Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Průšvih zvaný státní maturity
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Wagner 7.5.2018 10:35Test. |
|
J. Jurax 7.5.2018 2:58Nesouhlas "Těžko můžeme chtít po studentovi nástavby kuchař/číšník či studentce maturitního oboru módní designér a vizážista, aby měli stejné znalosti v oblasti literatury a matematiky jako student reálného gymnázia." To vskutku nemůžeme. Pak ovšem nechtějme po studentovi nástavby kuchař/číšník či studentce maturitního oboru módní designér a vizážista aby dělali maturitu a dávejme jim výuční list nebo tovaryšský list nebo co já vím ... Maturita by měla zůstat maturitou a uchovat si jistou garantovanou úroveň. Při vší úctě k těmto profesím mi maturita z guláše nebo namalování obličeje na ksicht přijde poněkud úsměvná - těžiště vzdělání těchto studentů je opravdu někde jinde než v češtině, cizích jazycích, matematice, fyzice etc. Pak bude mít jednotná státní maturita smysl - bude srovnávat srovnatelné - gymnázia a průmyslovky. |
|
|
F. Žůrek 5.5.2018 20:55Kdysi národ Komenského a dnes národ Gottwaldův... Maturita není nic jiného než závěrečná zkouška na střední škole. Má to být záležitostí zkušební komise a nikoli nějakých státních testů. Má to být důstojná zkouška i na úrovni. Proč se do takových věcí naváží nějaký CERMAT, tak tomu nerozumím. Je to asi podobné (s tím CERMATEM), jako když se Uber chopí taxislužby. Uber je rozhodně lepší! Je to z Ameriky! (A CERMAT je z Prahy a za pěkné peníze). |
|
|
J. Kanioková 5.5.2018 19:52Maturita - přežitek ??? Tak to je blbost Ale je třeba, aby maturita opět získala na vážnosti, respektu. Autor píše - "Mám o jejím smyslu své pochybnosti, když se dívám na státy se srovnatelnými či lepšími výsledky v oblasti vzdělání, kde obdobnou zkoušku nikdy nezavedli", tak bych ráda věděla, jak on ví, že ty "výsledky jsou OPRAVDU srovnatelné či lepší" ? A zrušit maturity, to už by bylo fakt otřesné. Jako podnikatel chci vědět, koho přijímám do zaměstnání a potřebuji mít možnost si vybrat mezi uchazeči. Čímž netvrdím, že maturitní vysvědčení o kvalitním vzdělání vypovídá vše a vždy. Rovněž tak při výběru žáka pro stucium na VŠ. Mi už ty choutky snižovat náročnost v jakémkoliv směru přivádí k šílenství, je to prostá zpupnost ! |
|
|
P. Papež 5.5.2018 16:46Myslím si, že je opravdu důležitější se věnovat správně výuce, než zdali má jogurt ve školní kantýně více tuku. Bohužel ministerstvo to tak nevidí. Pak je ve školství všechno tak tristní, jako CERMATovske maturity. |
|
|
P. Portwyn 6.5.2018 10:36Re: Ono hlavně se to pojalo stylem "za komunismu bylo všechno špatně", takže hurá, zrušit vše, co fungovalo. S odstupem těch 20 let, co učím (reformy začaly plus mínus tehdy, předtím systém setrvačností dojížděl), musím bohužel říct, že i přes věci, s kterými jsem silně nesouhlasil, byl tehdejší v součtu lepší. Pořádnou výuku není třeba vymýšlet, vymyšlená je dávno. Bohužel o ni mezi rodiči až donedávna nebyl zájem. Aspoň ne mezi těmi, kteří byli slyšet. Co se týká "tristních maturit", nebral bych řev médií až tak vážně. Ano, šlo by to udělat lépe - ale novináři taky leccos nafoukli. Hodně aktivní jsou autoři nějak navázaní na EDUin, tj. na Scio - přímého konkurenta CERMATu. |
|
|
P. Portwyn 6.5.2018 10:37Re: ...byl tehdejší systém... Vypadlo slůvko :-) |
|
|
F. Navrátil 5.5.2018 14:13Formální papír versus znalosti Domnívám se, že střední škola by měla končit předáním vysvědčení jako dokladu o úspěšném absolvování střední školy. Pokud by někdo chtěl maturitu, mohl by si ji kdykoli vykonat v pověřeném pedagogickém zařízení a diplom si zarámovat a pověsit na stěnu. V současné době se vás zaměstnavatel, pokud to není státní správa, neptá na papír, ale na to, co umíte. Ve státní správě musí mít i písařka na podatelně bakalářský titul. K jeho získání na soukromé vysoké škole jsou třeba dvě věci. Zaplatit školné a zaplatit někoho, kdo má praxi v psaní bakalářských prací. Sám jsem jich několik napsal za paklík kávy a flašku slivovice. |
|
|
V. Kotas 5.5.2018 16:48Re: Formální papír versus znalosti Nově nastupující do státní správy, by měli mít alespoň 5letou praxi ze soukromé firmy a roční zkušební dobu. Stávající zaměstnanci, by měli absolvovat každoročně přezkoušení, po vzoru profi řidičů a dalších profesí. |
|
|
F. Navrátil 6.5.2018 10:29Re: Formální papír versus znalosti Doufám, že to měl být pokus o vtip. Proč by měl úspěšný a kvalitní zaměstnanec po pěti letech odcházet ze soukromého sektoru, kde má možnost dosáhnou podstatně vyššího platu než ve státní správě? Tato podmínka by znamenala, že se do státní zprávy dostanou výhradně neschopní lidé, kteří se v soukromé sféře neuplatnili. Základním problémem státní správy není nedostatečné vzdělání nebo praxe, ale neefektivnost, kdy jeden pracuje, dva to řídí, tři to kontrolují a čtyři z toho dělají statistiky. |
|
|
V. Kotas 6.5.2018 11:13Re: Formální papír versus znalosti K poslední větě - tak to funguje v této době. Proto ta roční zkušební doba. Ale státní správa je jistota, větší komfort ve všem, pro mnohé lepší dostupnost, možnost postupu a tím většího platu. |
|
|
J. Jurax 7.5.2018 3:00Re: Formální papír versus znalosti "za paklík kávy a flašku slivovice" ... člověče, kazíte ceny ... :-) |
|
|
P. Klíma 5.5.2018 13:06Státní maturita je nezbytná. A měla by se zpřísnit. Převážná část, až 85 %, zkoušených dovedností a vědomostí ve všeobecné části maturity je učivem základní školy. Čeští žáci jsou za posledních 20 let objektivně stále méně gramotní, jak dokazují globální testování TIMSS a PISA. 72 % absolventů 9. tříd ZŠ nastupuje do maturitních oborů. 68 % absolventů středních škol nastupuje na vysoké školy. Průměrné české IQ činí 98 bodů a disponuje jím 50 % populace. ZÁVĚR: značná část vysokoškoláků a středoškoláků je slabomyslná a nepatří jinam, než do učebních oborů. |
|
|
V. Kotas 5.5.2018 13:10Re: Státní maturita je nezbytná. A měla by se zpřísnit. Už včera bylo pozdě ! V. Klause ml. jmenovat ministrem školství. |
|
|
I. Spálený 6.5.2018 9:49IQ je relativní stupnice a IQ 100 v ní označuje průměr. Na národní škále tedy nelze mít průměr odlišný od 100. Hodnotu 98, kterou uvádíte, jsme dosahovali v porovnání s původními Brity před asi 20 lety. Podle stejných srovnání by byl světový průměr kolem 90. Když upravíme svět na normovaný průměr 100, bude průměr českého obyvatelstva ve světovém srovnání 110. A tudíž svět očekává, že 3 z 5 našich dětí dokončí vysokou školu a usnadní práci pro ty méně chápavé. Ani netušíte, kolik světových firem dnes vlastně funguje z Prahy. |
|
|
Z. Lapil 5.5.2018 9:45Dobře i špatně Píšete: "Těžko můžeme chtít po studentovi nástavby kuchař/číšník či studentce maturitního oboru módní designér a vizážista, aby měli stejné znalosti v oblasti literatury a matematiky jako student reálného gymnázia". Správně. Proč by, proboha, měl mít kuchař maturitu? Jistě, "i skladník ve šroubárně může si přečísti Vergilia v originále", ale uvaří potom lepší guláš? Podle mě by absolvent střední školy (ne učebního oboru) nějakou variantu státní zkoušky mít měl, protože střední škola je proti škole základní nadstavba a v našich krajích musí mít glejt i obyčejné cigáro, tak proč ne abiturient. Víc mě pálí základní škola. Tu musí absolvovat každý, ale ne každý je toho schopen. Proto nepovažuji za správné bazírovat na klasické škole, která slušně zvládá zhruba průměrné děti (řekněme 80%; ze zbylých je 10% neschopných a 10% příliš dobrých). Protože takový přístup vede k požadavku - a říkejte tomu osnovy nebo studijní program - aby se všechny děti dostaly stejně daleko a uměly (líp či hůř) totéž. Tvrdím, že správnější je přístup "ať se každé dítě naučí vše, co je schopno se naučit". Někdo bude horko těžko slabikovat a (teď, doufám přeháním) počítat 1 - 2 - 3 - mnoho a někdo zvládne v osmé třídě diferenciální rovnice. Systémy, které to dokážou, existují. Já tu pořád otravuju s www.narovine.eu. |
|
|
P. Lenc 5.5.2018 10:07Re: Dobře i špatně Já si dovolím navázat na váš příspěvek.Ano, základní škola to je ten problém.Při neexistenci osnov, ale ano! kdy si každá škola "tvoří" své osnovy, kdy se žáci, "aby nebyli přetěžováni" nenaučí z paměti ani malou násobilku, kdy se používají metody výuky které "odstraňují zbytečné biflování" nám ve své většině vychází absolventi základek se vzděláním, které je na úrovni často páté, v lepším případě šesté třídy žáků bývalých devítiletek před rokem 1989.To má samozřejmně vliv na znalosti sředoškoláků.A ano, nechápu jak mohou ovlivnit maturity výuční list řemeslníků a jejich řemeslnou zručnost.To, že máme doslova inflaci maturantů a jejich požadavky na zaměstnání protože mají "tu maturitu" se nedá nijak okecat. |
|
|
Z. Lapil 6.5.2018 11:36Re: Dobře i špatně Maturanty bychom tedy měli vyřešené :-). Zdá se mi, že "alternativní školu" považujete za školu snižující nároky na žáky. Na to nepotřebujete alternativu, to docela dobře zvládá škola klasická. Viz ti maturanti. Aniž bych používal až zednářsky tajuplně znějící slova jako Komenský, Waldorf či Montessori, pokouším se tu tvrdit, že problém není klasická škola (ta je v oboru svého působnosti rozhodně funkční, i když k dokonalosti má dost daleko), problémem je rovnou zadání: tady je nějakých 100 000 prvňáků ročně, jak to zařídit, aby každý z nich byl po devíti letech tak vzdělaný, jak jen on sám může. Podle mě tím způsobem není postup: sedněte si všichni do lavic a pište, co vám budu diktovat. Ano, nadsazuju, i klasická škola umí učit dobře, ale učí všechny v téže chvíli totéž. Chybí tedy jakákoliv výchova k samostatnému rozhodování. Přičemž - věřte nevěřte - samostatnou volbou není lenost, protože člověk je tvor zvědavý a dítě zvlášť. Dítě ponechané samo sobě rozebírá hračky a zjišťuje, jak fungují - jak to, že nástupem do školy o tohle objevitelství přijde? Vlastně toho Komenského přeci jen použiju. Pravil "Uč se moudrým býti". Určitě neřekl nic o učení se Ottovým slovníkem naučným býti. Jak sem psává pan Hašek: zjednodušeno. |
|
|
J. Jurax 7.5.2018 3:08Re: Dobře i špatně "Dítě ponechané samo sobě rozebírá hračky a zjišťuje, jak fungují - jak to, že nástupem do školy o tohle objevitelství přijde?" No, nejspíš proto, že v daný okamžik musí rozebírat hračku, kterou se mu momentálně rozebírat nechce. Nebo že se po něm chce tu hračku zase složit dohromady ... A ještě - "Uč se moudrým býti" znamená taky učit se v přiměřené míře býti i naučným slovníkem. O přiměřenosti té míry se učeně diskutuje i bohapustě žvaní co já rozum beru - a to je dobře půlstoletí - bez patrného efektu. |
|
|
Z. Lapil 7.5.2018 22:45Re: Dobře i špatně Ve skládání hraček dohromady problém po zkušenostech se všemožnými Legy a Merkury nevidím. Proč ale musí rozebírat hračku, kterou rozebírat nechce, když může rozebírat jinou? Upozorňuju, že alternativou k "teď budeš dělat tohle" není jen "budeš dělat kdykoliv cokoliv" nebo dokonce "nebudeš dělat nic". V té škole, co na ni s oblibou odkazuju, má každé dítě individuální plán (zjednodušená podoba oficiálního vzdělávacího programu). Ten plán se skládá z několika oblastí a každá z několika postupných kroků a dítě si "odškrtává" hotové věci, samozřejmě se souhlasem učitele. Místo keců příklad: http://narovine.cz/wp-content/gallery/rozvrhy/plan.jpg. Takže Anička z odkazu má při na výběr učit se sčítat nebo měsíce v roce nebo fyzikální jednotky nebo cokoliv dalšího. Chlíveček pro flákání se tam nevidím :-). Děti tedy plní povinnosti, jen si vlastně volí pořadí. Volí ho uvědoměle, protože má grafický přehled, co ještě musí. Učitel není dráb, byť třeba hodný, ale konzultant. Funguje to. Já za to nemůžu :-). S posledním odstavcem bezvýhradný souhlas. Dokonce to platí ještě hlouběji do minulosti - moje máma studovala na učitelku někdy začátkem 50. let a coby přesluhující důchodkyně vedla podobné řeči. Tedy že jim tehdy coby studentům tvrdili, že TATO reforma je ta správná a definitivní, ale přesto že celý její život nějaká reforma probíhala. Což má, říkám už já, i dobrou stránku: evidentně všeho do času, i té aktuální debility s krycím názvem inkluze. Včetně toho biflování. Bez nabiflované řady 1 2 3 4 5 .... se matematikem nikdy nestanete, i když je pravda, že za mých mladých let kamarád z matfyz vedl zcela nepochopitelné řeči, ale ve chvíli, kdy bylo třeba spočítat cenu devíti obědů v menze řešením příkladu 9*2,60,- Kčs, skončil na hlavu poražen, jelikož mu na rozdíl od budoucích inženýrů uniklo, že je to 26-2,6. |
|
|
J. Jurax 8.5.2018 17:00Re: Dobře i špatně No jo, to víte, já jako kdysi matik si dodnes jakž takž s dopomocí pamatuju teorii integrálu (Newtonův, Gaussův, Riemannův), což inženýří nikdy neuměli, ale zato integrály uměli bryskně spočítat, kdežto já ani moc ne a dnes už tuplem ... a o v tomto punktu nedocenitelnou příručku páně Bartschovu, jež mi vždy poskytovala poslední pomoc, jsem během let nějak přišel ... :-) |
|
|
Perryman 5.5.2018 13:52Re: Dobře i špatně K tomu problému zvládnutí základních škol chci podotknout, že máme předškolní vzdělávací zařízení, ve kterých by se už mělo poznat jak na tom dítě je. Pak existuje nějaké síto v podobě dětského lékaře, psychologických poraden, či toho pohovoru před nástupem do 1. třídy na té konkrétní škole. Tam by se měla možnost že nastoupí do ZŠ dítě které jí zvládat nebude dost eliminovat. Samozřejmě, na 100% není nic zaručeno a hodně to závisí na rodinách a štěstí na kantory. Nedávno jsem poslouchal holčinu z Ruska, zaujalo mě jak hovořila o tamním vzdělávacím systému. Zrovna u té základky říkala, že dělají v deváté třídě závěrečnou zkoušku, takovou "malou maturitu". Bez této zkoušky nedosáhnou základního vzdělání. To bych chtěl vidět u nás, jak by se rodiče hroutili, až by jim ze školy oznámili "Vaše dítě nemá po devítiletém studiu ukončené základní vzdělání." Našel jsem i zajímavé informace o povinné školní docházce v Řecku: http://kosaci.eu/2015/09/18/hola-hola-skola-volaaaa-aneb-povinna-skolni-dochazka-v-recku/ |
|
|
Z. Lapil 6.5.2018 11:13Re: Dobře i špatně Úkolem základního školství, podle mě, není děti někde ve věku tří let rozdělit a ty "hloupé" dát do zvláštní školy, normální do normální a chytré do nějaké přípravky géniů. Tvrdím, že úkolem základní školy (všimněte si - rozlišuju školu a školství) je vzít dítě a nezávisle na tom, má-li rodiče horko těžko gramotné nebo geniální (drsně zjednodušuju. Rozumový génius může být 18 hodin denně v práci - zbytek si jistě domyslíte), ho během těch osmi devíti let naučit, co se dá. Vůbec se mi nelíbí představa absolventa základní školy coby prefabrikátu rozlišitelného jen kvalitou (známkou). Hlavně proto, že tím pořád ze systému vypadávají děti "vhodné do zvláštní školy" a - pozor - děti které mají na víc. |
|
|
D. Stirský 5.5.2018 9:31Nevím proč, ale slyším-li CERMAT, otvírá se mně kudla v kapse. Kdysi byl v novinách ukázkový test pro přijetí na VŠ: nikdy jsem v matice neexceloval, ale příklady jsem spočítal. Zato z dějepisu, který znám víc než dobře, jsem neuspěl. Byly tam stupidní otázky typu: Bitva na Bílé Hoře byla a) nevýznamnou šarvátkou, b) středně významnou bitvou, c)významnou bitvou 30-leté války. Nebo: Bitva u Guntramovic byla 1757, 1758 n. 1759? |
|
|
P. Portwyn 5.5.2018 9:24Když začaly státní maturity, učil jsem na základní škole. Dali jsme tehdejší nižší úroveň SM spočítat žákům osmé třídy. Prolezli by. Takže pokud na nějakém učilišti žáci něco takového neudělali, tak skutečně maturitu nemají mít. A to platí i dnes. Na otázku "můžeme maturitní obory na učilištích a průmyslovkách úplně zrušit"? bych odpověděl "ano - na těch učilištích určitě". Protože od zedníka nepotřebuju, aby měl maturitu, ale aby mi postavil rovnou zeď. Zkouška, kterou udělají všichni, je zbytečná. Vzhledem k tomu, co všechno dnes "studuje" střední školy, by měla vyletět určitě víc, než pětina uchazečů. Přesněji řečeno by se k té maturitě neměli vůbec dostat. |
|
|
J. Kanioková 5.5.2018 19:36Veeelký souhlas.
|
|
E Kocourek 5.5.2018 6:29Začátek reformy školství by mělo být zrušení Ministerstva školství. A také všech ministerských "výzkumných ústavů", kde bádají nad nesmrtelností chrousta a vymejšlí způsoby, jak školy, učitele a žáky co nejvíc buzerovat. Je třeba zrušit zasahování státu do školství. Základní a střední školy jsou starostí obcí. //// Srovnávání "kvality" středních škol je nesmysl - nechme školy, ať mezi sebou soutěží svým věhlasem, kvalitou poskytovaného vzdělání, příjemným prostředím nebo třeba i snadností studia. Ať si studenti vyberou. //// |
|
|
P. Dvořák 5.5.2018 5:03Tak malou násobilku, trojčlenku nebo jednoduché zlomky, by snad měl umět úplně každý a ne o tom ve škole diskutovat tak dlouho, až prý na to děti přijdou samy. :-)) |
|
|
P. Portwyn 5.5.2018 9:26Re: Tak malou násobilku, trojčlenku nebo jednoduché zlomky, Nedejte na novináře - to je jen humbuk uvědomělých komsomolců, kteří hodně křičí a mají přístup do médií. Většina učitelek na I. stupni zaplaťkomenský učí normálně :o) |
|
|
Z. Lapil 6.5.2018 11:42Re: Tak malou násobilku, trojčlenku nebo jednoduché zlomky, Jste si jist? Bude tomu medle třicet let, co jsem udělal zkoušku na inženýra, ale když potřebuju trojčlenku, odvozuju si ji dodnes. Kdybych si ji měl pamatovat - no, vlastně nic, u maturity jsem ji zrovna nepotřeboval :-). |
