Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Je to příliš krásné
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Jandáková 29.4.2018 22:24Re: Pan Navrátil a jeho teorie A který hrdina se přihlásil? A má k tomu souhlas páně Janyška? |
|
J. Schořík 29.4.2018 22:26Re: Pan Navrátil a jeho teorie Přihlášení jsem nezaregistroval, ale pan Mařák byl smutný a pana Vandas navrhoval sehnat pro pana Janyšku medaili.. Souhlas by pan Janyška z vrozené skromnosti nejspíš nikdy nedal.. |
|
|
M. Jandáková 29.4.2018 23:21Re: Pan Navrátil a jeho teorie Pan Mařák cítí, pan Vandas zavrhuje, pan Janyška ostrouhá. | |
|
|
J. Schořík 29.4.2018 23:44Re: Pan Navrátil a jeho teorie Ano :). |
|
|
M. Jandáková 30.4.2018 0:04Re: Pan Navrátil a jeho teorie Nezbývá Vám, než se nebát! ) |
|
J. Václavíková 29.4.2018 22:23Re: Pan Navrátil a jeho teorie Vidím, že jeden je vám málo! |
|
M. Mařák 29.4.2018 22:27Re: Pan Navrátil a jeho teorie Sranda je koření pozitivního života. |
|
P. Jirkovský 29.4.2018 22:13Re: Je tu ještě někdo normální, Co máte proti kostkám v šuplíku? Vždyť je to náramná kratochvíle. Ale aby to fakt fungovalo takhle jednodušeně, bylo by třeba definovat řadu omezení, jako velikost šuplíku, výšku boků, materiál dna a boků, velikost a množství kostek, minimální a maximální (zřejmě diagonální) naklonění, intenzitu a frekvenci třasu atd. Když se do toho člověk pustí a začne třeba definicí gravitačních poměrů toho kterýho vesmíru, ve kterým se bude třást, zjistí, že ten kýženej výsledek je možnej pouze ve výjimečnejch a přesně definovanejch případech. A máme prd. |
|
|
P. Jirkovský 29.4.2018 22:14Re: Je tu ještě někdo normální, omezení=podmínky |
|
|
J. Václavíková 29.4.2018 22:22Re: Je tu ještě někdo normální, Že bychom Kajana přepustili paralelnímu vesmíru? :-) |
|
K. Janyška 29.4.2018 21:53JSME JEN JAKO KOSTKY V ŠUPLÍKU. To je nadělení, to je nadělení. To zase budou nevzdělaní, zejména rudočerní, zkomáravolisti, kraválisti a morálisti řvát. Také by mě to urazilo, kdybych nevěděl, že to tak ve skutečnosti příměrem je a musí být. Věc se má totiž takto. Všechno ve vesmíru, tedy obsah mikrosmu i makrokosmu, podléhá společné tendenci. Tendenci věcí, tedy všeho, řadit se ve spontánní řády, tedy ve své samovolně vzniklé řídící struktury. Vždy za předpokladu, že jsou ve vzájemném dosahu a pravidla, jimiž je řízeno jejich chování, vykazují alespoň podobnou charakteristiku nebo reagují podobně na vnější podněty například chemického, fyzikálního nebo na Zemi i biologického charakteru. Interakce takových spontánních sil, do kterých na Zemi můžeme klidně zařadit i lidskou nekoordinovanou, ale i záměrnou a koordinovanou, aktivitu a realizované, a v případě obsahu lidských myslí dokonce i nerealizované, myšlenky, je nekonečně složitá a lidským rozumem nevysvětlitelná. Jen představitelná abstraktně podle principů, za nichž k ní dochází a důsledků z ní. Samotný obsah interakcí spontánních sil je však, a navždy zůstane, lidskému rozumu utajen. Lidský rozum je totiž jejich produktem, ne autorem. Tak to obecně platí na každém šutru a místě vesmíru, tedy na Zemi také. Na Zemi dokonce daleko "hustěji", neboť entit, o kterých je řeč a které jsou ve vzájemním dosahu je tu daleko více a spontánní řády jejich interakcí a aktivitou vzniklé tedy jsou daleko uspořádanější a přesnější. Vykazují daleko silnější, a tedy i efektivnější, sebebepořádací, sebezáchovné a seberegulační vlastnosti. To, že to samo, si všiml už koncem 17. století Giambattista Vico. Jen to neuměl popsat. Jak tuhle složitost připodobnit člověku, který se s takovým výkladem, a já vím, že velmi překvapivým a složitým, setká poprve ? Například takto. |
|
|
K. Janyška 29.4.2018 21:54Re: JSME JEN JAKO KOSTKY V ŠUPLÍKU. Nasypeme na polovinu dna šuplíku, aby názorný příklad byl co možná nejjednodušší a vypovídající, úplně stejné dětské dřevěné kostky na hraní. Uchopíme ho rukami a nakloníme ho k jednomu z jeho rohů. Šuplíkem budeme třást tak dlouho, až se všechny kostky krásně seřadí jedna vedle druhé svými stranami k sobě právě v onom nejnižším místě tohoto kusu nábytku, aniž by se jich přímo dotkla lidská ruka a aniž by je seřadila ona. Co se tedy stalo ? Strany kostek při účincích a aktivitě spontánních sil, které byly ve hře, tedy zemská přitažlivost, tření, tvar kostek a šuplíku, naše svalová činnost při třepání celým pokusem a dalších, vnutily kostkám jejich pravidla chování a zařadily je do spontánního řádu, který na dně šuplíku, vznikl a který je ve finální fázi řídí. A my to tam v podobě krásně seřazených kostek jasně vidíme. To samo. Můžeme si klidně odmyslet ruční práci a dosadit za ní třeba mořské vlny, kde by se takový šuplík mohl teoreticky nacházet a výsledek bude stejný. Co takový pokus prokazuje, prezentuje a dokládá ? Nic jiného, než, že věci se řadí v řád samy. Příroda je důkazem největším. A jak je to s lidmi a jejich lidským světem ? Úplně stejně. Jednotlivci jsou vzdáleně a příměrem oněmi kostkami v šuplíku a jsou řízeni evolučně, vývojem lidského světa, vyvinutými pravidly chování, které tvoří jejich mysl a nemají jinou šanci, než se jim podřídit, pokud nejsou kriminogenní nebo psychicky narušení nebo nechtějí dobrovolně zemřít. |
|
|
K. Janyška 29.4.2018 21:54Re: JSME JEN JAKO KOSTKY V ŠUPLÍKU. Spontání řád lidské interakce a lidského světa má tytéž základy jako řád kostek v šuplíku nebo nekonečný počet spontánních řádů vesmíru, které však v součtu tvoří jeden obří a ten umožňuje jeho existenci. Spontánní řád je jedinou možností existence lidstva a nelze ho zorganizovat, tedy v lidském světě zavést lidmi organizaci, tedy socialismus. Lidé jsou jeho produktem a nikdy nebudou jeho řediteli. Je třeba se s tím smířit a naopak, naučit se dobrodiní spontánního řádu využívat. Vždyť, jak už řečeno, to on má bohulibé sebepořádací, seberegulační a sebezáchovné vlastnosti, ne lidé. Chce-li to tak, nebo dělá-li to tak Bůh, je pro mne možné. V poměru 50 na 50... Dzp. |
|
I. Kellner 29.4.2018 22:10Je Suis Gianbattista Vico!
|
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:15Kuře dozlatova pečené nacpané čili papričkami. Ufff, jsem celý zpocený a mám rudou hlavu jako komouš Skála a nacionální bolševik Okamura. |
|
|
K. Berka 29.4.2018 21:17Re: Kuře dozlatova pečené To je trestuhodná provokace! |
|
|
K. Janyška 29.4.2018 21:20Re: Kuře dozlatova pečené MM, vy jste ale rudohlavý z jiných důvodů... Dzp. |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:44Re: Kuře dozlatova pečené Také si Vás vážím... |
|
|
J. Jelínek 29.4.2018 21:28Re: Kuře dozlatova pečené Recept !!!!!! A ještě kouzelné slůvko - hned!!!! |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:41Re: Kuře dozlatova pečené Nic převratného, kuře posypete majoránkou, tymiánem, pepřem a solí, nebo čím chcete, nacpete papričkami a položíte ho do pekáče na lůžko s nastrouhanými kolečky cibule, přičemž ho obložíte nařezanými bramborovými kotouči ve slupce a dáte na něj pár kousků másla. Zhruba dvě hodiny při 160 stupních v troubě, po hodině napícháte vidličkou, aby vytekla šťáva a pak občas tou šťávou kuře poléváte. Děcka milují kuřecí šips, tu opečenou kůrčičku. Jako příloha salát s octem, olivovým olejem, česnekem, cibulí, solí, pepřem a hořčicí. |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:43Re: Kuře dozlatova pečené Jo, zapomněl jsem na to, že pekáč musíte namastit. Já používám olivový olej. |
|
|
R. Tesařík 29.4.2018 22:06Re: Kuře dozlatova pečené Oliváč je zbytečnej . Teplem ztratí chuť..Když tak po dokončení trošku syrovýho. |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 22:10Re: Kuře dozlatova pečené Používám ho na všechno, i když jsem se poslední dobou vrátil i k máslu a sádlu. |
|
|
J. Schořík 29.4.2018 22:17Re: Kuře dozlatova pečené Souhlasím s Tesaříkem. Já másluju. A peču teda ve skle dvě hodiny při 150 přikryté a pak půl hoďky bez přikrytí pro kůrku.. |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 22:23Re: Kuře dozlatova pečené Při přikrytém je z toho dušenina, jednou jsem to kdysi zkusil a již se k tomu nevracím. |
|
|
J. Schořík 29.4.2018 22:24Re: Kuře dozlatova pečené Záleží jak moc podlijete a kolik dáte tuku. Mám rád když to maso samo odpadá z kostí.. Taky vařím pro děti :). |
|
|
K. Janyška 29.4.2018 21:43Re: Kuře dozlatova pečené Viděl jsem vás na fotce a moc štíhlý tedy nejste. Spíše baček... Dzp. |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:50Re: Kuře dozlatova pečené Cítím se dobře a baťoh se vším potřebný na hory pořád vytáhnu. Jsem taková mula, pásový Caterpilar, nebo co, pomalu, ale jistě. Tak pět kilo bych mohl shodit, to jo. |
|
|
J. Schořík 29.4.2018 21:50Re: Kuře dozlatova pečené Ty chilli papričky ale do toho masa nic nepustí ne? Když to není naložené.. Nebo jsou v tom mase cítit (divil bych se)? |
|
|
M. Mařák 29.4.2018 21:51Re: Kuře dozlatova pečené Jasně, že ne, to by bylo hned na rozvod... :-) |
