B. Brousková 10.2.2018 10:13

Re: Jakkoli dlouhá cesta začíná prvním krokem.

" Co si politici za dvacet pět let." Stačilo by začít tím nejjednoduším. uzákonit Romštinu či cikánštinu jako jeden z úředních jazyků. Švýcaři tam mají dokonce čtyři úřední jazyky. Retorománů je při tom v poměru k těm třem dalším asi jako cikánů u nás. Vsadím se že Tomio bude první kdo to podpoří. Je přece vlastenec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Koutecký 11.2.2018 2:45

Re: Jakkoli dlouhá cesta začíná prvním krokem.

Víte, paní Hájková, vždycky, když se diskutuje o přímé demokracii a referendech, tak se píše o Švýcarsku, s tím, že u nás ten jejich systém kopírovat nelze. Myslím, že je to pravda, Švýcarsko je specifický případ, v Evropě tak trochu extrém. Jsou však jiné státy, kde se referendum využívá při rozhodování o důležitých celonárodních otázkách. Proč např. nevyužít třeba zkušeností Irska, kde pořádání referenda je od roku 1930 mandatorní v případech, kdy se např. předávají některé národní kompetence do Bruselu a pod. V takových případech musí být souhlas obou komor Parlamentu schválen referendem.I jiné evropské státy v takových případech referendum využívají a vyplácí se jim to. Naše Ústava v čl. 10a.takový postup rovněž umožňuje, jenže byl využit jen jednou, při vstupu do EU. Nadále mezi našimi politiky převládá názor, že další podobná referenda už povolit nelze. Proč? Jsme snad blbější než Dánové, Irové, Nizozemci a další národy? To asi ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 10.2.2018 20:13

J. Pospíšil 402 ....... Přesně !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Hájková 10.2.2018 5:50

Re: Skvele napsano!

Souhlasím. Skvělý článek ! A odhaduji, že pokud se sečtou hlasy na konci dne- které budou souhlasné a které odsuzující- Váš a muj názor 100 % prohraje ! :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Gene 10.2.2018 9:07

Bohužel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 10.2.2018 13:27

Re: Skvele napsano!

Ve všem se ale taky netrefil - kupříkladu nejspíš vždycky, i ve středověku měli lidé z jedné vesnice k sobě blíž, než k přespolním. Málokdo se kdy setkal s někým mluvícím jinou řečí, pokud nešlo o "pána" cestujícího s družinou okolo nebo o kupce. Vzdělanců, co znali jazyky, urozených a jejich sluhů byla malá menšina. Domnívá se pan Joch, že například německy mluvící poddaní českého krále oplývali loajalitou, pokud král mluvil česky? Navíc ve středověku tu nebyli žádní černoši ani jiné exotické rasy, Španěl nebo Polák, oba vypadali docela podobně. Silně pochybuju, že běžný poddaný francouzského krále měl nějaké ponětí o tom jak je království veliké a co pod ně všechno spadá. Národy se začaly konstituovat kolem jazyka zhruba v časech, kdy se rozšiřoval knihtisk a větší procento lidí se začalo vzdělávat. Pak se logicky začali víc identifikovat s těmi, s nimiž se domluvili a jejich myšlenky mohli sdílet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek