P. Rada 8.8.2017 9:26

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Realitou když už tak je, že pan profesor dál píše o Š. články ke kterým ale autoritativně nediskutuje. Věda, vědění ... jsou ale i o oponování a diskusích.

Tím, že svou pozornost upřel jen na Š. a triskní stav ostatních lesních porostů které jsou v běžné lesnické správě jaksi pomíjí, se příznačně dopouští pozoruhodného rozporu se svým zidealizovaným tvrzením ... "i nyní, a musí to být opět člověk, který je obnoví"

Nedokážíli totiž lidé udržet při životě/obnovovat ani běžně lesnicky obhospodařované lesy ČR, je krajně na pováženou se domnívat, že to zvládnou v NP kde má být navíc chráněno vše živé a nejen tvorba dřevní hmoty. Dnes je přitom při oteplení cca 1C na řadě smrk. V konci století však naroste pravděpodobně průměrná roční tepota ještě o min 4C a lesy bude atakovat denní teplota přes 30C nikolli jen dnešních 5 až 10 ale dokonce až stovku dní v roce.

http://www.vulhm.cz/sites/File/ZLV/fulltext/469.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 8.8.2017 9:45

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Očekávám váš zásadní příspěvek k problematice udržování vody v krajině, to je tak nějak aktuálnější, nežli zmršená politika v případě Šumavy, tam to bude stát miliardy, ať už se matička příroda rozhodne jakkoliv. Zvláštní je, že i každého amatéra už před lety napadlo to samé, co prof Mrkvu, totiž masivní výsadba listnáčů s jedlí, nikoliv samovolný proces přes jeřabiny a šípky. Dtto nás čeká i v krajinotvorbě. Ono je sice vypsání dotací na šetření vodou politicky hezké, ale jaksi howno platné, když dešťová voda urychleně odteče a ještě nadělá paseku. Jenže nejlepší řešení, návrat k staletí známému principu mezí, ale i rybníčků a selských lesíků nám soudruzi družstevníci, pardon velkoagrárníci a europolitici úspěšně torpédují - dotace, že, povinné přimíchávání biošložky do paliva atd, atd, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.8.2017 10:13

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Pane Lepko nevím proč ode mne očekáváte .."zásadní příspěvek k problematice udržování vody v krajině" ... ale abych Vás úplně nezklamal úvahu nabídnu.

Vodu v naší krajině dříve a hlavně zpočátku interglaciálu udržovaly právě lesy. Předtím zde byla sprašová step. Lesy navazující až k oceánům umožnily svou retenční schopností vznik půdy bohaté živinami a to až tak, že s jejich vypalováním se zde po několika tisících letech mohl uživit trvale usídlený člověk.

Tvorba polí - vysazování suchomilných obilovin - byl prvý zásadní krok k odvodnění dříve daleko vhhčí krajiny bohaté sice řekami které ale paradoxně byly relativně prakticky po celý rok velmi čisté do do obsahu organických látek i prachových částic. Zemědělské využívání krajiny toto zásadně začalo měnit. Vrcholu odlesnění bylo přitom dosaženo s počátkem rozvoje hutnictví a sklářství. Dnes se úhrná plocha lesa viděno s družic sice zvyšuje ale přesto úhrnná retenční schopnost krajiny klesá a nestačí kompenzovat nárůst četnosti přívalových srážek. Úrodnou půdu kterou nám zde zanechaly lesy dnes postupně stále intenzivněji odnášejí vodní toky do oceánů.

Oceány jsou ale "namočeny" do místního problému i s jiného úhlu. Jejich poloha, zalednění, teplota ... totiž spoluurčuje rytmus a vydatnost srážek nad naším územím. Máme vcelku to štěstí, že se nacházíme někde poblíž linie kde jejich celkový roční úhrn zůstane přibližně stejný. Problém však tkví v tom, že ty zimní spíše a bez vlivu na fotosyntetické využití odtečou a ty letní přívalové podobně. Další problém nastane se zmíněným odledněním sevetní polární čepičky. To totiž zřejmě značně ovlivní Jet-streamové proudění na celé severní polokouli. Dosavadní řevaha mírného západního proudění bude proto na ústupu a s ní i převaha četnosti dní s mírným klimatem.

Časem tedy česká kotlina přijde jak o husté lesy udržující mikroklima tak o vyrovnanost makroklimatických faktorů. Kdo má rád zvraty a velkou dynamiku tak si to užije. Pro Život jsou to ale faktory obecně nepříznivé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 8.8.2017 17:45

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Ano, hezky jste to shrnul a teď tedy to podstatné, PROČ tak houževnatě odmítáte umělé zalesnění, tuplem v místech, kde je to z hlediska zemědělské produkce velmi vhodné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 8.8.2017 10:17

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Zřejmě vám uniklo, že nosnou myšlenkou článku je novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, která péči o NP vymezuje poněkud jinak. Kromě toho hospodářen v NP je Správa NP a nikoliv Lesy ČR.

POkud má být naplněna litera novelizovaného zákona, bude se v NP obnovovovat původní ekosystémy nepochybně jinými postupy než v hospodářském lese.

Kromě toho např. státní podnik LČR nemá problém s obnovou porostů, jako spíše s udržením stávajících porostů se stanovištně nevhodnou druhovou skladbou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.8.2017 10:37

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

Neuniklo mi to - naopak to spíše uniklo autorovi. Nedokáže dát totiž recept ani na revitalizaci dřevoprodukčním lesům - přesto sebevědomě radí jak spravovat celý ekosystém.

Nevhodná druhová skladba je pojem zohlednující vývoj prostředí. K tomu ale autor nediskutuje. Bere to za neměnný faktor?

Proto se Vás, který se ho zastává ptám, jaká druhová skladba bude podle vhodná v našich klimatických podmínkách panujících v konci století a dále až se zas po cca dalších 3 stoletích klima ustálí na to, které zde dlohhodobě panovalo před cca 10 miliony let???!!!

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

https://ac.blog.sme.sk/c/402152/ako-bude-vyzerat-svet-o-10-000-rokov-zalezi-na-dnesnych-rozhodnutiach.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 8.8.2017 11:31

Tak ještě jednou pane Rado

a po lopatě:

"Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků." (ust. § 15 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění, platném k 01.07.2017)

O tom hovoří článek, ne o hospodářských lesích. Zákon se nezabývá klimatickými prognózami ke konci století, proto Vaše příspěvky míří úplně mimo obsah této diskuze.

Pokud naznačujete, že ke konci století bude klimatická situace taková, že na Šumavě v nadmořských výškách 700 - 1.200 m nebudou moci růst ani buky, tak to je téma na samostatný článek s úplně jiným obsahem.

Prof. Mrkva se ale zabývá obsahem legislativní normy a tím, co z toho vyplývá pro Správu NP Šumava. Proto asi s Vámi nediskutuje, protože stáčením diskuze jiným směrem se vytrácí její smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 8.8.2017 18:19

Re: Docela zajímavý návrat k realitě,

"bude se v NP obnovovovat původní ekosystémy nepochybně jinými postupy než v hospodářském lese." No docela by mě zajímalo jakým postupem se ze současných mladých smrčků pod starými uschlými smrky udělá samoplozením směs buk-jedle atd. Transmutací smrku na jedli? Buk i jedle mají velice omezenou schopnost šíření takže bez umělé výsadby to asi půjde rychlostí 1 km/1000 let. To ale nakonec nevadí, máme času dost že? Až ty mladé smrčky dorostou tak se navíc pod nimi těžko uchytí něco dalšího, i kdyby se tam nakrásně např. bukvice nějak dostaly. Některé změny jsou téměř nevratné a některé vůbec nevratné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.8.2017 9:04

Re: NP Šumava - od začátku podvod

S tou krajinou balkánského typu krerá ale hrozí převážné většině našeho území a naopak nejméně Šumavě Vám dávám zapravdu. To ale nejspíše nastane proto, že se naše mikro-klimatická situace změní v důsledku postupu GW do konce století na tu která dnes panuje o stovky kilometrů jižněji. Tedy na celkově suší a teplejší s velkou dynamikou povětrnostních vlivů které zesílí erozní dopady a ty zpětně vyloučí vznik vzrostlého lesa. Naše krajina se tak stane více stepně-křovinatá.

http://www.klimatickazmena.cz/cs/

Proto tvrdím, že jedinou - ale krajně nepravděpodobnou - možností je, že se u nás podaří omezit vliv klimatických změn. Fantazie o uplácení ekopošuků Babišem jako údajný hybatel pozorovaných změn může přesto zdejší obyvatelstvo dál mít a to přesto, že zde očividně již dnes mnohé lesní věkovité porosty mizí. Lesníci se přitom bojí že jim to dokonce shoří dřív než to stačí vytěžit. Trend ukazuje , že právem.

http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Kurovcova_kalamita/2016_LOS_letak_BO_a_sucho.pdf

http://www.lidovky.cz/podnik-lesy-cr-varuje-v-horkem-pocasi-pred-nebezpecim-pozaru-pr7-/zpravy-domov.aspx?c=A170803_094242_ln_domov_ELE

• reagovat
• nahlásit příspěvek