Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 500
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Student 12.2.2019 11:47Re: pane Čechu zase nádhera I já, samozřejmě. |
|
I. Fencl 12.2.2019 10:51jen jedno slovo Jen jedno slovo ke VŠEM článkům a knihám. Bravo. |
|
|
F. Kusák 12.2.2019 10:19Nádherné čtení, zas mě to vrátilo o desítky let zpátky na Hřebenka. Vzpomínám na tu dobu s obrovskou nostalgií. Díky Honzo Čechu |
|
|
V. Kolman 12.2.2019 10:10Re: Velmi pěkné! Krásné vzpomínky pane Čechu. To bylo v časech, kdy se ještě nezamykaly domy (činžáky) a byly volně přístupné. Když jsem "lítal" s kamarády po rodných Vršovicích a měl v parném létě žízeň, stačilo KDEKOLI! zazvonit a říci kouzelnou větu: "dobrýdenpaní/pane,můžetenámdátPROSÍMvásnapít?" Nikdy!!! jsme nebyli odmítnuti, někdy byla i voda se sirupem. I když to byla svinská doba, byli jsme tenkrát mladí kluci a celý svět byl teprve před námi. Dávno - dávno již tomu.... |
|
|
J. Fridrich 12.2.2019 9:43Re: pane Čechu zase nádhera Připojuji se.. |
|
J. Lepka 12.2.2019 9:29Půvabné, jako obvykle, díky za špetku nostalgie. Mně bylo 11, když děda zemřel a tak jeho historky z I. války mám jen tlumočené tátou (z té II. samozřejmě taky), ale vím, že válčil v R-U jatkách v Sarajevu. A pokud jsou y historky jen z půlky pravdivé, je div, že se Rakousko nepoložilo již zjara roku 1915. Tak například ta o teleti. Měli předepsaný stav dobytka ve stájích, snad 200 kusů hovězího, takže museli průběžně dokupovat za ten poražený. No a přišla "komis" na kontrolu a děsný bengál, že se v noci jedna kráva otelila a mají jedno tele navíc a nikdo nechtěl pochopit, že jak ta otelená kráva, tak čerstvé tele nejsou porážky schopné. Tak picli sedmimetrákového býka, ale zase jim přebývalo maso a zase administartivní problém, nakonec to maso museli střelit na černém trhu. |
|
|
P. Hlosta 12.2.2019 9:02Velmi pěkné! Hodně na mně zapůsobila ta fotka ulice z 65.roku. Jakoby to bylo z míst, kde my jsme tehdy žili, v nevlídném pohraničí s NDR, ve starým opuštěným baráku po vystěhovaných němcích, ovšem krátkých pár roků, než komunisti zasáhli, že otec nebyl jako oni. pro nás děcka to ovšem byl ráj na zemi, že tam byla příroda a tvrdé zimy plné sněhu a mráz jak sviňa. V létě rybník se studenou vodou a otcův pro nás vyrobený vor, který se stabilně potápěl, neb byl ze suchého dřeva. Ale prča u toho byla šílená. Taky pstruzi v potocích a lesy plné hřibů. Jen prostě to pochmourno jako na té fotce z 65.roku. Prostě i naše ulice tak vypadala. ;-)) |
|
|
M. Krátký 12.2.2019 0:18pane Čechu zase nádhera a děkuji za další úterní ráno |
