29.8.2016 | Svátek má Evelína






RECENZE: E. E. Knight, Vlk - Země upírů 1

3.12.2009 0:05

Vlk E. E. KnightTOPlist„Můžeš být přesvědčen, že ti vzali úplně všechno. Pokud ti však nechali v srdci nenávist a touhu po pomstě, tak se přidej k nám a staň se Vlkem…“

Před miliardami let pradávná inteligentní upírská rasa zprovoznila Strom mezi světy – síť portálů mezi hvězdami, která umožňovala přímou přepravu přes celé světelné roky. Prastaří upíři v průběhu milionů let vymřeli a jejich portály začala používat rasa z planety Kar, podobná původním uživatelům parazitováním na jiných tvorech. Ke své existenci však nepotřebovali krev, ale životní sílu, auru, a pokud jí měli dostatek, dokázali žít věčně. Ta lidská patřila k nejvýživnějším, a tak se stalo, že se Karané objevili roku 2022 na Zemi a formálně si ji podrobili. Sami zůstali ukryti a ovládali obyvatelstvo především prostřednictvím Rozparovačů, kteří se živili lidskou krví a přitom na dálku zásobovali své pány aurou umírajících. Dále zde byly Obrnění, mutanti ducha mdlého, ale o to krutějšího založení, kteří byli stvořeni Karany k terorizování a nahánění obětí. I mezi lidmi se našlo dost těch, kteří s vetřelci aktivně a oddaně spolupracovali na udržování Nového zřízení - ti se nazývali Renegáti. A existovaly i nepočetné skupiny odvážlivců, kteří se odmítli podrobit a zvolili raději smrt v boji než zotročení. Těmto skupinám odporu se dostalo nečekané pomoci: i na planetě Kar žili slušní jedinci, Osévači, kteří nesouhlasili s podrobováním jiných ras a vydali se ohroženým civilizacím na pomoc. Sami byli příliš zranitelní a tak jen dokázali zařídit, aby vhodný člověk získal něco z vlastností volně žijícího predátora. Na severoamerickém kontinentě to byli Vlci, Kočky a Medvědi, všichni dohromady pak tvořili kastu Lovců. Lovci byli spolu s milicemi a gardami základem ozbrojených složek Jižního velení, které chránily ostrůvky svobodných obyvatel před predátory.

Píše se devětatřicátý rok Karského zřízení a my se seznamujeme se sedmnáctiletým Davidem Stuartem Valentinem. Narodil se v Severní Minnesotě do rodiny bývalého Vlka a tvrdé klimatické podmínky dovolovaly život v relativním bezpečí. Ne však na dlouho - když mu bylo jedenáct, celou rodinu vyvraždili Renegáti. Od té doby jej vychovával místní pastor, který zároveň působil jako učitel. David si čím dál tím častěji pokládal důležité otázky: co bude dělat, jak bude žít? Vnitřně cítil, že není předurčen k životu rybáře a dřevorubce, od otce slyšel i o jiných, náročnějších povoláních a dalekých zemích. Nečekaná návštěva dvou Vlků u pastora podnítila jeho zvědavost, a když se má možnost od jednoho z nich dovědět podrobnosti o svém otci, je rozhodnut a odchází s bojovníky do výcvikového tábora. Po krátké době je předvolán před Osévače, který v něm probudí Vlka. Jeho život se od základů mění a my máme možnost sledovat mladíkovu pouť do roty Zulu Ozarského svobodného teritoria. Po čtyřech letech práce a bojů se s Davidem rozloučíme v okamžiku, kdy plní velmi odvážný úkol v Chicagu a při té příležitosti se dovídá spoustu nových informací o nepříteli…

„Znáš mě, ty stvůro?“ zeptal se Valentin.
znám tvůj druh, žrádýlko. je slabý, lehce se vysává. hodoval jsem na tvých otcích, jak se mi zlíbilo, a smlsnu si i na tobě, zasyčel Rozparovač, rozpažil, otevřel náruč k smrtelnému objetí. Valentin zvedl parang. „Na mém otci sis nepochutnal. Jsem David Valentin. Syn Leea Valentina. Už ses seznámil s takovými, jako já, parchante?“
Obličej netvora ztuhl. Možná Karan na konci jejich pouta právě poznal strach.
Valentin zaútočil. Vrhl se na Rozparovače, sekl zleva doprava, o chlup minul krk. Čepel narazila na lícní kosti, až to cvaklo, a odrazila se. Rozparovač vymrštil nohu, skoro ji zarazil Valentinovi do prsou. Vlk upadl na záda, lapal po dechu, parang se houpal na hraně dřevěného mola.
Pak s tichým šplouchnutím spadl do Michiganského jezera.
A David Valentin věděl, že zemře.

Autor vystudoval historii, politologii a mezinárodní vztahy a v první knize ze série Země upírů znalosti z těchto oborů maximálně zúročil. Zavádí nás sice do budoucnosti, ale protože se lidstvo vlivem celkové devastace vrátilo o několik století nazpět, můžeme obdivovat hodnověrné a naprosto reálné prostředí z období osídlování divokého západu. Na tomto pozadí se nabízí prostor pro postavy, které svým charakterem odpovídají téže době: setkáme se s obyčejnými osadníky, jejichž jedinou snahou je hospodařit a přežít, s bandami bezohledných zaprodanců, kteří loupí a vraždí z povinnosti i pro zábavu, se zbohatlými intrikány, kteří sedí v bezpečí a tahají za nitky, a samozřejmě s hrdiny, pro které je nejdůležitější svoboda, bezpečí a právo.

Ale nenechme se mýlit filmovými vzpomínkami – v této knize není nic tak jednoduché a přímočaré. S postavou Valentina se setkáváme v počátcích jeho pouti za spravedlností a sledujeme jeho vývoj prostřednictvím aspektů, které jej formují. Z mladicky zapáleného nadšence se stává vlivem prostředí a zkušeností schopný voják, který ví, že nedokáže zachránit všechny a spasit svět, a který viděl na svůj věk už příliš mnoho utrpení a smrti, což mu však nebrání v intenzivním prožitku první lásky a neutuchající touze po nápravě všech příkoří, ne však za každou cenu.

Každá kapitola má úvod, ve kterém jsme seznámeni s prostředím, do kterého v uvedené době vstupujeme, a který nám usnadňuje orientaci v knize. Podrobný popis čtyř let bojů by jistě brzy vyčerpal čtenářovu pozornost a tak se autor rozhodl předložit nám jen ty nejdůležitější okamžiky Valentinova životního vývoje, přičemž v závěru je hrdina na svém vrcholu. Mohlo by se zdát, že jeho vývoj bude přímočarý a jasný, ale není tomu tak.

Občasné pochyby o sobě, o smyslu toho, co dělá z vlastní vůle i příkazů nadřízených a především schopnost plánovitě riskovat činí z Davida obyčejného kluka, který se ještě pořádně nevyzná ani sám v sobě a už je nucen řešit závažné problémy jiných. To, že se mu to víceméně daří, je spíš zásluhou štěstěny, než zralých a uvážlivých rozhodnutí. Proto držíme mladíkovi palce a trneme hrůzou při nebezpečných situacích.

Přestože je Valentin hrdinou příběhu, ostatní postavy mu zdatně sekundují. Jsou velmi výstižně a přitom krátce popsány, každá z nich zanechá v Davidovi i čtenáři svůj otisk. Jejich sílu snižuje jen to, že vstupují do děje na krátkou dobu a zase mizí, přestože je o nich později ještě zmínka. Díky tomu, že je ve třinácti kapitolách představeno to nejlepší, nejdůležitější a nejzajímavější z Valentinova dospívání, lze charakterizovat celou knihu jako jedno velké napětí. Přesto, že se toho dozvíme spoustu i o Rozparovačích a Obrněných, je tato kniha především o lidech, respektive o člověku, který prochází těžkým údobím hledání sebe sama a svého místa ve společnosti.

Nakonec máme pocit, že se to podařilo, že Valentin ví, kým je, i když mnohé pochybnosti zůstávají neobjasněny. To ale jistě bude náplní dalších částí této série. Při zmínce o kladech knihy nelze opomenout překlad dvojice Oščádalovy – všechny výrazy jsou srozumitelné a některé až neuvěřitelně výstižné, s občasným nádechem humoru. Také redakce zaslouží pochvalu za téměř neviditelné minimum chyb a velmi působivou obálku z dílny Jana Doležálka.

Český čtenář se tak má možnost seznámit s knihou, která sklidila uznání čtenářů i kritiků a po právu získala Cenu Comptona Crooka pro nejlepší románový debut pro první díl.

Vlk - Země upírů 1 (ukázka z druhého dílu)
/Way of the Wolf/
Knight, E. E.

Nakladatel: Triton
Překladatel: Jana a Jan 'Jam' Oščádalovi
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Agáta Kocourková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 304
Rozměr: 125 x 200
Provedení: paperback
Cena: 299 Kč

Alča


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...