V. Říha 5.3.2017 18:25

Re: Neúcta k tradici

Vážený pane Rado, vážím si vaší snahy přistupovat k problematice ochrany přírody v NPŠ seriózně, nicméně musím konstatovat, že Váš přístup není celostní. Používáte sice mnohdy věcně správné údaje, ale snad vždy v nesprávných nebo neúplných souvislostech. I způsob Vaší argumentace výrokem dr. Stráského o tom svědčí: dr. Stráský, pokud jej skutečně učinil, výrok bezpochyby vyřkl v určitém kontextu a v určitých souvislostech, tedy ve významu zcela jistě jiném, než v jakém jej prezentujete. Věřím tomu, že takto nevystupujete ze zlé vůle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 4.3.2017 0:15

Re: mno

Víte, co se mi ve Finsku líbí nejvíc? Národní parky se vyhlašují ne proto, aby tam turisté nesměli (od toho mají rezervace, ale ani tam to neplatí tak přísně jako u nás), ale proto, aby se příroda otevřela pro lidi. Stát na NP uvolní peníze, udělají se cesty, povalové chodníky přes nejvzácnější mokřady, vybudují tábořiště, ohniště, navozí dřevo, postaví přístřešky, hodně vysoko na severu dokonce vybudují samoobslužné sruby s kadibudkama. Správcem národních parků nejsou žádní pomatení ekologové nebo soudružky na krajském úřadu, jako u nás, ale státní lesní institut Metsahallitus. Čili v podstatě podnik pečující o lesy. A kácející lesy. Funguje to!!!

Víte, proč to u nás takhle nejde?

Je nás moc a jsme zvyklí moc chodit do přírody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 4.3.2017 0:15

Re: mno

Finsko všichni považují za vzor péče o přírodu, je 4x větší jak my, má o trochu víc, než 1/2 obyvatel jak my. Takže dost pusté, hlavně za polárním kruhem. Národních parků tam mají skoro čtyřicítku.

Ale málokterý je původní, snad jen ty, kde jsou bezedné bažiny, rašeliniště a mokřady. Ale i ty jsou často člověkem pozměněné. Ne moc (mohli bychom závidět), ale přece. Rašelinu tam těží kolikrát dodnes.

Dokonce i v liduprázdném Laponsku, a to je nějaká divočina vetšinou bez cest, stezek a po druhé světové i bez obyvatel a rybářských vesnic, je málo oblastí, kde člověk nepřekácel lesy. To platí akorát v tundře, mokřadech a ve skalnatých "horách".

Regule pro národní parky mají Finové přísné, jednou odsouhlasené a moc je nemění. A neexistují výjimky.

S obcema se hádat nemusí, národní parky nikdo nevyhlašoval tam, kde lidí bydlí. Ani nemohl. Ve Finsku neexistují výjimky, v NP nesmí být např. stavby. Teď mají třeba problém - z jedné tzv. oblasti-divočiny (takový napůl národní park, který nesplňuje všechny požadavky na NP) chtějí národní park udělat, ale nemůžou, protože tam napočítali na rozloze o velikosti cca jednoho českého kraje přes stovku loveckých a laponských chat. V NP smějí být pouze sruby pro turisty, pohraničníky a správce NP. Když někde lidi bydlí nebo provozují nějakou činnost, hranice NP udělaly tak, aby dotyčné území vynechaly. Podobně jako třeba Pec pod Sněžkou v Krkonoších.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 3.3.2017 23:50

Re: mno

Např. v Krkonoších chráníme alpinskou květenu. Kdyby tam nepřišli lidi, neodlesnili je, nezavedli budní hospodářství a nezačali by tam pěstovat dobytek, žádná alpinská květena by tam nebyla.

Např. v Beskydech (sice nejde o NP, ale CHKO) se dávají velké peníze na sečení luk. Lidi přestali pěstovat ovečky, pastviny zarůstají nálety, ty udusí všechno, včetně vzácných orchidejových luk. Tam zatím ekologisti nedorazili. Je to málo profláklé v tisku. Až dorazí, začnou bojovat proti sečení kosatcových luk, protože co ty chudinky orchideje komu udělaly, budou prosazovat vznik divočiny...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 3.3.2017 23:45

Re: Neúcta k tradici

Četl jste něco od Klostermana? Těžili všude, akorátže dřevorubců nebylo tolik, aby pořád.

On je vůbec problém v tom, že nás dříve nebylo tolik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Stanovský 3.3.2017 23:42

Do kamene tesat

Do kamene tesat!!!

Podnikatelé jsou příživníci, turisti ničí přírodu, lesáci kácejí les pěstovaný pro kácení, trampové byli honění už za komoušů, dokonce i za první republiky anžto se kamarádili nesezdaní kluci s holkama.

Ať žijí ekoteroristi, zelení, aktivisti, Děti Země, kteří chtějí jen bránit vše proti všem, všemu rozumí nejlépe, hlavně umějí brát dotace z daní našich či evropských.

Nechceme přece žít v kulturní krajině, ale v divočině. Zpátky na stromy!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 3.3.2017 22:59

Re: Turisti

Ano, hubte trampy, serou v lese!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 3.3.2017 18:40

Re: Když už shodou historických událostí je Šumava

Na likvidaci Sobotky nepotřebuje Šumavu, protože ten se utluče sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 3.3.2017 18:37

Re: Turisti

Máte za 1*.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Balzám 3.3.2017 17:34

Turisti

mají lozit po hradech a zříceninách a ne se poflakovat po přírodě, kde beztak jenom dělají bordel a škodí! :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 14:44

Re: Národní zaklínači

Dotkl jste se bezděky další šumavské souvislosti a tou je povědomí šeských lidí které spojuje právě tuto oblast a dlouhodobě se svou národní identitou až bezpečností před vnějším.

To je ale otázka sama pro sebe. Na ní bych odpověděl, že svou identitu i bezpečnost ztrácí národ který si nepodrží kontrolu nad svými základními zdroji. To se nám ale už stalo jak v případě vodních zdojů kde nad pitnou vodou má dohled nadnárodní kapitál tak s ronými zdroji, uranem atd. Š. je v této souvislosti ale také velmi unikátní přírodní hodnotou a navíc obnovitelného charakteru.

Pokládání otázek na porovnávání biologické hodnoty versus hodnot vlasteneckých ale obecně považuji za zavádějící až nekorektní - a to přesto, že i na nich lze ledacos ilustrovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 3.3.2017 14:36

Re: Když už shodou historických událostí je Šumava

Občan Zeman si vzal Šumavu jako rukojmí, pro svoje špinavé politické kšefty jež mu mají napomoci k likvidaci Sobotky !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 3.3.2017 14:27

Národní zaklínači

Co je z Boubínským pralesem je důležitější než Národní dividlo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 14:02

Re: Neúcta k tradici

JINAK.

Ta katastrofa spojená s odlesněním Středomoří vědou zmapována je - i Vy ji nakonec zminujete. Nezminujete ale další právě vědou doložené antropogenní působení na krajinu.

Vrcholové partie Šumavy (prv zony) nebyli na rozdíl od Vašich představ opakovaně těžbou dřeva využívány. To už proto, že tam rostlo velmi pomalu a bylo od míst zpracování i příliš vzdáleno.

Na druhou stranu se právávě tam ale vyskytuje i unikátní tzv rezonanční dřevo. Dokladem je tam doposud se vyskytující původní klimaxová smrčina. Právě tyto plochy zákon chránil a popisoval jako prvé zony už dříve. Chrání je i dál zejména proti zásahům moderní těžební technikou která by takové úlovky ráda v rámci plošné drancovačky zkousla a tím ale i místní genofond poslala na věčnost.

Taky "turista" chodec Stráský proslavený svým výrokem .."Příroda je bestie se kterou je třeba bojvat." se na Š. právě pokusil těžařům toto umožnit. Neuspěl a vedlo ta až k soudům které protiprávnost jeho jednání potvrdili. nakonec právě takovéto excesy vedly k novelizaci zákona. Tento pán a jeho mentalita i metody mají ale doposud jak vidno své říznivce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 13:37

Re: Bezzásahovost

Jasné zřejmě i Vám je, že fyzikální zákony budou dál platit. Konkrétně radiačně aktivní charakteristiky vedoucí na skleníkový efekt, víc jak lineární nárůst odparu s teplotou, nižší měrná hmotnost vlhkého vzduchu atd. Prakticky jasné je ale i to, že doposud toto vše lidský egoismus a chamtivost nemíní respektovat - viz nepodepsané Pařížské dohody. Navíc nabývá na významu uzavřenost a celková přetíženost celoplanetárního systému recyklace biogenních prvků.

V součastnosti 95% tepla pohlcují oceány - naopak většina nárůsů teploty se zatím projevuje nad pevninami. Tlakové níže přitom vznikají tam kde obecně vzduch stoupá a naopak.

Až se systém ustálí - za sto let? tj za cca jen jednu generaci smrku - bude zas větší odpar tam kde je při jinak stejném vyšší teplota. Níže nesoucí vláhu proto stále spíše budou skrápět oceány a nad pevninami obeně přibudou na četnosti tlakové výše se suchým vzduchem. Lokálně sice přitom vzhledem k systému obecné cirkulace vzduchových mas a orografie budou nastávat odlišnosti ale celkový posun zřejmě přetrvá.

To co naopak nepřetrvá bude nejspíše letní - právě pro cirkulaci nad našim územím podstatné snížení zalednění severního polu. Změna albeda této obrovské oblasti právě v období jejího plného celodenního oslunění navodí kladnou zpětnou vazbu. Toto vyústí i ve změně cirkulace. Poklesne vliv západního vláhu nesoucího proudění na naše mikroklima.

Výbuch supervulnánů... nezohlednuji. Zároven nespochybnuji, že v žádném komplexním systému není vše úplně "jasné". V deterministicko chaotickém systému ale platí statisticky jasná pravidla pro chování atraktoru. Výsledkem je zjednodušené tvrzení sucha i u nás. Srážkově si přitom asi polepší severské země a naopak násobně větší rozlohy kolem středomoří až na Ukrajinu budou sušší. Extrémnost v dynamice jevů ale všude naroste. S růstem výšky tropoféry nám např asi ubude běžných bouřek - přibudou však ty extémní třeba i s tornády doposud sporadickými. To se podepíše právě i na lesních porostech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 3.3.2017 13:23

Neúcta k tradici

No tak takhle: v okolí středozemního moře se již ve starověku lesy kácely a kácely, za účelem získání materiálu na stavbu lodí. Až tam lesy definitivně zmizely a nastala ekologická katastrofa, která není zmapovaná, protože tenkrát nebyli zelení aktivisté.

Na rozdíl od středomoří žili ve střední Evropě národy, které lesy káceli a znovu vysazovali - káceli, sázeli, káceli, sázeli - až do příchodu zelených aktivistů, tzv. naivních bezzásahovců, kteří si myslí, že přestanu-li kácet les, vznikne prales.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 3.3.2017 13:05

Re: Národní park je pro lidi,

Zde oceňuji, že jste porosty na Šumavě označil termínem "nepřirozeně vzniklá monokultura".

Dále jste se "moc rozohnil". Mimo thema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 12:27

Re: Jak píšete,

Absence Vašich věcných připomínek není o "domnívání se" ale o výčtu pravděpodobnosti takového jevu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 12:24

Re: Když už shodou historických událostí je Šumava

Rámcově souhlas ale háček je v tom, že na přírodu dodnes celoplošně extrémě tlačíme a to i kdybychom do NP vůbec fyzicky nevstupovali. Psal jsem o tom i s odkazy o klimatické změně a kyselých deštích níže.

To co je nyní na novele zákona o NP pozitivní je např. scelení a nárůst ploch tzv prvých zon na Š. Přírodní zkákonitosti totiž vypovídají o pravidelném nárůstu biodiverzity s velikostí území. Celá oblast Š. je přitom nejrozsáhlejším celistvým lesním územím ve středí Evropě a právě proto byla už dříve vyhlášena jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura 2000.

http://www.npsumava.cz/cz/1310/sekce/natura-2000/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 3.3.2017 11:57

I tu sníženou porodnost příroda zařídila,

když se lidé začali dožívat dvojnásobného věku. Takže nepodceňujme přírodu, ta si vždy pomůže, dokonce i s člověkem zatočí, pokud se přemnoží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 3.3.2017 11:50

Když už shodou historických událostí je Šumava

tzv. odlidněna, tak proč ji opět lidmi zasvinit? Příroda si pomůže sama. Ostatně dělala to miliony let, kdy tady nebyli ani zemědělci, ani vědci nebo zelená hnutí. Jak málo jí důvěřujeme, a to si vždy, když jsme jí nechali, pomohla sama. Takže soudím, že není nutné zvyšovat počet lidí na Šumavě. Ostatně máme přes 6 tisíc obcí, tak proč obnovovat ty, které zanikly? Ostatně v minulosti obce vznikaly a zanikaly a nikoho to nevzrušovalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 3.3.2017 11:15

Re: Bezzásahovost

pokud bude oteplování a vysušování pokračovat, což není vůbec jasné. Na to nezapomínat!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 3.3.2017 11:10

Re: Národní park je pro lidi,

Tak tak, fšechno je pro lidi a příroda ať si trhne nohou :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 3.3.2017 11:10

Re: Národní park je pro lidi,

:-))) asi tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 3.3.2017 11:05

Re: Jak píšete,

Ale pane Rado, dokonce "závist"?Doufám, že se nedomníváte, že většina vám závidí vaši "fundovanost".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rameš 3.3.2017 10:47

Re: Šumava, to byly a stále jsou především hospodářské lesy.

Chtělo by to nějaké kvóty na odstřel, že, pane Rado. Abychom to "geohistorické zkrácení období působení" (uff!) zkrátili...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 10:43

Re: Jak píšete,

Pane Lenci máte svým způsobem pravdu. Pokud by mě rodiče neučili mluvit, škola neučila číst a psát ... společnost nevyučila v tom co lidé dokáží natropit, jak rádi ve své bezmoci ze závisti pomlouvají ... - byl bych sotva alespon tím "analfabetem".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 10:39

Re: Srovnávat přírodu a divadlo

Naopak to považuji za trefně shrnující příznak toho o co autorovi jde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 3.3.2017 10:38

Re: Národní park je pro lidi?

Když už - tak "zločin hodný genocidy" by nastal zejména v místě, odkud by se odtěžila dřevní hmota za stavu už tak vysokého přetížení porostu stresovými faktory.

Platí to konkrétně pro vrcholové partie Š. - tedy pro tzv. PRVÉ ZONY. Zde je jak nízký a tím snadno překyselitelný půdní profil, tak tu nejvýrazněji působí sřídání sucha/ vlhka, tepla/ chladu, dynamika větru a oslunění... a tomu všemu nejlépe brání ponechání odumřelé dřevní hmoty na místě až do postupného úplného rozpadu a přeměnu na nový supstrát plný kýžených živin na kterém se průběžně spíše může uchytit a obnovit život.

Na holé skále se někde obnoví také - ale až za dlouhá tisíciletí biologické eroze.... Proto se "holinám" rozumý správce snaží i třeba za cenu kůrovcové invaze co možná vyhnout.

Právě odtěžením vzniklá holina by totiž v takto exponovaných místech pravděpodobně navodila dokonce své další rozšiřování - chceteli tedy "genocidu" všeho živého až k místům s potenciálně vyšší stabilitou a menšími stresovámi vlivy. Např po deštích náhlá rozvodnění navozená nízkou retenmnční schopností však mívají dopad velmi široký.

Něco jiného platí pro nižší patra, méně chráněná území či dokonce pro sousedství hospodářských lesů kde se mnohdy i těžbou naopak musí expadující kůrovec tlumit. Toto vše ale specifikuje kompletní znění a citace paragrafů zákona. Ta žel zde ale není v poslední době publikována. Naopak převládá spolitizovaná víra ..."Panebože.."... a povrchnost kterou i Vy representujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sýkora 3.3.2017 10:35

Srovnávat přírodu a divadlo

To je opravdu hodně velká šmíra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek