Z. Lapil 24.3.2018 15:38

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Podle mě nejsme úplně ve při. Vámi odkazovaný ministerský text rozhodně nezpochybňuji já ani - předpokládám - pan Karlík ani autor článku. Praví se tam, že les snese leccos, ale ne všechno a už vůbec ne pořád. Jinak celý odkaz na wiki vypráví, podobně jako zdejší článek, o tom, že jakmile se přišlo na to, že lze les zničit (a že to něčemu vadí), nastalo lesnické hospodaření typu maximalizovat zisk při co možná nulové ztrátě. Tak to funguje dodnes (neříkám, že vždy dokonale) a jsme u toho, co jsem se pokusil napsat: současný les, s výjimkou kusu boubínské rezervace a pár dalších, je něčím jako stromovou plantáží, a na péči typu "vykašli se na to, ono to nějak dopadne" není stavěný.

Respektive nevěřím, že "nějak" znamená v tomto případě dobře. Nanejvýš je možné ten les - plantáž nějak přestavět. Neboli - prafrázuji - současný les je tu s námi mnoho set let a obešel by se bez nás stejně těžko, jako my bez něj.

Jen poznámka: myslím, že pan Karlík psal (aspoň já to tak četl) o rozsahu lesa. Rozsah a kvalita samozřejmě není totéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 24.3.2018 14:28

Re: Dobře napsáno.

Nakonec budeme rádi, že se zelená sekta začala bavit genderovou problematikou. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.3.2018 23:59

Dobře napsáno.

Proto to taky zelení cvoci a "ochránci" přírody nepochopí a budou to hanět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karlík 23.3.2018 19:39

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Omlouvám se, ale starost o jednorázový zisk nazývám plundrováním. Vytěžit se může jen to, co znovu vyroste. Ohledně vysychání nižších poloh, docela mne zarazilo, že Bolevecký rybník u Plzně má hladinu o 40cm nižší, než je obvyklé. Vysychá tedy celá soustava rybníků, založených někdy poč. 15 stol. Údajně za to může vybudování obrovského sídliště v 80letech min. stol. a jeho odkanalizovani. Doufám, že snaha o zadržení vody v krajině, deklarovana ministerstvem, neskončí v koši nesplněnych slibů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 17:36

Re: Jéžišmarjá?

Pane Lenci nechte Ježíše s Marií na pokoji. Přiznávám, že moje mozková kapacita opravdu na ledacos nestačí a tak výpočetní techniku skutečně používám a často. Ctím prostě fakt, že elektronika informatika je doposud na rozdíl od spíše nostalgického lesnictví, dynamickay se rozvíjející obor. Vyjma komunikace s Vámi používám comp třeba i v počítačových hrách / simulacích. Zkuste to někdy také a možná také spíše pochopíte, že tam kde dojdou zdroje nebo se náhle změní podmínky k horšímu - nastává konec hry. Vy a mnozí další ale zřejmě paradoxně věříte v nevyčerpatelnost zdrojů včetně lesních.

Hospodaření posledních let směrované na těžební tendry - rozuměj maximalizaci ziskovosti - se ukazuje jako krátkozraké a tak ignorace nastávajícího zhoršování podmínek vede k obrovským odtěženým holinám a pěstební nákladovosti kterou není s čeho krýt. To vše se děje přesto, že se v naprosté většině NEJEDNÁ o území CHRÁNĚNÁ. Autor zde proto velmi pravděpodobně manipuluje s veřejným míněním. Mínění lesníků je obecně jiné. NAŠE LESY JSOU MNOHDE VE ŠPATNÉM STAVU NÁSLEDKEM KLIMATICKÉ ZMĚNY.:

https://www.youtube.com/playlist?list=PLgJV4VKmz_81yT-ApX-rMxlo6vSzdnvRW

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zmena-klimatu-zvysuje-rizika-pro-lesy-na-celem-svete-potvrdil-cesky-vyzkum-ct24-cz

...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 16:41

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Zkusme rozlišovat mezi pojmy chtít se starat ve smyslu starostlivosti - chtít se starat ve smyslu někde těžit s cílem jednorázového zisku. Řádný hospodář by toto měl umět poměřit - v tom se snad shodneme.

V důsledku klimatických změn přitom přitom vysychá daleko spíše podšumaví a aktuálně to ani tam není zas tak zlé (http://www.intersucho.cz/cz/mapy/intenzita-sucha/18-brezen-2018/).

Právě aby nevyschlo příliš se ve vrcholové části začínají revitalizovat dříve odvodnované plochy. Snad se současnníkům podaří napravit alespo něco. V následující práci je i ten Klostermann zmíněn. Já toto zminuji právě proto, že tato oblast je i zde autorem hodnocena právě jen s významu dřevařského.

Pojem "divočina" spíše osobně vztahuji k těžařským aktivitám které za Stránského zasahovali podle momentální zvůle až o prvé chráněné zony kde se ani za toho Klostermana v klimaxových smrčinách netěžilo.

https://theses.cz/id/hpfz0o/Kaiferov_Olga_bakal_sk_prce.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 23.3.2018 14:18

Re: Jéžišmarjá

Božínku Rado, vy dokonce brousíte mimo zelené pláně do filozofického ráje.Kam vy to až dotáhnete...Jenom by jste měl strojově a s velkým ziskem používat výpočetní techniku, protože vše mozková kapacita jak vidno nestačí na odpočet dvouset let.Viz diskuze mezi vámi a panem Horáčkem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 23.3.2018 14:10

Re: Jen omyly autora?

Pane Horáčku nevysvětlíte, nebo neboť sám fenomén jménem Rada je nevysvětlitelný a jako takový nepotřebuje umět počítat, natož něco zná z dějin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karlík 23.3.2018 13:46

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Těžko mít výhrady k postojům typu "středoevropské lesnictví", když je to, nejméně 200 let, pravda. O práci hajných a dalších velmi pěkně píše K. Klostermann. O našem tématu píše velmi poutavě v románu "V ráji šumavském". V době, kdy vysychá Šumava, pramen Vltavy, studánka u Hausvaldske kaple atd., se přestat starat o les a chtít tam jakousi divočinu, může jen ekodivoch z města. Tak se řádný hospodář nechová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 13:20

Re: Pane Bože, to je ale blábol!

Zajímavá otázka. Mě to také vrtá hlavou. Faktem třeba je, že až do období než se člověk usadil a zásadně tak změnil životní styl, namnožil se... nepostihovali ho "morové rány" a další hromadné infekční nemoci jak tomu býalo zejména ve středověku nebo i dříve v oblastch bez vodovodů a kanalizací...

Dodnes máme ve svém střevním traktu celé plejády bakterií které ve složitých intrakcích rozhodují o tom, zdali a jaké se k nám dostanou výživné látky. Navíc dokonce spolurozhodují o naší imunitě i našich náladách.

Úhrnem dle počtu geneticky specifických buněk nese přitom náš organismus jen zhruba desetinu četnosti vlastních a tím i informačního obsahu. Naše bunky mají ale daleko vyšší energetickou spotřebu, rozměrnost a bleskovější provázanost reakcí napříč celým organismem a to nás asi vede k mylné doměnce o naší svrchovanosti kterou někdy korunuje egoismus.

Ja redy docela možné, že v jiných situacích mohli i kmeny černého moru plnit jinou primární úlohu v celé biosféře. Např se ale uvádí, že pád indiánských kmenů Ameriky při ataku daleko méně početných evropanů byl způsoben hlavně virovou nákazou vůči které byli evropané odolní právě proto, že ve své domovině dlouhodobě žili v těsném svazku se zásadně jinými typy domácího zvířectva.

Dodnes je naopak příkladným faktem, že vůči malárii jsou někteří afričtí domorodci imuní kdežto pro většinu evropanů jde o velice vážné riziko ačkoli patříme ke stejnému druhu. Odpověd sám proto hledám v pochopení souvislostí na kterých je koncipován imunitní systém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karlík 23.3.2018 13:10

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Brouček nebo kyselý déšť, výsledek byl stejný. Z okna bytu toho moc neuvidite. Nevím, jakým směrem koukate, ale Šumava se táhne od Rudy k Lipnu. Já vidím z okna na Ostrý, ale až zblízka je vidět ta spoušť. Zkuste se projít z Rudy na jezero Laka a potom mudrujte. A pokud si pletete lesníky s "nějakými drvoštěpy", tak za prvé pohrdáte jejich těžkou prací a za druhé nevíte, kdo o případné těžbě rozhoduje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 12:37

Re: Jéžišmarjá

Přitakávám. Trefně jste to opsal.

Touha zbohatnout "leštěním lampy" je totiž pro člověka velice přznačná už od doby kdy před desetitisícilitími homo s.s. vzniknul jako geneticky zafixovaný důsledek růstu intencionality vyšších řádů (oproti ostatnímu živému se udává zrcadlení představ až 7x! - viz Dunbar "Příběh rodu homo") která vedla k naprosto enonrmí schopnosti abstraktní představivosti. Druh homo se ale právě díky tomu naučil reálným rafinovaným strategiím jednání skrze které přežívá dodnes i tam kde se nic jiného živého nevyskytuje ale také planému snění.

Doposud takto kdekdo vedle reálného odhadu sní sen na téma např jak by bylo krásné jen se nedívat ale začít strojově s velkým ziskem těžit a těžit to, na co se v období staletého růstu museli jiní jen dřít a dřít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 23.3.2018 12:33

Re: Pře cca 12 léty jsme byli v Yellowstonském parku.

Hm, na tři čtvrtiny spálené Šumavy se fakt nepamatuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 23.3.2018 12:31

Re: Pane Bože, to je ale blábol!

Samozřejmě, bránil přemnožení a likvidoval slabé kusy. Zelení to vnímají takto. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 12:21

Re: Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.

Fotografie ledacos zachycují - ale až od období svého zdokonalení tedy od roku 1900. Těch starších se na rozdí od maleb zachovalo velice poskrovnu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 12:16

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Naše představy se zjevně velice různí a to už proto, že nemáte podobně jak pan Karlík výhradu k postojům autora typu:........"Středoevropské lesnictví je trvale udržitelným využíváním lesů, což

dokládá už několik století trvající stabilita a zachovalost lesních společenstev, doložitelná srovnáním katastrálních map" ....

Hodnotit stav lesa podle toho co je formálně uvedeno na katastrální mapě naopak já považuji za ..."těžce kulhající metaforu"

O mě fantazijně předpokládáte představu "divokého zubra" kterou jsem nikde ani nezmínil. Za ilustrativní ke stavu lesů v minulosti - když už - tak totiž spíše považuji např. pasáž z "Nařízení ministerstvva orby o pustošení lesů" z 3 července 1873 ale vypovídá o něčem jiném jak se autor, pan Karlík i Vy zřejmě domníváte. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesnictv%C3%AD).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 23.3.2018 12:13

Pane Bože, to je ale blábol!

Černý mor byl také "užitečný?"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 23.3.2018 12:06

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

"Žádný brouček jako v Krušných horách"?? Kdo vám nakukal něco o nějakých broučcích v Krušných horách ? Tam tehdy řádily emise a kyselé deště, žádní broučci. Pokud jde o Šumavu tak již zhruba před deseti lety se dušovali drvoštěpové a potenciální kšeftaři s pozemky či dřevem, že pokud se nezačne s kácením i v bezzásahových zónách, celá Šumava do pěti let uschne! Na Šumavu koukám s okna svého bytu každý den a čekám a čekám a Šumava se pořád zelená . Pokud budou pouze nějací drvoštěpové rozhodovat o kácení či nekácení i v bezzásahových zónách , bude to totéž jako dosadit za ředitele nějaké zoologické zahrady bývalého řezníka z městských jatek. S argumentem, že je tam spousta bezúčelně pobíhajícího masa, které se dá přece využít daleko lukrativněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 23.3.2018 11:48

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Podle mě vaše metafora těžce kulhá, a to takto: současný les je stovky a stovky (spíš tisíce) let pěstován a hospodářsky využíván. Jeho analogií je proto jakýsi na kapačkách pěstovaný průběžně dorůstající steak; rozhodně to není divoký zubr, jak si představujete vy. Dál už je to jednoduché: přestaňte se o ten steak starat a za nějaký čas máte shnilou flákotu, nikoliv divokého zubra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 23.3.2018 11:01

Pře cca 12 léty jsme byli v Yellowstonském parku.

Vyprávěli nám, jak cca v 80. letech 20 století se ty řízené požáry vymkly kontrole a shořelo tři čtvrtiny parku. Nijak se toho nedotkli, a my jsme za cca 30 let viděli mladý les. Jak nám to vysvětlíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 23.3.2018 10:59

Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.

To je krajina plná polí a luk. Ale les nevidět. Ten uvidíte na fotografiích z hodně pozdější doby po tzv. vyhnání Němců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 23.3.2018 10:57

To mi připomnělo jeden vtip: potká ve vesmíru jedna

planeta druhou a říká: Tak co, jak se vede? A druhá říká: Ale špatně, mám lidi. Ta první na to: To brzo přejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skála 23.3.2018 10:44

Jéžišmarjá

Pan Simanov přeleštil lampu s názvem Šumava a kde se vzal tu se vzal, vyklouzl z ní opět starý džin Rada...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karlík 23.3.2018 10:20

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Nejsem lesák, ale pamatuji Šumavu v 70tych let, žádný brouček jako v Krušných Horách, samé zdravé smrky, občas jedle nebo buk. Ale když se dostaví vichřice nebo kyselé deště, musí se smrku pomoci vytěžením polomu. Nechat to na přírodě je nezodpovědné a pěstovat na Šumavě jakousi divočinu je hloupé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 23.3.2018 10:18

Re: Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci

Kůrovec je až druhotný brouček, základem je houba Václavka a kyselá půda, kdypak se u vás naposledy v lese vápnilo ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 23.3.2018 10:17

Re: Ona v tom Šumava není sama

Kšeft je kšeft. A prachy jsou vždycky až na prvním místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 23.3.2018 10:15

A do toh Lesů-Tendry na hospodaření,

ve kterých často vítězí firmy jejichž pokutování je neslušné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 23.3.2018 10:14

Re: Jen omyly autora?

Obrázek Mikoláše Alše (1852 až 1913) zobrazující horu Říp jako TRAVNATOU je nepochybně naprosto nezpochybnitelným dokladem skutečnosti, že na tom kopci, který jako Ripp nebo Riff označovali už Germáni sídlící v české kotlině ještě před slovanskými kmeny, nikdy žádné lesy nerostly. Vedeni tím obrazem bychom na vrcholu Řípu jistě nalezli také nějaké materiální pozůstatky po návštěvě praotce Čecha, přinejmenším DNA z faeces, které tam po nich zůstaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Horáček 23.3.2018 10:02

Re: Jen omyly autora?

Dle vašich slov Vám období před dvěma stoletími vychází (šířeji) kolem roku 1820. Zároveň ovšem lesnictví u nás začalo až později, za (panování) Marie Terezie (1741 - 1780).

Na druhou stranu - to, že detailnost nepovažujete za přínosnou pro nadhled, mnohé vysvětluje.

No, zkusil jsem to vysvětlit, ale nevadí. Už se s tím nebudeme vzájemně trápit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.3.2018 9:35

Re: Jen omyly autora?

Porozumění by snad mohlo napomoci akceptování přehlíženího faktu, že les neroste s roku na rok ale jde o staleté procesy a ani lidská odbornost nevzniká ze dne na den.

Vámale možná jde o precizování daleko detailnější a to opravdu "nedávám" proto, že jde o komplexní systémy kde detailnost nepovažuji za přínosnou pro nadhled - ba naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek