Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Možná, že by se měl svléknout do naha
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
S. Netzer 11.5.2011 22:32Tož tak V těch dresech vypadal každý z nich jako darth vader, ale moc jim to nepomohlo. |
|
J. Tolman 11.5.2011 22:38Re: Tož tak Každým rokem jsou lepší. Es kommt der Tag. |
|
|
S. Netzer 11.5.2011 22:57Re: Tož tak I to byl úspěch, přiznávám. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 22:23Americká vláda uznala videohry za umění Hráči mohou slavit. Uměním je World of Warcraft, Doom, Halo 2 i Mass Effect 2. Americký federální fond na podporu umění zařadil videohry mezi platformy, které bude podporovat. Protože jde o organizaci, která rozhoduje o přidělování peněz z federálního rozpočtu, jde o oficiální zrovnoprávnění videoher s filmem, rozhlasem i tradičními uměleckými formami. |
|
J. Anděl 11.5.2011 22:30Re: Americká vláda uznala videohry za umění Zajímavé. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že wow je vysoce návyková záležitost. Překvapuje mě ovšem, že něco tak prodejného potřebuje něco jako státní podporu. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 22:34Re: Americká vláda uznala videohry za umění Já tuto informaci nechápu tak, že hry potřebují státní podporu. Umění potřebuje státní podporu, přičemž je pro tento účel nutné definovat, co to umění je. A videohry se do této definice nyní z rozhodnutí americké administrativy staly. Předpokládám, že o podporu se bude muset žádat a splnit při tom určité podmínky. |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 22:37Re: Americká vláda uznala videohry za umění Jistě, to je fakt. Konkrétně wow tak vnímám. Byť je nebezpečně atraktivní :). |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 22:40Re: Americká vláda uznala videohry za umění Dopručuji: http://www.youtube.com/watch?v=FHkrAQSxbQc |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 22:51Re: Americká vláda uznala videohry za umění kouzelné :) děkuji. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 22:36Ke kauzalitě z minulé diskuze Důležitým rozdílem oproti klasické fyzice je stochastický (pravděpodobnostní) charakter kvantových jevů v mikrosvětě. Pro jednotlivé procesy nedovedeme stanovit kdy nastanou, ale pouze jejich pravděpodobnost. Individuální kauzalita chování částic se ztrácí, ale objevuje se nový druh stochastické zákonitosti. Chaotická náhodnost (zdánlivá či principiální?) v chování individuálních částic vyúsťuje v zákonitost pro statistický soubor těchto částic jako celek (nikoli pro jeho jednotlivé prvky). Výsledek dějů v makrosvětě je výsledkem dějů v mikrosvětě s největší pravděpodobností. V makrosvětě se pravděpodobnostní charakter mikrosvěta projevuje jako kauzalita. |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 22:43Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Ano, to si vybavuji z kouzelné Feynmanovy publikace o světle a (například) jeho odrazech v zrcadle, kdy jednotlivý foton může být kdekoliv, i za zrcadlem. Ačkoliv tam pak byly detaily, které jako neodborník neposoudím (tyto výjimky se nějak statisticky nebo reálně vzájemně potíraly). Co jsem v té diskuzi, pokud si správně vzpomínám, nadhazoval jako otázku, je to, zda i ty částice nemají jistou kauzalitu, kterou však nejsme schopní pochytit. Ovšem byla to nesmírně laická úvaha. Ke stvoření/vzniku vesmíru jsem v té souvislosti uvažoval ještě jako o čemsi, co existuje (teď budu fabulovat, snad srozumitelně) mimo čas a prostor věčně. Jen "uvnitř" existuje iluze plynutí času. Proto uvnitř to má začátek a konec, avšak "reálně" (tedy zvenčí) čas neexistuje. Je to ovšem spíš filosofický než fyzikální pohled. Takové "co by kdyby". |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 22:56Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Nejenom čas a prostor, ale i hmota je z tohoto hlediska iluze. Žádná hmota neexistuje. Existuje pouze vlnění. V atomárních rozměrech a větších se toto vlnění začíná jevit jako hmota, zakřivující svoje okolí do něčeho, co se nám jeví jako prostor a toto vše existuje pouze dočasně, má to začátek a konec, přičemž délka existence hmotných objektů se měří v čase (můj vulgární výklad). |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 23:00Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Ano. A tady jsme na hraně toho, co jste, jestli se nemýlím a nepřisuzuji Vám příspěvek někoho jiného, myslím zmiňoval v souvislosti s Taem fyziky, že? |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 23:02Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Ano. Současná fyzika se vědeckou cestou pokusu a důkazu dostala tam, odkud vidí svět stejnýma očima, jako staří mystikové. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 23:00Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Jinak, o vědeckém zdůvodnění zániku kauzality v mikrosvětě pojednává Heidelbergův princip, tzv. princip neurčitosti. |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 23:16Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Díky za tip. Vzpomínám si, že jsem o něm naposledy slyšel v seriálu Big Bang Theory. Veselé souvislosti :-). Ještě k původnímu tématu, které myslím vzniklo z debaty o vnímání dobra a zla. Předesílám jednu otázku, zda kromě pomíjivých složek existují i nepomíjivé, zda je pomíjivou duše, zda duch (zde jsme ovšem myslím ta slova používali odlišně, tedy ducha používám nikoliv jako oživující přírodní princip, spíš jako vědomí, pozorovatele). Každopádně - pro osobnost, se kterou se my lidé pojíme (podle mého pochopení je osobnost veličinou nezávislou na duchu) a která je v tomto pojetí iluzorní a pomíjivou, jsou ostatní pomíjivé a iluzorní jevy reálné. Jinými slovy, i přes toto intelektuální pochopení cítíme bolest a slast velice reálně. Proto duchovní cesta stejně pracuje s pojmy dobra a zla, i pokud je chápe jako iluzorní. Snad už příliš nementoruji, pokud ano, omlouvám se za to. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 23:27Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Debata nebyla o vnímání dobra a zla ale o vnímání jednoty protikladů, tj. že zlo nemůže existovat samo o sobě, ale ve spojení s dobrem. Kdyby na světě nebylo zlo, nemohlo by být ani dobro. Podle současných přestav třeba zvířata vědí, kdy se jim stane něco příjemného a kne nepříjemného, nicméně nevnímají to jako dobro či zlo, protože jde o abstraktní pojmy, které neexistují nezávisle na lidech. Kdyby dnes lidstvo zmizelo z povrch zemského, zmizely by s ním i všechny abstraktní pojmy, které si lidí vymysleli. |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 23:36Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Tak to jo, to už jsem zapomněl. Možná přesně nechápu, kam směřujete. Vnímá-li zvíře něco jako nepříjemné, je to pro ně přeci zlo, ne? Ačkoliv je jasné, že zvířecí vnímání tohoto pojmu bude odlišné od zvířecího. Naše kočky třeba nespokojeně mňoukají, když se děje něco špatného druhé z nich, nebo dokonce když se něco nepříjemného odehrává mezi námi lidmi. Ačkoliv uznávám, že slova "nespokojeně", "špatného" a "nepříjemného" jsou lidské pojmy. Jejich reakci však nelze popřít. Pak bych měl ještě otázku - vnímáte či mentálně uznáváte existenci dalších (třebas nehmotných, třebas hmotných) inteligentních bytostí? Démonických, andělských, jinak nepozemských? A dále existenci jiných ...ehm... sfér? Proč se ptám? Mám pocit, že lidé nemohou jen tak z vesmíru a celé existence zmizet, protože jsou jistým skupenstvím bytí, jeho nedílnou součástí. Mohli by maximálně biologicky vymřít na planetě Země. Proto si myslím, že nemůže zmizet sféra těch abstraktních pojmů. Ačkoliv konkrétní abstraktní pojmy jistě procházejí genezí, vývojem i zánikem. |
|
|
J. Tolman 12.5.2011 0:06Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze V tuto chvíli se bavíme o pojmech zlo a dobro. O to jde. Zlo i dobro jsou POJMY a aby nějaký živý tvor chápal pojmy, musí myslet. Myšlení je z tohoto hlediska vnitřní řeč, tudíž nejdříve musí vzniknout řeč, ta se musí vyvíjet, všechno se musí postupně pojmenovat, definovat a tak vznikají nové pojmy, které před tím na světě nebyly. Zde o věc kultury. zvýřata tatko vyvinutou kulturu nemají, proto vůbec nemohou rozlišovat tyto abstraktní pojmy. A zpátky k původní diskuzi, já jsem nadnesl otázku nedělitelnosti pojmů, které v lidské kultuře stojí ve vzájemném protikladu, ale nemohou ani v této abstraktní existenci existovat samostatně, stejně jako rub a líc jedné mince. |
|
|
J. Anděl 12.5.2011 0:22Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze K druhému odstavci: rozumím, souhlasím. Vědomí tepla může existovat jen na podkladu znalosti chladu. K prvnímu: Nejde jen o pojmy mentální, ale i o kategorie prožívání, které jsou subjektivní a mají pozitivní či negativní náboj. I ve sféře pocitového prožívání tedy existuje kategorizace "pojmů", nebo abych to nemátl, pocitů. Podle mého pochopení třeba jogických nauk nestačí vzdát se jen pojmů, ale postupným cvičením opustit jakoukoliv osobitost, ve které je pociťující subjekt. Teprve tehdy mizí rozlišování. Cítím, že tady se v něčem podstatném míjíme a každý sledujeme jinou linku úvah. Proto chci říct, že souhlasím, že dobro a zlo coby pojmy jsou relativní. Prožívání je také relativní - jsme schopni se rozhodnout, jak budeme jakou událost prožívat (zvířata nevím, zda jsou toho schopna, myslím, že pro ně je to více absolutní). A úplným vzdáním se osobitosti (třeba odevzdáním se plně Bohu) pak nemusíme ani vlastní zničení vnímat jako zlo. Blížím se trochu tomu, co píšete? |
|
|
J. Tolman 12.5.2011 0:41Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Není to ono ale to je samozřejmé. V případě skutečnbe odborných diskuzí se musí přesně stanovit téma diskuze a definovat základní pojmy. Já bych jen chtěl rozvést výše uvedeno myšlenku abstraktních pojmů. My lidé jsme si vytvořili (řečí a kulturou) virtuální abstraktní svět, který používáme pro vysvětlování světa. Zvířata hod zřejmě (?) nemají. Pes necíti zlo. Pes cítí materiální, reálný dopad nějakého zlého činu. Že to je zlo, víme pouze my, protože my jsme ho definovali jako opak dobra (a Bůh viděl, že je to dobré).
|
|
|
J. Tolman 12.5.2011 0:44Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Tento náš virtuální prostor reálně neexistuje a pokud by lidstvo zaniklo, zanikl by také, podobě jako by zanikl fyzikální prostor, pokud by zanikla hmota. |
|
|
J. Anděl 12.5.2011 0:57Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Možná. Bylo dřív vejce nebo slepice? Je hmota důsledkem prostoru nebo příčinou prostoru? Jsou lidé na planetě Země jediným zdrojem virtuálního prostoru lidského (ve smyslu druhu) světa? Tím se vracím k tématu vzniku světa z ducha či ducha z hmoty... Já už teď o tom neumím přemýšlet, ale rád se k tomu vrátím. Stejně jako k abstraktním pojmům. Vzhledem k tomu, že náš rozhovor je veden těmito abstraktními pojmy a dlíme při tom v hmotných fyzických tělech, není to jednoduché. Děkuji. |
|
J. Václavíková 11.5.2011 23:38Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Pane Tolmane, vy jste tady někde zmiňovali, že hmota není, je jen vlnění. Já jsem v oboru fyziky jen laik, ale tohle s výhradou platí myslím jen pro fotony. U částic, jako třeba protony, neutrony, dokonce i elektrony, je nějaká hmotnost vykazována. Jen se třeba neví, kde se který elektron zrovna nachází, tam právě platí ta pravděpodobnost. Už nevím, jestli to byl Broglieho model atomu, kde jsou znázorněny největší pravděpodobnosti výskytu elektronu. |
|
|
J. Anděl 11.5.2011 23:56Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Jak je na tom vědecké poznání s tím, co je to hmotnost? Já to plácnu obzvláště laicky, jsme si dnes jistí, že je uvnitř protonu skutečně cosi jako kamínek, který už nelze dalším rozkladem vnímat jako něco nehmotného? Jen se ptám. Kdo ví, zda nejsme jenom na hranici dalšího měřítka, skrývajícího další obrovský vesmír. Sleduji teď zároveň seriál Fringe, to nahrává tónu mých úvah :). |
|
|
J. Václavíková 12.5.2011 0:02Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Zdůrazňuji, jsem laik, ale co zákon zachování hmotnosti a energie? |
|
|
J. Anděl 12.5.2011 0:10Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Nuže, ten popisuje přeměnu hmoty v energii a naopak, takže vylučuje absolutní hmotnost částic. Tedy tato je pouze podmíněná a v rámci našeho rozhovoru ji tak můžeme vnímat jako iluzi. Na druhou stranu co s tou energií, ta přece prokazatelně existuje, že? Pan Tolman píše o strunách. Tam se tedy ubírá část vědeckých úvah. Já už hlouběji pokračovat neumím. Po rozvitém souvětí v minulém odstavci mohu říct jen - nevím :-). Rád si ovšem ještě něco počtu. |
|
|
J. Tolman 12.5.2011 0:15Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Hmotnosst, podobně jako třeba setrvačnost, již podle Einsteina a machova principu vlastně nejsou vlastností hmoty, ale interakcí dané hmotné částice a zbytku celého vesmíru. K objevení tohoto principu posloužil tzv. pokus s vědrem, který se již snažili vysvětli filosofové 17. století a první skutečně vědecké vysvětlení podal Newton. Ale teprve Mach problém vyřešil tak, že z něho vycházel ve svých úvahách i Einstein. |
|
|
J. Tolman 11.5.2011 23:59Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze Existuje několik teorií (ono jich existuje mnoho, ale pouze několik je takových zásadnějších). Momentálně u fyziků nejpopulárnější je teorie superstrun, tak malých entit, že momentálně nemáme šanci si jejich existenci nijak ověřit, které neustále kmitají a v určité uzlové body tototo vlnění jsou v atomárních roměrech vnímány jako hmotné částice. Proč je tato teorie tak populární, když si ji nemůžeme ověřit. Protože matematicky přesně sedí. Je to jediná známá teorie, která nejen, že vysvětluje gravitaci, ale přímo ji pro svoji existenci vyžaduje. Ve všech dalších teoriích je gravitace "plonková" a fyzikové se ji snaží někam přišpendlit. |
|
|
J. Anděl 12.5.2011 0:06Re: Ke kauzalitě z minulé diskuze O strunách jsem četl, ale ve starých knížkách (drahý Hawking), kde to nebylo příliš rozebráno, takže jsem to nepobral. To jsem měl na mysli, ale netroufl jsem si zmínit přímo struny, protože o tom vím právě příliš málo. Jsem dvanáct kilometrů za hranicemi svého teritoria, tady už bloudím :). Děkuji za srozumitelnou a stručnou charakteristiku teorie strun. |
