Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Hra Schwarzenberg - Čunek
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
clay 22.3.2008 23:19Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, jen připomínám: Proč Čunkův návrat do vlády odmítáte? Jak už jsem řekl - nejsou objasněné všechny finanční okolnosti týkající se pana Čunka. A také dokud pan Čunek neupustí od svých výroků na adresu Romů, můj postoj zůstává stejný. |
|
|
AeroKarel 23.3.2008 0:00Re: Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, Ty výroky na cikány by mi vadily nejméně, pokud bych si myslel, že jsou na základě nějakého reálného programu a ne pustého populismu. Postavit celou kariéru na vystěhování jedné zříceniny (nezbytné, já ten barák viděl) je na předsedu celostátní strany dost málo. |
|
|
.. 23.3.2008 0:18Re: Re: Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, V rámci souboru politických aktualizací lidových písní spojeného s Havlíčkovým jménem se vyčleňuje pětice Šotkových písní s navazující Písní věnovanou příteli mému blahorodému Šotku, ku které si každý melodii sám najíti může, využívající formy tzv. míchanice, běžné ve světských kramářských písních. Z dikce kramářských nápěvových odkazů čerpá podtitul skladby Sedmero vzdechnutí k ministerstvu – Nová píseň, zpívá se jako: Ó Velvary! Ó Velvary, kde jsou mé tolary, v níž Havlíček satiricky portrétuje ministerského předsedu Felixe knížete ze Schwarzenberga (1800–1852) a šest ministrů jeho vlády, nastolené 19. října 1849. Premiéru Schwarzenbergovi Havlíček věnoval píseň Mně se, mně se, mně se,/ mně se všecko zdá, že pan Švarcenberk o ústavu hrá; Felix kníže ze Schwarzenberga a kardinál Friedrich ze Schwarzenberga (1809–1885), arcibiskup salcburský a od roku 1850 arcibiskup pražský, jsou ironizováni v písni Fiala, v níž se zřejmě má doplnit jejich rodové jméno do posledního dvojverší „Černý a žlutý tulipán, však jí vás… znám“, a v Písni Čechů roku 1850 (Zle, matičko, zle! Švarcemberci zde). Nemenší satirickou pozornost Havlíčkovu si vysloužil ministr vnitra ve Schwarzenbergově vládě František hrabě Stadion (1806–1853) v písních Stadion jako chůva a Naše konstituce letěla zvysoka. V Šotkových písních Havlíček zaútočil zejména na oktrojovanou (nařízenou) ústavu – Naše konstituce letěla zvysoka; Oktrojíruj pomaličku, oktrojíruj pomalu; Ministři, ministři, vy verbujete; elegický tón se v souvislosti s oktrojovanou ústavou objevuje v pozdějších písňových satirách – Ach, není tu není („Jaká to ústava,/ bez sněmu, bez práva,/ jaká to ústava s obležením?/ Taková ústava je jako otava,/je jako otava s zaplavením!“) a v již zmíněné písni o Felixi ze Schwarzenberga, jenž „o konštituci hrá“. |
|
|
Kolombo 23.3.2008 9:16Re: Re: Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, Nebylo by nakonec efektivnější nechat tu zříceninu na její obyvatele spadnout? Předešlo by se tak mnoha zbytečným problémům . |
|
|
hugo 23.3.2008 5:26Re: Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, Čunek je slavný. Obohatil češtinu o slovo čunkování. I z mála jde našetřit miliony, jen se musí umět čunkovat. Cikání nás naučili slovo čorkovat, čorky. Je to jejich národní tradice, které se zúčastˇbuji celé rodiny, která se uplatňuje např. v tramvajích, obchodech a všude tam, kde je víc lidí. Je zajímavé, že ho neprovozují např. na stadionech, jak hraje Sparta nebo Baník. |
|
|
Bobo 23.3.2008 6:24Re: Re: Mne by třeba zajímalo, Nesídlili na tom místě před tím keltové? Stejně blbé psaní, jako o Husovi. |
|
|
AndyO 23.3.2008 8:13Re: Re: Re: Mne by třeba zajímalo, Keltové pravděpodobně sídlili i na místě vašeho baráku. |
|
|
Peterka 23.3.2008 12:59Re: Mne by třeba zajímalo, Mě by zajímalo, jestli má pan kníže papíry na vlastníctvína všechna svá panství několik století dozadu. |
|
|
Berkowitz 22.3.2008 21:24Pan kníže K.H. Borovský : zle, matičko, zle, Schwarcenberci zde. |
|
|
AeroKarel 22.3.2008 21:50Re: Pan kníže Jen víc takových jako on. |
|
|
AndyO 22.3.2008 21:55Re: Pan kníže pokud vím, matička Karla Havlíčka chtěla mít ze synka kněze, tatínek advokáta, to není zrovna nejlepší kvalifikace na ubohého poddaného:))) |
|
|
AeroKarel 22.3.2008 21:58Re: Re: Pan kníže Některé jeho statě přetištěné na Konfrontaci byly dost zajímavé. Určitě to byl docela zajímavý a rozumný člověk, na tehdejší dobu liberál, a podobné přiblblé výkřiky mu nejspíš někdo vkládá do pusy. |
|
|
AndyO 22.3.2008 22:04Re: Re: Re: Pan kníže no, slavné Zle matičko zle panduři jsou zde, branderburci zde...cokoli chcete. Výběr je neomezený, vzhledem k nájezdu Zaorálka, Bobošice a Křečka bych řekla klidně i Zle matičko zle, bolševici zde. |
|
|
Modrý pták 22.3.2008 22:08No, pokud máš zájem, tak mám od K. H. Borovského stejnou publikaci jako je ta, kterou u Tebe pravidelně "schovávám" :-) |
|
|
AndyO 22.3.2008 22:11Re: No, pokud máš zájem, vkladní knížku??? |
|
|
Modrý pták 22.3.2008 22:12Vy také všecho odhalíte :-) |
|
|
AeroKarel 22.3.2008 22:54Re: No, pokud máš zájem, Díky, já to přečetl na té Konfrontaci a docela mne to zaujalo. Bylo tam těch článků nejmíň pět, od Finista. |
|
|
Jirka 23.3.2008 0:12Re: Re: Re: Pan kníže Pokud vím,byl první,který prohlásil,že komunismus je blbost. |
|
|
Haf 22.3.2008 21:57Re: Pan kníže To pak Berkowirz musel bejt Branibor ! |
|
|
.. 23.3.2008 0:17Re: Pan kníže V rámci souboru politických aktualizací lidových písní spojeného s Havlíčkovým jménem se vyčleňuje pětice Šotkových písní s navazující Písní věnovanou příteli mému blahorodému Šotku, ku které si každý melodii sám najíti může, využívající formy tzv. míchanice, běžné ve světských kramářských písních. Z dikce kramářských nápěvových odkazů čerpá podtitul skladby Sedmero vzdechnutí k ministerstvu – Nová píseň, zpívá se jako: Ó Velvary! Ó Velvary, kde jsou mé tolary, v níž Havlíček satiricky portrétuje ministerského předsedu Felixe knížete ze Schwarzenberga (1800–1852) a šest ministrů jeho vlády, nastolené 19. října 1849. Premiéru Schwarzenbergovi Havlíček věnoval píseň Mně se, mně se, mně se,/ mně se všecko zdá, že pan Švarcenberk o ústavu hrá; Felix kníže ze Schwarzenberga a kardinál Friedrich ze Schwarzenberga (1809–1885), arcibiskup salcburský a od roku 1850 arcibiskup pražský, jsou ironizováni v písni Fiala, v níž se zřejmě má doplnit jejich rodové jméno do posledního dvojverší „Černý a žlutý tulipán, však jí vás… znám“, a v Písni Čechů roku 1850 (Zle, matičko, zle! Švarcemberci zde). Nemenší satirickou pozornost Havlíčkovu si vysloužil ministr vnitra ve Schwarzenbergově vládě František hrabě Stadion (1806–1853) v písních Stadion jako chůva a Naše konstituce letěla zvysoka. V Šotkových písních Havlíček zaútočil zejména na oktrojovanou (nařízenou) ústavu – Naše konstituce letěla zvysoka; Oktrojíruj pomaličku, oktrojíruj pomalu; Ministři, ministři, vy verbujete; elegický tón se v souvislosti s oktrojovanou ústavou objevuje v pozdějších písňových satirách – Ach, není tu není („Jaká to ústava,/ bez sněmu, bez práva,/ jaká to ústava s obležením?/ Taková ústava je jako otava,/je jako otava s zaplavením!“) a v již zmíněné písni o Felixi ze Schwarzenberga, jenž „o konštituci hrá“. |
|
|
kosovo je srbsko 22.3.2008 20:55Ať raději odejde, když chce uznat Kosovo |
|
|
AndyO 22.3.2008 21:12Re: Ať raději odejde, když chce uznat Kosovo
|
|
|
AeroKarel 22.3.2008 21:52Re: Ať raději odejde, když chce uznat Kosovo Uznání reality se vám nelíbí? Tohle Srbové prosra|i už kdysi dávno. Území s tolika procenty obyvatel, kteří celkem důvodně se Srbskem nechtějí nic mít prostě udržet nelze. Dnes už ne. |
|
|
Papouch 23.3.2008 0:11Re: Re: Ať raději odejde, když chce uznat Kosovo Ted by to slo dobre - nasadit pozemni armadu a urychlene rozjet odsun Albancu, KFOR se na to budou jen divat. Po zkusenostech z Iraku si nikdo nebude chtit palit prsty jen tak pro nic za nic. Mimoto treti frontu ted americani logisticky ani financne neutahnou, to uz by znamenalo poradne naslapnuti smerem na statni bankrot. Navic do toho volby, lepsi nacasovani uz se tezko sejde. |
|
|
AeroKarel 23.3.2008 0:42Re: Re: Re: Ať raději odejde, když chce uznat Kosovo To by rozhýbalo i Evropu, i když asi opožděně. Ale s přílivem vyhnaných by si musela poradit spíš ona než USA. |
|
|
Anna V. 22.3.2008 20:24Zuzano W, reaguji poněkud opožděně na včerejší příspěvek, který jste shodou okolností napsala právě když se diskutovalo o náboženské nesnášenlivosti. Jak příznačné! Zmiňujete se o pro Vás dosud nejhorší diskuzi zde, a to během loňského Velkého pátku - písni o Dněpru širém. Nepřehánějte, žádné častušky, dle Vás hrůzný a nepřijatelný žánr, se zde nezpívaly. Jen jsem tehdy vznesla dotaz na ... Dněpr širý ... Reve ta stohne ...protože tehdy se tu objevil Vlk, který často dával odkaz na něco, co se mi líbilo. Vybavuji si, jak jste se pohoršovala nad takovým vkusem, přitom s častuškou zrovna u téhle písně žádnou podobnost nenacházím. Nenapadlo mě, že taková prkotina jako je obliba určité písně může být jak zdrojem sváru tak i projevu pohrdání. |
|
|
Jakub S. 22.3.2008 21:27Ano, Hučí a sténá Dněpr širý... je krásná, kouzelná píseň. Vytýkal-li vám někdo, že máte bolševický vkus: zatratili jsme Wagnera kvůli Dolfimu - ? Odsoudíme k věčnému zatracení překrásnou Suliku, když ji miloval Veliký Soso? Zatratíme Strausse, protože ho s oblibou hrál (a dobře) jistý Heydrich - ?! - JS, celoživotní antikomunista - jenže taky historik. |
|
|
Anna V. 22.3.2008 21:59Re: Ano, Hučí a sténá Dněpr širý... Vynechal jste Čajkovského, též nebyl správně orientován. Suliku mám v gruzínské verzi, nádherné vokály. Byla jsem označena za Annu proletářku, ale já bych do nikoho nestřílela. |
|
|
AeroKarel 22.3.2008 22:04Re: Re: Ano, Hučí a sténá Dněpr širý... Klid, někteří diskutéři nebo diskutérky jsou trochu ..... alternativní. |
|
|
Zuzana W 22.3.2008 22:23Re: Zuzano W, Vam ten smajlik za moji kratkou vcerejsi vetickou pripadal svarlivy? Vy se lidi nejspis nudite, zejo, ze jste z te jedne veticky zas upletli bic. Jinak pointa neni Dnepr siry, ale Velky patek, kdybyste si tady citovali dejme tomu Erbena, tomu bych se tak moc nedivila. Klidny zbytek Bile soboty a totez o Velikonocni nedeli! |
Neminila jsem se svoji poznamkou vracet k lonske vymene, spis jsem si pri cteni vcerejsiho fora na ten lonsky Velky patek vzpomnela - co ty lidi bere v den ukrizovani Jezise Krista, prokristapana. 
