22.5.2024 | Svátek má Emil


Diskuse k článku

ARCHITEKTURA: Josef Hoffmann

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Janko 14.12.2010 0:45

Jože nebyl Josip!

Mohl by mi někdo vysvětlit, proč se u nás (někde a někdy) Plečnikovi říká Josip?

Ten chlap byl Slovinec tělem i duší, s Chorvatskem neměl nic společného. To už by bylo příhodnější nazývat ho česko-rakousky Josefem, protože zde aspoň působil.

Michal, sloveniofil a kroatomus.

V. Vlk 14.12.2010 0:35

Upřesnění informace

Město Brtnice je Brtnice a nikoliv Pirznitz –to je nejpozdější německý překlad.Jméno pochází  „brtníků“ tedy medvědů. Nás rod žije v obci již prokazatelně nejméně od roku 1620 ,kdy byl jeden můj německý předek baron von Krazl zbaven jako protestant titulu a vyhnán do zahraničí- snad severní Itálie anebo spíše Švýcarsko.

Autor  poněkud nepřesně uvádí, že  „ původní německé obyvatelstvo bylo po válce vysídleno“ . Pravda je jiná. V Brtnici žili po staletí společně Češi, Němci a židé. Protože Brtnice nepatřila do Sudet a byla v Protektorátu , takzvaný „Iglauer Insel“  nebyli Češi vyhnáni. Zato Židy vyvraždili jihlavští  Němci prakticky ihned a s nimi i velkou částí  sociálních demokratů a komunistů bez rozdílu národnosti – ty bez rozdílu rasy a víry. Po osvobození Brtnice Rudou armádou  museli odejít zbylí Němci, část utekla již předtím. . Místní Češi ,kterých byla vždy většina, tam zůstali. Takže informace , kterou si může udělat čtenář a pocházející asi v z Vídně – kterou mnozí čtenáři pochopili  tak jak ji rádi vykládají v Rakousku-  jako by v případě Brtnice šlo o nějakou vysídlenou německou vesnici, je mylná.

V městě je krásný  středověký most podobající se zmenšenině Karlova mostu i se sousoším. V Brtnici byla také  zajímavá židovská čtvrť zničená později komunisty . Brtnice není žádná zapomenutá ves, ale obec proslavená rukavičkářstvím a přípravou kožešin, kam se dovážely už ve středověku kůže až z Mongolska.  Na vytvoření onoho mini-museu J.Hofmanna se podílela i žena mého bratrance , paní Lída Rychnovská.  Na stěnách jsou tam i obrazy mých vzdálených předků .