F. Doušek 1.11.2017 18:10

Pane Jemelíku, a jak je to s tím Zadehem,

nově obviněným z uplácení svědků?

Asi tak čistý nebude, jak opakovaně tvrdíváte, nedejbože za mrzké euro od něj...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krejčí 31.10.2017 11:57

Autor opět blábolí...

Především bych odkázal autora a čtenáře na stránky NSS, kde uvidí, kolik je ročně kárně stíhaných soudců a státních zástupců. Nejsou to malá čísla vzhledem k celkovým počtům těchto osob. Ukažte mi obdobnou profesní skupinu, která je srovnatelně popotahována.

To, co autor popisuje, je situace, kdy státní zástupce trvá na svém hodnocení nějaké věci. On má žalovat i v pochybnostech, soud při pochybnostech zprošťuje. Je proto akceptovatelné, že státní zástupce po právu žaluje, trvá na svém názoru i před soudem (např. se odvolá proti prvostupňovému rozsudku), a soudy nakonec obžalovaného po právu zprostí. Tak trestní proces funguje všude ve světě, u nás poměrně úspěšně (velmi malé procento zproštěných). A ten autorem popisovaný proces byl poněkud složitější proti tomu, jak ho popisuje autor.

Logicky, budeme-li vyžadovat 100 % úspěšnost státních zástupců (ve vztahu k výsledku trestního řízení), v podstatě nepotřebujeme soudy, minimálně pokud jde o dokazování viny.

K těm několika desítkám milionům na vyplacených náhradách: To, že je nakonec konstatováno, že trestní řízení bylo nezákonné, neznamená, že bylo nezákonně vedeno. Jde vždy o proces, o postupné získávání informací a jejich hodnocení. Vždy je třeba zákonnost procesu hodnotit k danému okamžiku. Důkazní situace se vyvíjí. Podle našeho práva státní zástupce žaluje i v pochybnostech (jinými slovy nemůže např. trestní stíhání obviněného jen v pochybnostech zastavit, musí si ohledně zastavení být vždy jistý). V pochybnostech zprošťuje jen soud.

Předpokládám, že autor má za to, že státní zástupce by měl odpovídat za výsledek, v případě zproštění by tedy čelil kárnému řízení. V takovém případě by se ale jakákoliv složitější věc prostě nestíhala. Alibismus by kvetl. Analogie: postih lékaře za nevyléčení pacienta, operaci bez očekávaných účinků...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Student 31.10.2017 10:02

Asi máte pravdu,

ale já pamatuju dobu, kdy se odsuzovalo cca 98% vazebně stíhaných osob. Byl to ostatně jeden z důkazů policejního režimu, protože západní státy měly "úspěšnost" kolem 70%. Takže zbytku asi vyplácelo nějaké odškodné. S tím se prostě počítat musí.

To u nás byl před 89 onačejší přístup, nevyvázl skoro nikdo. O procentu lidí, odsouzených neprávem (neprávem to vlastně nebylo, všichni byli odsouzeni právem, i ti nevinní), dnes můžeme jen spekulovat. Trochu mě zaráží ta zvrácenost - aby bylo možno tvrdit, že nás justiční systém se nemýlí, museli být opravdu odsouzeni téměř všichni!

A tak si myslím, že je lépe pouštět a vyplácet odškodné, než se vracet k filozofii, že "když už ho policajti strčili do vazby, tak to asi pro nic za nic nebylo!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek