Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Krok k nesmrtelnosti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Houžňák 6.7.2017 9:18Těch džinů vypuštěných z láhví už okolo nás pobíhá tolik, že je to jedno. Jiní džinové jsou podstatně nebezpečnější. |
|
|
F. Houžňák 6.7.2017 9:17No, to nikdo neví, ale povšimněte si známé historky o tom, jak Jozue bojoval a slunce se zastavilo. Takže i to bylo možné, neboť Hospodin Židů je mocný, a nakonec přírodní zákony, jak je známe, jsou Jeho dílem, a tudíž jsou Jím manipulovatelné. |
|
|
J. Kanioková 6.7.2017 1:00:)))))))))))
|
|
|
A. Pakosta 5.7.2017 19:38Re: Povídání o genetické determinaci Jasně. máte v genech, že umřete na rakovinu, tak se stačí včas rozhodnout a umřít na něco jiného. Máme přece svobodnou vůli. |
|
|
A. Pakosta 5.7.2017 19:35vypuštění džina z láhve ...to je asi tak nejvíc, co se těm genetickým šťouralům může podařit. |
|
J. Sova 5.7.2017 18:52Re: Ale ty roky byly za dnů židovského Hospodina To se Země pomaleji otáčela? |
|
|
F. Houžňák 5.7.2017 18:13Ale ty roky byly za dnů židovského Hospodina zase delší. |
|
|
F. Houžňák 5.7.2017 18:11Koho to zavařili do konzerv, už nevím, nebyla to nějaká delegace? A to jméno bylo Doudna nebo Dounda (spíš to druhé), odvozené od výkřiku "Don't do it!". Něco jako indická motorka značky Yezdi. |
|
|
F. Houžňák 5.7.2017 18:06No, to samozřejmě, taky všichni zelení bolševici proti takovéhle technice bojují, protože jim to dělá dobře, když můžou někomu ublížit. Vtip je jenom vědět, kde to editovat, což se u několika dědičných nemocí už ví. Na druhé straně, viz srpková anémie ... Ano, genom je konečný, leč víme houby, k čemu tam ty kusy, co dneska považujeme za junk, jsou, a jaké mají funkce, nejspíš regulační, či pomocně regulační, nebo pomocné k pomocným regulačním funkcím, a tak dál. Ukazuje se, že úseky DNA kódující enzymy a jiné proteiny jsou akorát to přízemí, a v patrech nad nimi se s nimi cvičí tak, aby fungovaly tam, kde mají a tehdy, kdy mají, a aby se rozložily ve vhodný čas. A kolik těch pater je, ví jenom Pámbu. Teprv regulace všech těch pochodů dělá z buňky živou hmotu. Taky vstává z hrobu, aspoň částečně, starý Lamarck. Celé to připomíná starý fyzikální bonmot, na počátku byla tma, a pak přišel Newton a řekl, budiž světlo, a bylo světlo. Ale pak přišel Einstein a byla zase tma. A tak to je i v genetice, jenom o pár řádů složitější, kam se na to hrabou černé díry a struny. |
|
|
J. Sova 5.7.2017 17:42Re: Nač prodlužovat? Proč 90 let stačí? Snad 120. Gen 6,3 Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ |
|
|
A. Hrbek 5.7.2017 17:31Povídání o genetické determinaci Genetická výbava má sice značný význam, ale člověk není stroj řízený jen geny. Člověk má svobodnou vůli, která rozhoduje o tom, co z genetické výbavy využije, a co ne a dokonce i to, jak některé genové dispozice potlačit. A o tom, že vnější prostředí má na každého velký vliv není třeba diskutovat. Snahy o prodloužení života jsou ovšem něco trochu jiného než snahy o prodloužení zdraví. |
|
J. Václavíková 5.7.2017 17:22Re: Dobrá a špatná zpráva Tak Vám nevím, ale představa, že technologie CRISPR bude dostupná pomalu v každé školní laboratoři, mi přijde trochu hororová. Obzvláště ve spojení s hmyzími vektory. |
|
|
L. Písařík 5.7.2017 17:19Re: Tak nevím, nějak mi jméno paní Doudnové Ten profesor se jmenoval Donotdo foneticky Dountdu. Neposlali ho dmů v 80ti konzervách? |
|
|
V. Němec 5.7.2017 17:06Nač prodlužovat? 90 let stačí.Je to stále dokola' |
|
|
P. Skřivan 5.7.2017 16:17Re: Editovat se v genomu dá ledacos, ale jinak mi článek Nějakou dobu to ještě platit bude, ale jelikož genom je konečný, tak za nějakou dobu, a nejspíš ne tak dlouhou, jak si mnozí myslí, tomu bude konec ... . Na druhou stranu: pro toho, kdo má nebo i jen někdy viděl dítě postižené nějakou genetickou nemocí, kdy za to, že je nemocné a třeba má umřít, může třeba jeden vadný gen, může být tento objev a jeho využití v praxi nástrojem k nezaplacení. V tom se asi shodneme. |
|
J. Tolman 5.7.2017 15:21Re: Dobrá a špatná zpráva Proč špatná? |
|
|
J. Václavíková 5.7.2017 13:31Autor v genetice nebude až tak kovaný, jak se tváří. Premisy, které uvádí, poněkud plavou na vodě. |
|
|
M. Pivoda 5.7.2017 11:24Dobrá a špatná zpráva Dobrá zpráva spočívá v tom, že lidský život bude možné prodloužit. Špatná zpráva spočívá v tom, že se to prodloužení života netýká zde diskutujících na Neviditelném psovi. |
|
|
F. Houžňák 5.7.2017 10:40Editovat se v genomu dá ledacos, ale jinak mi článek připomíná hysterické výlevy Němců ohledně klonování, že si všichni naklonují toho jejich Hitlera, a tak by se mělo klonování zakázat. Nikdo ani nemá potuchy, jak ovlivnit editací v genomu takovou prkotinu jako je žádoucí barva očí, ale spekuluje se o ovlivňování inteligence (tedy nahoru, dolů to není tak obtížné) a morálky. Vztahy v genomu jsou daleko složitější, než si laik dokáže představit, a spousta věcí se ovlivňuje přes regulaci, u které ani netušíme, kde a jak se řídí. |
|
|
F. Houžňák 5.7.2017 10:33Tak nevím, nějak mi jméno paní Doudnové připomíná jméno profesora (tuším svarnetiky) Doudny z jedné povídky od Lema. |
