4.12.2016 | Svátek má Barbora






RECENZE: E. E. Knight, Vlk - Země upírů 1

3.12.2009 0:05

Vlk E. E. KnightTOPlist„Můžeš být přesvědčen, že ti vzali úplně všechno. Pokud ti však nechali v srdci nenávist a touhu po pomstě, tak se přidej k nám a staň se Vlkem…“

Před miliardami let pradávná inteligentní upírská rasa zprovoznila Strom mezi světy – síť portálů mezi hvězdami, která umožňovala přímou přepravu přes celé světelné roky. Prastaří upíři v průběhu milionů let vymřeli a jejich portály začala používat rasa z planety Kar, podobná původním uživatelům parazitováním na jiných tvorech. Ke své existenci však nepotřebovali krev, ale životní sílu, auru, a pokud jí měli dostatek, dokázali žít věčně. Ta lidská patřila k nejvýživnějším, a tak se stalo, že se Karané objevili roku 2022 na Zemi a formálně si ji podrobili. Sami zůstali ukryti a ovládali obyvatelstvo především prostřednictvím Rozparovačů, kteří se živili lidskou krví a přitom na dálku zásobovali své pány aurou umírajících. Dále zde byly Obrnění, mutanti ducha mdlého, ale o to krutějšího založení, kteří byli stvořeni Karany k terorizování a nahánění obětí. I mezi lidmi se našlo dost těch, kteří s vetřelci aktivně a oddaně spolupracovali na udržování Nového zřízení - ti se nazývali Renegáti. A existovaly i nepočetné skupiny odvážlivců, kteří se odmítli podrobit a zvolili raději smrt v boji než zotročení. Těmto skupinám odporu se dostalo nečekané pomoci: i na planetě Kar žili slušní jedinci, Osévači, kteří nesouhlasili s podrobováním jiných ras a vydali se ohroženým civilizacím na pomoc. Sami byli příliš zranitelní a tak jen dokázali zařídit, aby vhodný člověk získal něco z vlastností volně žijícího predátora. Na severoamerickém kontinentě to byli Vlci, Kočky a Medvědi, všichni dohromady pak tvořili kastu Lovců. Lovci byli spolu s milicemi a gardami základem ozbrojených složek Jižního velení, které chránily ostrůvky svobodných obyvatel před predátory.

Píše se devětatřicátý rok Karského zřízení a my se seznamujeme se sedmnáctiletým Davidem Stuartem Valentinem. Narodil se v Severní Minnesotě do rodiny bývalého Vlka a tvrdé klimatické podmínky dovolovaly život v relativním bezpečí. Ne však na dlouho - když mu bylo jedenáct, celou rodinu vyvraždili Renegáti. Od té doby jej vychovával místní pastor, který zároveň působil jako učitel. David si čím dál tím častěji pokládal důležité otázky: co bude dělat, jak bude žít? Vnitřně cítil, že není předurčen k životu rybáře a dřevorubce, od otce slyšel i o jiných, náročnějších povoláních a dalekých zemích. Nečekaná návštěva dvou Vlků u pastora podnítila jeho zvědavost, a když se má možnost od jednoho z nich dovědět podrobnosti o svém otci, je rozhodnut a odchází s bojovníky do výcvikového tábora. Po krátké době je předvolán před Osévače, který v něm probudí Vlka. Jeho život se od základů mění a my máme možnost sledovat mladíkovu pouť do roty Zulu Ozarského svobodného teritoria. Po čtyřech letech práce a bojů se s Davidem rozloučíme v okamžiku, kdy plní velmi odvážný úkol v Chicagu a při té příležitosti se dovídá spoustu nových informací o nepříteli…

„Znáš mě, ty stvůro?“ zeptal se Valentin.
znám tvůj druh, žrádýlko. je slabý, lehce se vysává. hodoval jsem na tvých otcích, jak se mi zlíbilo, a smlsnu si i na tobě, zasyčel Rozparovač, rozpažil, otevřel náruč k smrtelnému objetí. Valentin zvedl parang. „Na mém otci sis nepochutnal. Jsem David Valentin. Syn Leea Valentina. Už ses seznámil s takovými, jako já, parchante?“
Obličej netvora ztuhl. Možná Karan na konci jejich pouta právě poznal strach.
Valentin zaútočil. Vrhl se na Rozparovače, sekl zleva doprava, o chlup minul krk. Čepel narazila na lícní kosti, až to cvaklo, a odrazila se. Rozparovač vymrštil nohu, skoro ji zarazil Valentinovi do prsou. Vlk upadl na záda, lapal po dechu, parang se houpal na hraně dřevěného mola.
Pak s tichým šplouchnutím spadl do Michiganského jezera.
A David Valentin věděl, že zemře.

Autor vystudoval historii, politologii a mezinárodní vztahy a v první knize ze série Země upírů znalosti z těchto oborů maximálně zúročil. Zavádí nás sice do budoucnosti, ale protože se lidstvo vlivem celkové devastace vrátilo o několik století nazpět, můžeme obdivovat hodnověrné a naprosto reálné prostředí z období osídlování divokého západu. Na tomto pozadí se nabízí prostor pro postavy, které svým charakterem odpovídají téže době: setkáme se s obyčejnými osadníky, jejichž jedinou snahou je hospodařit a přežít, s bandami bezohledných zaprodanců, kteří loupí a vraždí z povinnosti i pro zábavu, se zbohatlými intrikány, kteří sedí v bezpečí a tahají za nitky, a samozřejmě s hrdiny, pro které je nejdůležitější svoboda, bezpečí a právo.

Ale nenechme se mýlit filmovými vzpomínkami – v této knize není nic tak jednoduché a přímočaré. S postavou Valentina se setkáváme v počátcích jeho pouti za spravedlností a sledujeme jeho vývoj prostřednictvím aspektů, které jej formují. Z mladicky zapáleného nadšence se stává vlivem prostředí a zkušeností schopný voják, který ví, že nedokáže zachránit všechny a spasit svět, a který viděl na svůj věk už příliš mnoho utrpení a smrti, což mu však nebrání v intenzivním prožitku první lásky a neutuchající touze po nápravě všech příkoří, ne však za každou cenu.

Každá kapitola má úvod, ve kterém jsme seznámeni s prostředím, do kterého v uvedené době vstupujeme, a který nám usnadňuje orientaci v knize. Podrobný popis čtyř let bojů by jistě brzy vyčerpal čtenářovu pozornost a tak se autor rozhodl předložit nám jen ty nejdůležitější okamžiky Valentinova životního vývoje, přičemž v závěru je hrdina na svém vrcholu. Mohlo by se zdát, že jeho vývoj bude přímočarý a jasný, ale není tomu tak.

Občasné pochyby o sobě, o smyslu toho, co dělá z vlastní vůle i příkazů nadřízených a především schopnost plánovitě riskovat činí z Davida obyčejného kluka, který se ještě pořádně nevyzná ani sám v sobě a už je nucen řešit závažné problémy jiných. To, že se mu to víceméně daří, je spíš zásluhou štěstěny, než zralých a uvážlivých rozhodnutí. Proto držíme mladíkovi palce a trneme hrůzou při nebezpečných situacích.

Přestože je Valentin hrdinou příběhu, ostatní postavy mu zdatně sekundují. Jsou velmi výstižně a přitom krátce popsány, každá z nich zanechá v Davidovi i čtenáři svůj otisk. Jejich sílu snižuje jen to, že vstupují do děje na krátkou dobu a zase mizí, přestože je o nich později ještě zmínka. Díky tomu, že je ve třinácti kapitolách představeno to nejlepší, nejdůležitější a nejzajímavější z Valentinova dospívání, lze charakterizovat celou knihu jako jedno velké napětí. Přesto, že se toho dozvíme spoustu i o Rozparovačích a Obrněných, je tato kniha především o lidech, respektive o člověku, který prochází těžkým údobím hledání sebe sama a svého místa ve společnosti.

Nakonec máme pocit, že se to podařilo, že Valentin ví, kým je, i když mnohé pochybnosti zůstávají neobjasněny. To ale jistě bude náplní dalších částí této série. Při zmínce o kladech knihy nelze opomenout překlad dvojice Oščádalovy – všechny výrazy jsou srozumitelné a některé až neuvěřitelně výstižné, s občasným nádechem humoru. Také redakce zaslouží pochvalu za téměř neviditelné minimum chyb a velmi působivou obálku z dílny Jana Doležálka.

Český čtenář se tak má možnost seznámit s knihou, která sklidila uznání čtenářů i kritiků a po právu získala Cenu Comptona Crooka pro nejlepší románový debut pro první díl.

Vlk - Země upírů 1 (ukázka z druhého dílu)
/Way of the Wolf/
Knight, E. E.

Nakladatel: Triton
Překladatel: Jana a Jan 'Jam' Oščádalovi
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Agáta Kocourková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 304
Rozměr: 125 x 200
Provedení: paperback
Cena: 299 Kč

Alča


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...