšího života tam i prožil. Byl to dobrý společník, dával k dobru písničky, jejichž texty byly zajímavé, ale ta melodie? Dušoval se, že jsou to písně autentické, odposlouchané po hospodách od starousedlíků. Teprve když s nimi vyšlo na veřejnost Šlapeto, seznali jsme, že texty odpovídají, ale ty melodie jsou opravdu, ale opravdu jiné, melodické, tak jak pražské písničky jsou. Chlapec měl absolutní hudební hluch a zpíval o půl oktávy výš, ale jinak dobrý. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Brabencová 25.12.2010 14:58

Paprž oznámil,že se nám v Česku narodil spasitel.

Neví náhodou někdo,kde se narodil?Maminky by si měly prohlédnout miminka,jestli některé nemá znaménko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Zlobil 25.12.2010 14:53

Pane Bože (admine).,

děkuju ti že sis toho Hejla vzal,i ten jeho "zázračnej vyhledávač" rád oželím,když už se nevrátí :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vandas 25.12.2010 13:45

Svátky Vánoční.

 A tak tu máme, Hod Boží Vánoční. Bohoslužba v našem kostelíku evangelickém byla pěkná a sváteční slovo bylo na Žalm 96 od prvního verše,: "Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu všecka země. Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jménu jeho, zvěstujte den po dni spasení jeho." A tak jsme zpívali a pěkně se potěšili navzájem a popřáli si pěkných a požehnaných svátků a byla Svatá večeře Páně a na paměť našeho Krista Pána jsme přijímali podobojí chléb , jako tělo Kristovo a víno jako Kristovu krev a já se usebral nad svou hříšností a  hned jsem byl ponoukán hříšnými myšlenkami a než pohár s  vínem doputoval k mým rtům, přemýšlel jsem, co by se asi stalo, kdybych vyzván smočit své rty ve víně, ten pohár do sebe obrátil a vypil až do dna? To by ostatní měli utrum? Jak by asi náš pan farář řešil takové faux pas? Že bych byl za blbce, je jisté, a že by si o tom pitomci, cudně vyprávěli ještě mnoho let. A tak jsem skromě pouze smočil své rty v tom posvátném poháru a přemýšlel o tom, že vlastně ta katolická církev nejspíše dobře věděla, proč se tak bránit před podáváním, pod obojí způsobou. Věděla, že blbec jako já, by se dříve, či později našel. A pak jsme zpívali s varhany i bez varhan čtyřhlasně, zpívali jsme s kytarou i houslemi a svátky byly opravdu sváteční. Tož, přeji den sváteční a požehnaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek