E. Žampachová 26.11.2017 19:26

Navigace

jsou různé. MLP si stahuje různé navigace do telefonu. Tak jsme zažili, že počítala nejkratší cestu a hnala nás div ne po polních cestách a nutila jet po šílených okreskách, místo pohodlně po výpadovce. Další se sekala, když jsme jeli lesem. Ztratila spojení. Zažili jsme různé varianty. Ta poslední je docela fajn. Umí upozornit i na překážky na silnici. Ale autoatlas máme pořád, papírová mapa to jistí. Jenže na hledání cesty musíme zastavit, protože už si předem nedělám itinerář. Na druhou stranu chytrá navigace umí i objížďky, což mapa neumí.

Takže můj vztah k současné navigaci je sice pasivní (obsluhuje ji MLP), ale vcelku přátelský. Ostatně pokud se Fleur rozhárá a pojedeme do Maďarska za ženichem, tak si dáme. Sledovat ukazatele v maďarštině bude legrace.

Jinak Aja se jakž takž drží. Někdy je jako dřív, někdy jí není dobře, ale převažují ty dobré dny. Zatím na dietě a lécích prosperuje a má radost ze života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 26.11.2017 12:46

muj muz navigaci v aute hojne pouziva. nemusi tak porad stat na benzince a neco vypisovat, ale kdyz jezdime spolu, delam navigatora dle mapy ja. Myslim, ze pro ridice je to hlavne na delsi trasy nebo na nejake vymotani trebq z prhy fajn pomucka, ale jeji slepe duverovani neni idealni.

i jako turista rikam, ze navigace je super - vim totiz uplne presne, kde na mape jsem, takze v propade krosu neznacenym terenem.se nemusim.motat v kruzichabych po hodine vylezla z lesa o 100 metru vedle ale snadno si zkoriguju motani lesem do spravneho smeru. Je taky super v mlze a udesnem.pocasi, kdy cloveka drzi na ceste a ten nema strach, ze bekde zahuci a pomalu se muze sinout ke svemu cili. Ja navigaci pouzivam spis jako mapu- treba ve vetru tim ze me nedela letajici maw, ale parkrat uz se mi ta modra tecka n displeji taky hodila.

i kdyz mam.kamarada, ktery se neumi zorientovat ani s tou teckou.. proste zakladni orientaci v mae/terenu by mel zvladat kazdy a modra tecka je spis pomucka urychlujici nejake rozhodovani nez samospasna vec... viz muj kamarad by se klidne vratil ve smeru, ve kterem.prisel, kdyz si blbe otoci telefon... (mapu).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jajka 26.11.2017 10:06

Navigace

V autě ji nepoužívám. Ne že bychom ji neměli, ale její hlasité řeči mi jdou na nervy. Nastuduji mapu, hlavně ďábelské víceúrovňové křižovatky, někdy si je i vytisknu, abych si připomínala, kam se řadit a kterým výjezdem pryč. Navigátor na sousedním sedadle to jistí. Také, když jedu někam dál, si píšu čísla silnic, jak jdou za sebou.

Ale nedám dopustit na mapy.cz a zapnuté určení polohy v tabletu. Naposled v Chorvatsku.

Nahoru na Svatého Ivana (kopec se skalnatým vrcholem) jsme šli po cyklostezce. Ovšem ten konec, odhaduji 200m, bylo lezení pro kamzíky. Zpátky jsme jako kamzíci zase slezli k cyklostezce, ale do Žuljany jsme chtěli jít po turistické značce. Značení se s našimi turistckými stezkami nedá srovnávat. Ne že by vůbec nebylo... Stezka je, zřejmě kvůli nepoužívání, značně zarostlá, občas přešla do rozlehlého skalnatého svahu, mírně porostlého pichlavinami. Tablet nás zachraňoval. Vždy jsme našli správné pokračování a zdárně trefili zpátky k moři.

V těchto případech, kam se hrabe Google mapa na mapy.cz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 26.11.2017 7:16

hezký den

hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Jsem nachcípaná - ale do lesa se bude muset... a na oběd přijdou Trpajzlíci a bude veselo. Takže neděle uteče mocmoc rychle...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Holubová 25.11.2017 22:23

Moje navigace Andula

Andula je prastará navigace, kterou mám už asi 15 let, od doby pořízení nebyla aktualizovaná. Tudíž celou řadu nových ulic vůbec nezná. Takže občas nastává zajímavá situace. Využívám tedy pro tento případ druhou navigaci, kterou mám v komunikátoru. Ta ovšem občas netuší, jestli doprava nebo doleva je to rychlejší. Krom toho mě je schopná odvézt na křižovatku té ulice, do které potřebuji a tam mi suše oznámi "Dojeli jste na místo". Vím prd a vořech, zda číslo je vlevo nebo vpravo. Někdy mám takovou sadomasochistickou chvilku a pustím si obě najednou. To pak bývá docela sranda. Hádám se s oběma. Andula kromě toho, že občas neví kam má jet má prapodivně namluvené odbočování. Normálně se ODBOČUJE, jenže Andula ZAHÝBÁ! Jednou jsem tím připravila jednomu panu profesorovi jazyka českého horké chvilky. Jel kamsi, kde jsme to neznali ani jeden, došlo na Andulu. Andula suše oznámila "Zahněte doleva" a pan profesor velmi zpozorněl. Když Andula "Zahýbala" asi potřetí tak vypěnil a začal mi lát, že "zahýbá se manželce, milence...... ale do ulic se odbočuje", že to nemůže poslouchat a ať to nějak předělám. Tak jsem mu oznámila, že to předělat nejde a že to prostě musí přežít. Jeli jsme asi 20 km, docela daleko a pan profesor na konci cesty byl zralý na to to otočit a odvézt ho bez navigace rovnou do Bohnic. Andula prostě zahýbá, občas i mně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 25.11.2017 19:16

Navigace

se mi velmi hodila dneska, když ve zpravodajství hlásili hodinovou kolonu na D1, kdy lidé už vystupují z aut a prochází se kolem. Navigace nás vyhnala z dálnice a viděli jsme Obrataň, hrad Kámen a podobné atrakce, ale do Brna jsme dojeli včas a viděli konec umisťovací výstavy koček. S jednou jsem málem odešla... naštěstí Mušketýr zasáhl a půjdeme do depozita :) Kočička se ke mně měla, jenže ke mně se má každé zvíře, no... ale Pán koček Kuba s námi nebyl, takže musíme vyrazit jindy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 25.11.2017 18:03

Navigaci sice máme,

ale používáme ji už hlavně při hledání adres, jelikož nás zvířectvo "uzemnilo". Ale pamatuji se na jednu dávnou cestu, kdy jsme bloudili. Zdejší směrovky u silnic aby pohledal. Silnice vás dovede jen do bezejmeného seskupení pár domů, které na žádné mapě nenajdete. Takže jakmile "vjedete do polí", jediné orientační zanemní je číslo (vedlejší) silnice. A ani to nebývá udané často, protože "místní a pošťák ji přeci znají" a když vy ne, vaše chyba. Byly u nás tenkrát na návštěvě 2 manželovy sestry a synovec. A jeli jsme všichni do divadla do Montgomery, 2 hod. od domu, lístky dávno koupené. Byli tu poprvé, tak manžel rozhodl, že vyjedeme dřív a do divadla pojedeme "zadními cestami" místní krajinou, aby víc viděli. Já při své anti-orientaci pochopitelně po určitém vybočení ze známého okolí vůbec nevěděla, kde jsme a tím pádem ani návštěva ne, jen jsme se kochali krajinou . Asi po půl hod. jsem si všimla, že je choť poněkud nervózní a často kouká na hodinky. Naštěstí ostatní si ničeho nevšimli. Po další půl hod. mi špitnul "já nevím, kde jsme". Všude pole, pastviny a silnice různě se křížící bez jakýchkoliv orientačních znamení. Nikde ani chaloupka. Věděla jsem, že kdybychom teď někoho náhodou potkali, manžel by spolk své ponížení a zeptal se, ale nikde ani živáčka. Čas začátku představení se nezadržitelně blížil, když manžel náhle z hluboka vydechl a s úlevou v hlase mi zase špitnul "už vím kde jsem". Představení jsme stihli, ale hned po odjezdu sester si manžel objednal do auta velký detailní atlas alabamských vedlejších silnic (county road maps). Už doskrát přišel vhod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 25.11.2017 17:45

Ach navigace!

Protože já "zablúdim aj v misi gulivárů", v mapách se neorientuju, východ a západ se mi plete stejně jako levá a pravá ruku, tak navigace byla zřejmě vynalezena kvůli mně! Teda ne že bychom s ní nebloudili, ale bloudíme aspoň navigovaně s vidinou, že se z toho temného lesa jednou dostaneme.

Náš první navigátor byl Míla a řeknu vám, tak urážlivém chlapa, jako byl on, jsem snad nezažila. Když jsme ani na třetí urgenci "až to bude možné, otočte se!" nereagovali, tak s náma přestal mluvit třebas i dvě stě kilometrů! Navíc miloval zkratky typu "delší cesta, zato horší". Když náš už po třetí stahoval z dálnice do Prahy při odjezdu z Doks (ze Setkání), řval Jeník hlasem mocným "Otevři to zas...ný okno, ať toho zas....nýho hajzla vyhodím!" Neotevřela jsem, přece jenom mi bylo Míly líto!

Další na řadě byla Alenka - bohužel nejenom že neuměla pořádně česky (např. místo nábřeží zásadně říkala nábrtřiřeží), ale jako normální ženská si pletla levou a pravou stranu, avšak ne důsledně - tudíž někdy "zahněte doleva" bylo fakt doleva, ale jindy to bylo doprava. Ale aspoň udržovala řidiče ve střehu, a tak nehrozilo, že by za volantem zaspal.

A teď máme normální, nudnou, přesnou a neurážlivou navigaci, takže ji není ani třeba domlouvat, tož ani nevím, jak se jmenuje. A přesto by se něco našlo - a to, že jí dlouho trvá, než najde družici. V Lednici navolím Brno Jasanová a mám štěstí, když se v Brně u Olympie chytne (:o))) - ale pak už jede jak hodinky. Akorát teda prvních padesát kilometrů musí člověk vědět, kam vlastně jede (;o).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 25.11.2017 16:25

Navigaci v autě

nemáme, nemajíce dotyčný automobil - ale vzpomínám, jak jsme před hodně lety jezdili na výlety po českých a moravských hradech a zámcích s pozůstatky ROH firmy, kde dělala moje maminka (byly to skvělé výlety, organizovala je paní, kterou to bavilo, a na výsledku to bylo vidět). Takhle jsme se jednou vraceli, bylo už tma. Řidič našeho autobusu měl navigaci, v té době to byla ještě novinka. A tak jedeme, jedeme, silnice se zužuje... až jsme zastavili v takové uzoučké uličce před betonovou zdí.

Na výletech používám Mapy.cz - dlouho jsem se tomu bránila, přišlo mi to mastňácký. Jenže dneska moc lidí nechodí, cesty bývají zarostlé - a teď si hledej na obrovské čerstvě vykácené pasece, kudy dál. Tak jo, začali jsme je používat a řeknu vám, je to pohoda. Možná mastňácký, ale pohoda :D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nelina 25.11.2017 13:44

WWW a GPS

Pro pamětníky. WWWéčko tvrdě odmítal navigaci, paní si ji přála když nyní jezdí ty dlouhé trasy do Čech a za dcerou na sever Francie. I koupila ji k Ježíšku. No a jeli z Čech domů, cesta navolena, ale ve Francii skončili u jakéhosi statku úplně jinde. Takže navigace odkráčela nenávratně do propadliště dějin.

Událost byla samozřejmě popsána jeho osobitým stylem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Baty 25.11.2017 13:38

Rputí navigace

Vzpomínám na první zvířetnickou autonavigaci, měla ji Rpuť, mluvila nějakým cizím nářečím a Rpuť ji interpretovala s elánem sobě vlastním...

• reagovat
• nahlásit příspěvek