23.10.2018 | Svátek má Teodor, Theodor



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


EKOLOGIE: Celospolečenské dopady kůrovce



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 15, poslední: 27.3.2018 16:49, přehled diskusí

Re: ...systém „politické zodpovědnosti“ je nefunkční...:
Autor: Z. Lapil Datum: 27.3.2018 16:49

Dejme tomu. Ale že by cestou proti "balkanizaci krajiny" bylo přestat udržovat lesy v provozuschopném stavu? Podle mě určitě platí, že udržet lesní porost je významně snazší, než ho po pár desítkách let obnovovat.

Jen myšlenka: smrkové lesy prosperují i v polohách výrazně nižších a teplejších, než je Šumava, takže to s jejich odolností tak hrozné nebude. Čímž nechci naznačovat, že není nutné myslet dopředu, jen bych spíš dal přednost fungující (ověřené) jistotě (pokácený strom nahradit stejným, možná trochu vylepšeným) před mnohem nejistější předběžnou opatrností (možná se časem oteplí, tak na Šumavě radši vysejeme kokosy; jasně, to jsem HODNĚ přehnal).

Re: Základním zločinem bylo:
Autor: Z. Lapil Datum: 27.3.2018 16:34

Když on ten strom roste kolem stovky let, takže těžko rychle reagovat, když před padesáti lety hrozila globální ochlazení a zatím asi 20 let hrozí globální oteplení.

Čistě intuitivně (mé oblíbené sousloví) bych to aktuálně viděl právě na smrky a jehličnany vůbec: rychle rostou čili spotřebovávají CO2, ochlazují místní klima a brzdí odtok i odpar vody z krajiny.

Re: Osobně jsem přesvědčen, že ... :
Autor: K. Janyška Datum: 27.3.2018 15:26

To vy, zelení, ne já... Dzp.

Re: Předskokanem kůrovce je houba václavka?:
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 15:00

Nevím co máte na mysli počtem "kůrovcových kol"?

Pokud nárůst jejich několikageneračního množení hlavně v teplejších oblastech za rok - pak toto právě odpovídá i meteorologicky doloženému prodloužení vegetačního období. To je dnes oproti situaci před půlstoletím zhruba o měsíc - někdy až dva delší, zasahuje ale více do období kratšího slunečního svitu. Naopak narůstá letní propad dotosyntézy v sůsledku nedostatku vody.

Celkově se tak zde nepůvodní smrk dostal skrze své odvěké biologické vazby a pro monokulturnost i stejnověkost umělého pěstování, už na pokraji období klimatických změn do neudržitelné situace.

Výraznější jsou i extrémy veder a délky sucha. To vše vede i spolu se stresováním kyselými dašti k defoliaci smrků a naopak aktivizaci kůdovce a omezování vitálních projevů smrku jak náletům brouka čelit pryskyřicí či rozvojem hub.

Zajímavé bylo, že např. poslední invazi kůroce ve vyšších polohách na Šumavě zastavila právě chladná a deštivá letní perioda ve které se namnožila plísen kůrovce hromadně hubící, zatímco lesnické zásahy se tam tehdy ukázaly neúčinné.

Soudruzi z Prognostického ústavu se holt mýlili.:
Autor: A. Alda Datum: 27.3.2018 13:40

Ne průmysl, ale ochránci životního prostředí zničí naše lesy.

Re: Předskokanem kůrovce je houba václavka?:
Autor: A. Bocek Datum: 27.3.2018 12:21

Nějak mi do toho nezapadá velký výskyt kůrovcových kol, václavky i hřibu smrkového v silně podmáčených partiích Nízkého Jeseníku.

Re: Základním zločinem bylo:
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 12:01

U nás tomu tak je. Vážnějším problémem v pozadí je ale posun podnebních pásem na který zde lesy reagují oslabením a lesníci prakticky jen mírnou změnou druhové skladby.

Za situace kdy je změna rychlejší jak jedna gernerace porostu, je pak zlatokopecké hospodaření zvláště viditelné.

Bylo to zmíněno Fantou i dalšími sice trochu opatrněji jako "systémový nedostatek..." ale hned od počátku diskusního semináře STUŽ o stavu našich lesů:

https://stuz.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1340:zaznam-ze-seminare-stav-ceskych-lesu-2-1-2018&catid=12&Itemid=71

Re: Osobně jsem přesvědčen, že ... :
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 11:49

... pověstná je spíše lidská řevnivost jako projev nebývalé míry sociální agresivity která např. skrze uznávání principu kolektivní viny (který předvádíte) vedla už k mnoha zbytečným ztátám až tragediím.

Re: ...Pane Kratochvíle:
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 11:16

Na afektivní postoje ve kterých jsou argumentem citoslovce až urážky je obtížnější tak korektně reagovat jak na věcnost. Je přitom možné, že se někdo cítí jak "blbeček" ve chvíli když něčemu hned neporozumí a projekci své emotivity se nedokáže ubránit.

Můžete proto konkretizovat "bláboly" které jsou v rozporu s poznáním odborné lesnické školy, univerzity...?

Věcně je situace třeba obecně taková, že na Fermiho paradox neznáme či emotivně nechceme znát odpověd. O nestabilitách planetárního systému ale právě věda (která proniká i do odborného školství) vypovídá a řešení této otázky zvažuje.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

Jednu s možných odovědí jsem výše naznačil a rozšiřuji ji o úvahu podepřenou pozorováním i s historie, že změnou prostředí bývají dlouhodobě nejvíce ovlivněny nejhmotnější druhy.

Re: Předskokanem kůrovce je houba václavka?:
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 11:00

Půdu které hrozí překyselení až do stavu otravy hliníkem je oravdu nezbytné zkusit zachránit vápněním. Kyselá depozice zvyšuje stres porostů a poklesla dodnes od let 80-tých kdy kyselé deště gradovali jen 4x. V té době bylo vápnění zejména nad mělkou půdou asi jedinou nadějí pro porosty proti extrémním místním vlivům.

Systém je přitom velmi komplikovaný ve kterém některé houby, které si smrk pěstuje naopak dokonce ZABÍJEJÍ KŮROVCE. Vyjimat s něj jen václavku je nekoncepční.

Jiným obecným stresovým ba limitujícím faktorem pro lesní porosty je nedodtatek vody přičemž ovlivnění je ale globální.

Lze přeci na planetě vypozorovat obrovské rozlohy, kde vládne step a naopak jinde jsou to lesy a celkový posun těchto hranic. Rozdíl v životaschopnosti spočívá zejména v tom, že tráva má svou podstatu ukrytu pod půdou a může proto přečkat sucha, mrazy i požáry. Kdežto strom roste od vrcholů kam musí s hlubin dopravit vodu.

Lesní porost proto vyžaduje daleko příznivější mikroklima které si posléze snaží posílit. Dochází pak ale dokonce až k jevu, že stromy např dál rostou pro již vyvinutý kořenový systém i tam kde by se zprvu neuchytily a problém tam v tu chvíli mají i traviny. Opakem může být situace, kdy pro hystereznost procesů náhle a na dlouhou dobu nevratně stromové porosty s oblasti ustoupí. Toto i v ČR právě začíná hrozit. Dnes je na řadě smrk spolu s borovicí černou ale v pořadí jsou další zatím změnám lépe odolávající druhy.

...Pane Rada,:
Autor: J. Kratochvíl Datum: 27.3.2018 10:59

místo těch vašich blábolů, byste také vy měl přiznat svou malou zodpovědnost za stávající hrozivý stav a konečně již skončit s prosazováním vašich hloupých nesmyslů.

Položím vám otázku, když máte takový zájem o naše lesy a přírodu, proč vy sám jste neabsolvoval nějaké odborné lesnické školy resp. univerzitu a místo toho tady ze sebe děláte blbečka.

Osobně jsem přesvědčen, že ho rozšířili zelení. :
Autor: K. Janyška Datum: 27.3.2018 9:30

Jejich touha vrátit všechno do dávnověku je pověstná. A smrky jsou dřevinou průmyslovou, uměle vysazenou... Dzo.

Předskokanem kůrovce je houba václavka.:
Autor: A. Bocek Datum: 27.3.2018 8:10

Václavka oslabuje vedení vody v pletivech smrku , který již nestihne zalepit pryskyřicí zárodek brouka. Václavka má ráda překyselenou půdu. Vzpomeňte, kdy naposledy letadlo rozprašovalo nad vašimi lesy vápenec ? Větším škůdcem než kůrovec jsou Lesů -Tendry, kdy za nejvyšší cenu jsou na velmi krátkou dobu pronajímána celá polesí. Navíc někteří "výherci" jsou nekontrolovatelní, ze strany LČR, min.zemědělství, min.ŽP, min.financí.

...systém „politické zodpovědnosti“ je nefunkční...:
Autor: P. Rada Datum: 27.3.2018 3:30

Auto věcně popisuje součastnost. Zejména v politické nefunkčnosti s ním souhlasím. Dodávám, že nefunkční je naše demokracie pro své pětiletkové taktování a fakticky tedy pro populistickou cílenost na aktuální jevy. Naše politika prostě nemá zavedeny zpětné vazby vzhledem k procesům s mnoha-násobně dlouhodobým dopadem. Stabilitu sice trochu ovlivnuje soukromý sektor s potenciálně delší zainteresovaností ale jak vidno na příkladu lesů, tak právě zde pro svou primární závislost na momentálním zisku selhal.

Autor v závěru nabízí řešení v systému "odborných garancí" ale to je jednak vágní pojem a hlavně na protiopatření bude nutně potřeba stále více a více prostředků než lesy vyprodukují a tak ani žádný odborný garant nebude mít časem v systému samofinancování lesů adekvátní prostředky byt jen na udržení prosté reprodukce.

Problém totiž jen se smrko--kůrovcové nekončí ale bude s postupem klimatické změny postupně pokračovat přes dalšídřeviny až lesy z oblastí na které dolehne zejména sucho ustoupí před křovinami a travinami. Naše krajina se tak změní k nepoznání zejména na v kopcích bezlesou. V důsledku velkoplošné ztráty retenční schopnosti a gradace dopadů sucha začne všeobecně ještě rychleji degradovat půdní doposud úživná vrstva se všemi dlouhodobě negativními aspekty.

Koho zajímá jak asi bude v důsledku klimatické změny vypadat naše krajina v konci století, necht si zalistuje pohlednicemi s Balkánu či Španělska - což jsou oblasti kde je průměrná roční teplota už dnes o pár stupínků vyšší. V tu dobu zde ale zřejmě bude i jiné obyvatelstvo tedy smíšené o příchozí z oblastí, které změna klimatu postihne ještě razantněji. Tací lidé budou na neúrodné půdě svádět boj o přežití.

Několik tisíc let stabilně rostoucí lesy navodily vznik tak úrodné půdy, že umožnila ukončení kočovného života a tím vznik civilizací - naopak počátek odumíránílesů pravděpodobně předznamenává i konec civilizační.

Základním zločinem bylo:
Autor: A. Hrbek Datum: 27.3.2018 2:51

úmyslné oslabení Státních lesů ve prospěch parazitů a la Babiš. Státní lesy za první republiky byly komplexním podnikem, který byl schopen veškeré lesnické práce i zpracování vytěženého dřeva. Úmyslně byly zbaveny prakticky všech výrobních kapacit, takže většinu práce musí nakupovat. Za vzniklé stamiliardové ztráty nenese nikdo zodpovědnost a následky se budou napravovat desetiletí.

Podnikem, který si potřebné kapacity zanechal, byly Vojenské lesy, ale i na ně došlo.

Pokud jde o severní Moravu, tak tam byla značná část lesů svěřena do rukou církevních "odborníků".