Čelákovický Josef Volman měl bratr Otakara a ten vyráběl též obráběcí stroje v Žebráce. Nemohu bohužel najít jeho inzerát z počátků první republiky kde popisuje co vše vyrábí a v závěru uvádí, že jeho továrna zaměstnává sto dělníků a jednoho (!) adminstrativního úředníka. Tím úředníkem byl můj dědeček. Když odjel pan továrník Volman s milostivou paní na tři neděle do Paříže, tak dědeček vedl továrnu i po stránce technické. To byly časy.

Většinu popisovaných staveb staveb v Praze a okolí znám. Vilu Josefa Volmana v Čelákovicích a Josefa Volmana též. Otec od něj kupoval obráběcí stroje pro svůj podnik.

z nichž se člověk něco i dozví. Ovšem je tu i lidský rozměr, když bydlíte celý život v paneláku, můj příklad, je vám i avantgarda ukradena. Ale i přesto je potřeba takovéto články psát, aby lidé věděli, že panelák není vrcholem architektury.