Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Jako malí kluci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
S. Lazárek 23.5.2017 20:17Di do prdele, demente si to tu koupil nebo co?? |
D. Švik 23.5.2017 20:16Re: Krev těch dětí pardon |
D. Švik 23.5.2017 20:16Re: Krev těch dětí Ale pravda, pojmem "vítač" se myslí spíše dement postávající se sušenkami někde na nádraží. Příjměte mou omluvu a místo "vítače" si tam dejte "zas..ní multikulturalisté" |
J. Vobr 23.5.2017 20:15Re: Krev těch dětí LIBYE !!! Kůůůrwa už se to všichni naučte !!! JINAK SOUHLAS !!! |
J. Vobr 23.5.2017 20:13JE TŘEBA MUSLIMY INTERNOVAT ... tak jako to udělaly USA s Japonci po Pearl Harboru !!! ______________________________________________ JINAK TY MASAKRY NESKONČÍ !!! |
D. Švik 23.5.2017 20:12Re: Krev těch dětí Jeho rodiče přišli do Británie z Lybie, že? Nemluvím tu o vlnách posledních pár let, ale dlouhodobé a smrtící islamizaci Evropy. |
J. Vobr 23.5.2017 20:09NEVŘÍSKEJ TU TY SVÉ NESMYSLY,MAKAKU !!! !!! |
J. Franke 23.5.2017 20:08Re: ERRARE HUMANUM EST !!! Vraždit = chybovat? Zajímavé... |
J. Vobr 23.5.2017 20:08Re: Krev těch dětí ANO !!! O tom nebudiž pochyb !!! __________________________________________________ |
S. Lazárek 23.5.2017 20:07Re: Krev těch dětí Tenhle bastard byl ovšem britským občanem s britským pasem a bylo mu 22 let, takže konkrétně tenhle nemá s vítači nic společného, aniž bych ty blby jakkoliv omlouval. Ono to asi bude všechno trošku složitější, viďte pane Šviku? |
J. Vobr 23.5.2017 20:07Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Seiffen je pěkné městečko ... znám. I dřevěné figurky . |
D. Švik 23.5.2017 20:04Krev těch dětí mají na rukou všichni vítači. |
D. Švik 23.5.2017 20:01Re: Politická kerektnost Nemyslím si, že se jedná o Stockholmský syndrom. Myslím, že jde o naprostý oportunismus k ideologii multikulturalismu a svinským politikům. |
J. Vobr 23.5.2017 20:01I DUŠEVNÍ EUNUŠI SI CHTĚJÍ ZADISKUTOVAT !!! :-))) :-))) |
A. Trick 23.5.2017 20:00Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Z německé strany Krušných hor (Kurort Seiffen)pocházel i Nußknäcker - Louskáček - Ščelkunščik, jehož příběh zhudebnil a zbaletil P.I.Čajkovskij. |
K. Zelený 23.5.2017 19:59Re: Tedy pokud Aston předpokládá, Houfem smajlíků článek vpravo dole nenahradíte, zemanoide. |
I. Mertl 23.5.2017 19:56Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Sorry, ne, pouhý soukromník, otče Ubu. |
J. Vobr 23.5.2017 19:55ERRARE HUMANUM EST !!! Na to bacha !!! |
J. Pospíšil 23.5.2017 19:54Re: Přál jsem Kajínkovi svobodu... Vždy, když čtu slovo lid, vzpomenu si na krátkou báseň od socialistických depresionistů (také si říkali proletářští chmuroisté), kterou jsem kdysi, ještě za totáče, dostal od Alberta Salického, ve formě strojopisu, jak bylo tehdy obvyklé. Bohužel jsem tu sbírku někde ztratil a on ji už také nemá. LID Na stěně vidím rudý nápis LID. Zkouším se nad ním zamyslit. Kdo to jen ten LID má být? Nejsi to ty, nejsem to já. LID není. Jsou jen člověci LIDEM utrápení. |
Z. Čábelka 23.5.2017 19:54Re: Politická kerektnost To už je naprostá odevzdanost a neschopnost vyvolat fyzický vzdor teroru. Je to již mnohokráte psychologicky popsaná a vysvětlená aktivní spolupráce uneseného s únoscem proti snahám osvoboditele. |
J. Vobr 23.5.2017 19:48Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Klekí-petra pocházel z Německa (ze Saska z německé strany Krušných hor), kde byl vysokoškolským učitelem. Pod vlivem jeho radikálních názorů zosnovali někteří jeho studenti spiknutí, které bylo odhaleno a studenti byli uvězněni (viz březnová revoluce). Klekí-petra uprchl před odpovědností do Ameriky. Na lodi utrpěl úraz, který jej doživotně poznamenal - stal se z něho hrbáč. Později chtěl dokonce spáchat sebevraždu, ale seznámil se naštěstí s jedním duchovním, pod jehož vlivem se rozhodl, že své špatné skutky odčiní tím, že půjde šířit vzdělání mezi Indiány. |
J. Vobr 23.5.2017 19:43Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Vy tu jste za Keki Petru ??? :-))) :-))) |
D. Švik 23.5.2017 19:41Re: Islámská prasata Nač ta skromnost Jaroslave, na vás bolševiky spoleh vždy byl...zcela spolehlivě rozkradete vše do poslední mrtě, zcela spolehlivě zašlapete do země vše vyčnívající, zcela spolehlivě popravíte všechny oponenty... |
I. Mertl 23.5.2017 19:38Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Obávám se o Váš alternativní mozek, milý příteli. (Už dávno.) To bude ten důvod, proč ... . |
R. Tesařík 23.5.2017 19:35Re: Vítačská pakáž a co na to muslimové? |
J. Franke 23.5.2017 19:35Re: PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Jo Vy jste soudce, tak to jsem netušil, jen poslouchejte... Moooc Vám to dá a budete zajisté obohacen. Já na něj séřu, stejně jako na Zemana, toto je jen mezi nimi. Odsouzenec a monarcha s aktem milosti. Nic víc, nic míň. Préza na to má právo, no a to je asi tak všecko. Zbytek je na soudech, zda jej omilostní, či ne. Pro mě uzavřená záležitost. |
L. Kolman 23.5.2017 19:34Re: Islámská prasata Jen tak na okraj. Pokud si dobře vzpomínám, Bush junior se o útoku na Irák radil s Bohem. Ten mu ho prý schválil, sdělil junior novinářům. I bez mandátu OSN. Komu má pak člověk věřit, na nikoho dnes není spoleh! |
J. Kombercová 23.5.2017 19:34Re: Asi to ještě stále nestačí, No, ty evropské elity by měli probudit jejich voliči... ti jsou s nimi nejspíš spokojeni, podle volebních výsledků. |
D. Švik 23.5.2017 19:31Politická kerektnost Podle Britské policie šlo o „terrorist incident“. Tak to mě pos... |
J. Vobr 23.5.2017 19:31PROČ JSEM VYSLECHL KÁJÍNKA Audiatur et altera pars (latinsky: Budiž slyšena i druhá strana) nebo zřídka též audi alteram partem (latinsky: Vyslechni druhou stranu) je právní zásada, která znamená, že v soudním řízení nikdo nesmí být odsouzen bez slyšení, v němž má možnost odpovědět na vznesenou obžalobu: obviněnému má být při zjišťování viny poskytnuto právo konfrontovat svědky vypovídající proti němu a prověřit důkazy předložené žalující stranou. Zásada v této formulaci pochází z římského práva a je základním principem většiny právních systémů. Výslovně se na ni odvolal například Mezinárodní soudní dvůr v případu zkoušek jaderných zbraní ve vztahu k nepřítomnosti Francie při rozsudku (Nuclear Tests, 1974 I.C.J. 265.) Podobná zásada platí i v žurnalismu – v článcích, reportážích, zprávách, které se týkají nějakého sporu mezi dvěma stranami se novinář snaží získat a zahrnout stanovisko zástupců obou stran. |