19.10.2018 | Svátek má Michaela



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


ANALÝZA: Trvale neudržitelná ochrana přírody



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 45, poslední: 24.3.2018 15:38, přehled diskusí

Dobře napsáno.:
Autor: J. Jurax Datum: 23.3.2018 23:59

Proto to taky zelení cvoci a "ochránci" přírody nepochopí a budou to hanět.

Re: Dobře napsáno.:
Autor: M. Mikulec Datum: 24.3.2018 14:28

Nakonec budeme rádi, že se zelená sekta začala bavit genderovou problematikou. :-))

Jéžišmarjá:
Autor: P. Skála 874 Datum: 23.3.2018 10:44

Pan Simanov přeleštil lampu s názvem Šumava a kde se vzal tu se vzal, vyklouzl z ní opět starý džin Rada...

Re: Jéžišmarjá:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 12:37

Přitakávám. Trefně jste to opsal.

Touha zbohatnout "leštěním lampy" je totiž pro člověka velice přznačná už od doby kdy před desetitisícilitími homo s.s. vzniknul jako geneticky zafixovaný důsledek růstu intencionality vyšších řádů (oproti ostatnímu živému se udává zrcadlení představ až 7x! - viz Dunbar "Příběh rodu homo") která vedla k naprosto enonrmí schopnosti abstraktní představivosti. Druh homo se ale právě díky tomu naučil reálným rafinovaným strategiím jednání skrze které přežívá dodnes i tam kde se nic jiného živého nevyskytuje ale také planému snění.

Doposud takto kdekdo vedle reálného odhadu sní sen na téma např jak by bylo krásné jen se nedívat ale začít strojově s velkým ziskem těžit a těžit to, na co se v období staletého růstu museli jiní jen dřít a dřít.

Re: Jéžišmarjá:
Autor: P. Lenc Datum: 23.3.2018 14:18

Božínku Rado, vy dokonce brousíte mimo zelené pláně do filozofického ráje.Kam vy to až dotáhnete...Jenom by jste měl strojově a s velkým ziskem používat výpočetní techniku, protože vše mozková kapacita jak vidno nestačí na odpočet dvouset let.Viz diskuze mezi vámi a panem Horáčkem.

Re: Jéžišmarjá?:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 17:36

Pane Lenci nechte Ježíše s Marií na pokoji. Přiznávám, že moje mozková kapacita opravdu na ledacos nestačí a tak výpočetní techniku skutečně používám a často. Ctím prostě fakt, že elektronika informatika je doposud na rozdíl od spíše nostalgického lesnictví, dynamickay se rozvíjející obor. Vyjma komunikace s Vámi používám comp třeba i v počítačových hrách / simulacích. Zkuste to někdy také a možná také spíše pochopíte, že tam kde dojdou zdroje nebo se náhle změní podmínky k horšímu - nastává konec hry. Vy a mnozí další ale zřejmě paradoxně věříte v nevyčerpatelnost zdrojů včetně lesních.

Hospodaření posledních let směrované na těžební tendry - rozuměj maximalizaci ziskovosti - se ukazuje jako krátkozraké a tak ignorace nastávajícího zhoršování podmínek vede k obrovským odtěženým holinám a pěstební nákladovosti kterou není s čeho krýt. To vše se děje přesto, že se v naprosté většině NEJEDNÁ o území CHRÁNĚNÁ. Autor zde proto velmi pravděpodobně manipuluje s veřejným míněním. Mínění lesníků je obecně jiné. NAŠE LESY JSOU MNOHDE VE ŠPATNÉM STAVU NÁSLEDKEM KLIMATICKÉ ZMĚNY.:

https://www.youtube.com/playlist?list=PLgJV4VKmz_81yT-ApX-rMxlo6vSzdnvRW

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zmena-klimatu-zvysuje-rizika-pro-lesy-na-celem-svete-potvrdil-cesky-vyzkum-ct24-cz

...

A do toh Lesů-Tendry na hospodaření,:
Autor: A. Bocek Datum: 23.3.2018 10:15

ve kterých často vítězí firmy jejichž pokutování je neslušné.

Vývoj lidstva měl končit u neandrtálců:
Autor: F. Navr8til Datum: 23.3.2018 9:07

Zelení nedají pokoj a nepřestanou, dokud se jim nepodaří zbavit Zemi plísně zvané lidstvo. Konání zelených by se dalo shrnou slovy klasika: Vraždit lidi můžeš, ale nesmíš přitom šlápnout na sysla!

To mi připomnělo jeden vtip: potká ve vesmíru jedna:
Autor: J. Chaloupka Datum: 23.3.2018 10:57

planeta druhou a říká: Tak co, jak se vede? A druhá říká: Ale špatně, mám lidi. Ta první na to: To brzo přejde.

Jen další v řadě co si myslí,:
Autor: M. Valenta Datum: 23.3.2018 9:07

že člověk zrežíruje úplně všechno.

Jen omyly autora?:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 7:20

Omylem je např jeho tvrzení: ..."Středoevropské lesnictví je trvale udržitelným využíváním lesů, což

dokládá už několik století trvající stabilita a zachovalost lesních

společenstev" ...

Před ještě dvěma stoletími lidé v souvislosti s rozvoje sklářství a hutnictví většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli a holý byl v té době i kopec Říp. Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie... - jako reakce tehdejšího panstva na neudržitelnost přístupu. Pbdobně začala všude na světě vznikat ministerstva s tématem ochrany životního prostředí prostě proto, že spontálně krajinu před lidskou expanzivitou ochránit nelze.

Příznačným omylem autora je: ...."Bezzásahovost nemá ve většině případů opodstatnění"... Dokladem toho jsou lesy v oblastech kam člověkještě nevstoupil. Pravdou ale je, že takových je už relativně málo a s těmito místy autor nesrovnává. Nespecifikováním pojmu bezzásahovost se také dopouští manipulace protože na řadě chráněných území jsou cíleně specifikovány dovolené ba nutné činnosti jejich údržby - např na Šumavě se právě nyní i v prvých zonách rozvíjí velkoplošný projet revitalizace rašeliništ (http://www.npsumava.cz/cz/1502/1638/clanek/) s požadavkem nárůstu akumulace vody a takto by se dalo pokračovat. Pokud autor zná tyto a podobné skutečnosti - proč se článkem snaží klamat veřejnost?

Re: Jen omyly autora?:
Autor: J. Horáček Datum: 23.3.2018 8:08

>Před ještě dvěma stoletími lidé v souvislosti s rozvoje sklářství a hutnictví většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli a holý byl v té době i kopec Říp. Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie<

Nějaké zvláštní vnímání času, historie, faktů ...., všeho?

Re: Jen omyly autora?:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 9:12

Všeho? Podívejme se tedy alespon na některá fakta. S obrázků Mikoláše Alše (1852 až 1913) můžem dodnes vidět vykreslenou horu Říp ale TRAVNATOU!

Marie Terezie ..."arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1741–1780) a českou (1743–1780),"

Rozvoj sklářeství a hutnictví se totiž neobešel bez dřevěného uhlí a u nás nastal hlavně v 16 a 17 stolrtí. Na plyn se přeško až ve století dvacítém a nástup hnědého uhlí začal vytlačovat to dřevěné až zhruba po roce 1880. Před děma stoletími mi přitom vychází široké období kolem 1820.

Dávám Vám ale zapravdu, že vnímání času je ošidné téma a děkuji za reakci která to dokládá.

Re: Jen omyly autora?:
Autor: J. Horáček Datum: 23.3.2018 9:25

Tak znovu a polopaticky, teď už to třeba dáte:

> Před ještě dvěma stoletími .... lidé většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli ... Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie.<

Re: Jen omyly autora?:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 9:35

Porozumění by snad mohlo napomoci akceptování přehlíženího faktu, že les neroste s roku na rok ale jde o staleté procesy a ani lidská odbornost nevzniká ze dne na den.

Vámale možná jde o precizování daleko detailnější a to opravdu "nedávám" proto, že jde o komplexní systémy kde detailnost nepovažuji za přínosnou pro nadhled - ba naopak.

Re: Jen omyly autora?:
Autor: J. Horáček Datum: 23.3.2018 10:02

Dle vašich slov Vám období před dvěma stoletími vychází (šířeji) kolem roku 1820. Zároveň ovšem lesnictví u nás začalo až později, za (panování) Marie Terezie (1741 - 1780).

Na druhou stranu - to, že detailnost nepovažujete za přínosnou pro nadhled, mnohé vysvětluje.

No, zkusil jsem to vysvětlit, ale nevadí. Už se s tím nebudeme vzájemně trápit.

Re: Jen omyly autora?:
Autor: P. Lenc Datum: 23.3.2018 14:10

Pane Horáčku nevysvětlíte, nebo neboť sám fenomén jménem Rada je nevysvětlitelný a jako takový nepotřebuje umět počítat, natož něco zná z dějin.

Re: Jen omyly autora?:
Autor: P. Harabaska Datum: 23.3.2018 10:14

Obrázek Mikoláše Alše (1852 až 1913) zobrazující horu Říp jako TRAVNATOU je nepochybně naprosto nezpochybnitelným dokladem skutečnosti, že na tom kopci, který jako Ripp nebo Riff označovali už Germáni sídlící v české kotlině ještě před slovanskými kmeny, nikdy žádné lesy nerostly. Vedeni tím obrazem bychom na vrcholu Řípu jistě nalezli také nějaké materiální pozůstatky po návštěvě praotce Čecha, přinejmenším DNA z faeces, které tam po nich zůstaly.

Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.:
Autor: J. Chaloupka Datum: 23.3.2018 10:59

To je krajina plná polí a luk. Ale les nevidět. Ten uvidíte na fotografiích z hodně pozdější doby po tzv. vyhnání Němců.

Re: Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 12:21

Fotografie ledacos zachycují - ale až od období svého zdokonalení tedy od roku 1900. Těch starších se na rozdí od maleb zachovalo velice poskrovnu.

Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci:
Autor: J. Fridrich Datum: 23.3.2018 6:25

Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci přírody " neškodný brouček.. Tito " ochránci " už napáchali na světě i u nás velké škody..

Re: Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci:
Autor: V. Kotas Datum: 23.3.2018 6:51

A zatím stále beztrestně !

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 7:35

Pane Kotas kůrovec je tu spolu se smrkem prokazatelně zhruba 65 milionů let a za tu donu se nejen vzájemě nevyhubili ale naučili se soužití. Pokud do systému nezasáhl monokulturním a stejnověkým pěstováním maximalizace výnosů příliš chtivý člověk, tak se kůrovec choval jak bílá krvinka v jeho organismu/ekosystému. Množil se návalově zejména tam, kde začlo být něco pokažené aby to urychleně ve prospěch systému převedl na znovuvyužitelný půdní formu a celek také proto mohl vykazovat vitalitu.

Pokud se bílé krvinky namnoží - mohou i Vám zachránit život. Pokud se ale v organismu dokonce přemnoží - např při alergické reakci - mohou jej dokonce zabít. Je sice doposud nedořešenou otázkou jak a proč alergie zvláště v posledních desetiletích gradují ale jednou s nejpravděpodobnějších odpovědí je, že jejich podstatou je nerovnováha imunitního systému, kterou si lidé navozují odtržením od přirozeného života více navázaného na biologii okolí.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: J. Karlík 653 Datum: 23.3.2018 8:29

Mate to nějak propletené, kurovec není žádný doktor ani bílá krvinka, je to škůdce. Nemnozí se ve zdravém lese, ale většinou po vichřicích na padlých stromech. Proto po vichřici, při které padla stará Šumava v r. 1870 bylo první starostí lesáků toto dřevo zpracovat. Dnes se zelení magori radují ze zkázy Šumavy. O les se musí starat lesníci. Ochrana přírody v pojetí tkz. ochránců přírody je to samé, jako ochrana lidských prav v pojetí lidskoprávníků. Výsledkem jsou no_ho zóny v dříve civilizovaných městech a bezzásahové zóny na Šumavě.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: J. Karlík 653 Datum: 23.3.2018 8:31

No-go zóny.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: M. Drašner Datum: 23.3.2018 9:00

Oba autoři zapomínají, že tohle je opravdu multifaktoriální systém: Rovnice nezní Stromy + kůrovec = Zkáza, ale (Jednodruhový) Les + kůrovec - (např. chemií vyhubení) mravenci, krajníci (a další druhym, živící se kůrovci) - Zkáza. A zjednodušování nepomůže.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: P. Rada Datum: 23.3.2018 9:28

Popletené? Nebo jste spíše nečetl pozorně?

Opakuji: ..."Pokud do systému nezasáhl monokulturním a stejnověkým pěstováním

maximalizace výnosů příliš chtivý člověk, tak se kůrovec choval jak bílá

krvinka v jeho organismu/ekosystému."

Kůrovec v jen dřevoprodukčním monokulturním stejnověkém lese je skutečně pravidelně škůdce. Podobně by jste ale ani Vy nepotřeboval bílé krvinky - ba by vás mohli alergicky ohrožovat - pokud by jste se nalézal jen na umělé výživě do žil v naprosto sterilním prostředí dokonale vyčištěném i v trávicím systému. O jaký život by se v takovém sterilním případě asi jedalo?

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: J. Karlík 653 Datum: 23.3.2018 10:20

Nejsem lesák, ale pamatuji Šumavu v 70tych let, žádný brouček jako v Krušných Horách, samé zdravé smrky, občas jedle nebo buk. Ale když se dostaví vichřice nebo kyselé deště, musí se smrku pomoci vytěžením polomu. Nechat to na přírodě je nezodpovědné a pěstovat na Šumavě jakousi divočinu je hloupé.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: B. Brousková Datum: 23.3.2018 12:06

"Žádný brouček jako v Krušných horách"?? Kdo vám nakukal něco o nějakých broučcích v Krušných horách ? Tam tehdy řádily emise a kyselé deště, žádní broučci. Pokud jde o Šumavu tak již zhruba před deseti lety se dušovali drvoštěpové a potenciální kšeftaři s pozemky či dřevem, že pokud se nezačne s kácením i v bezzásahových zónách, celá Šumava do pěti let uschne! Na Šumavu koukám s okna svého bytu každý den a čekám a čekám a Šumava se pořád zelená . Pokud budou pouze nějací drvoštěpové rozhodovat o kácení či nekácení i v bezzásahových zónách , bude to totéž jako dosadit za ředitele nějaké zoologické zahrady bývalého řezníka z městských jatek. S argumentem, že je tam spousta bezúčelně pobíhajícího masa, které se dá přece využít daleko lukrativněji.

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.:
Autor: J. Karlík 653 Datum: 23.3.2018 13:10

Brouček nebo kyselý déšť, výsledek byl stejný. Z okna bytu toho moc neuvidite. Nevím, jakým směrem koukate, ale Šumava se táhne od Rudy k Lipnu. Já vidím z okna na Ostrý, ale až zblízka je vidět ta spoušť. Zkuste se projít z Rudy na jezero Laka a potom mudrujte. A pokud si pletete lesníky s "nějakými drvoštěpy", tak za prvé pohrdáte jejich těžkou prací a za druhé nevíte, kdo o případné těžbě rozhoduje.