27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Příčiny zhoršeného stavu lesů v Čechách

V posledních době se na všech úrovních hovoří o zhoršujícím se stavu lesních porostů a o kůrovcové kalamitě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Janyška 23.7.2018 8:48

Babiš a jeho ministr

životního prostředí... Dzp.

P. Jášek 23.7.2018 8:10

za 7

okamžitě přestat z rozpočtu platit Duhu!

A. Bocek 23.7.2018 8:06

Děkuji,

současně podotýkám, že existují někteří vítězové lesotendrů, kteří jsou nepokutovatelní.

P. Rada 23.7.2018 8:05

Autorovy omyly a důsledky.

Vedle správné kritiky hospodaření v našich lesích, které by mohlo významě omezit škody, uvádí autor i své omyly. Míru "sucha" např. hodnotí jen povrchně a nikoliv podle celkové délky a tedy úhrného deficitu půdní vláhy. Např letošní suché období fakticky začalo už v předešlé zimě ve které sněhové srážky prakticky nepřišly a prohloubilo se tak sucho dokonce s celé řady let minulých. Celoroční index sucha SPEI totiž vykazuje zápornou hodnotu už prakticky dvě desetiletí. Dlouhodobě tedy dochází ke snižování hladiny podzemních vod vedoucí ke stresování porostů zejména smrku v smrku a tedy omezení možností se kůrovci bránit. Smrk přitom není zdaleka jedinou už dnes hospodářsky problematicky rostoucí dřevinou.

To, že i průměrná roční teplota celé dekády roste na úroven která v českých zemích nebyla nikdy za dobu přístrojových měření, nereflektuje autor dokonce vůbec. Jako lesník snad přitom doufám ví, že kůrovec se množí během roku vícegeneračně - na našem území od jedné - dvou generací na horách a až po čtyři generace v nížinách - což je ale zcela zásadní pro možnou míru jeho gradace. Jako lesník by také měl vědět, že kůrovec je latentně přítomen v prakticky všech porostech a je tedy uváděním v omyl tvrdit, že odněkud někam přilétá... Jeho účinný dolet je totiž v kalamitě jen několik set metrů. Zdravé nestresované smrky se ve vhodném podnebí totiž i kalamitě sami ubrání. Jeli takových lesníků dost, pak situaci lesy dlouhodobě tím spíše neustojí. Osobně typuji, že dokonce nezávisle na lesnické praxi nebudou v konci století v ČR v nadmořské výšce do 500m žádné souvislé a vyzrálé smrkové porosty.

Jednotlivé exempláře ale přesto snad půjde při velmi intenzivní péči jak v městském parku i v těchto oblastech pěstovat jak okrasné. Mohou se pak stát následníkům i připomínkou klimaticky naprosto odlišného a nenávratně zaniklého období a také stupidity lidstva které tuto lesům a posléze i sobě destruktivní změnu svou konzumní chtivostí iniciovalo.

J. Krásenský 23.7.2018 6:42

Děkuji.

Souhlasím.