H. Williamson 27.10.2016 17:37

Jo, Matyldo,

popsat to umis vtipne, to jo. Ale nejsi perpetuum mobile. Co vic rict, vsichni se nekdy pretahnem vic, nez bychom meli. Pamatuj na sebe - vim, o cem mluvim.

Historka se spodnim pradlem. Muj prastryc Jean mel francouzskou manzelku tetu Zanetu. To byla impozantni dama - vysoka, proporcionalne korpulentni a libovala si v sirokych spolecenskych kloboucich a dramatickych robach. Jean a Zaneta byli na svatbe me tety. Zaneta dustojne kraci kostelem a v tom - ooops, zjevne ji praskla guma na kalhotkach a ty upadly na zem. Zaneta bez zavahani decentne odkopla kalhotky pod kostelni lavici a dal jakoby se nic nedelo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pajakerryková 27.10.2016 16:45

Ještě, že tu zvěř máme

jinak by byla nuda. Ale věřím, že s takovým kocourem jako je Oriáš musí být život dobrý adrenalin. Co jsem nechala venku za jídlo??

Nás už koče vycvičili navíc Chic hlídá všechno takže v rámci zachování klidu ve smečce všechno jídlo se schovává. Prádlo je tak blbě za rohem a navíc na krabici takže docela nedostupné.

Ale Frogášek to byl borec, jak ten mě naučil uklízet oblečení a zavírat ložnici, kolik povlečení ožral nebo vykousal díru, kolikatery gatě mi zničil...ale vše odpuštěno :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 27.10.2016 16:19

Uf, Matyldo

Fakt bych ti přála trochu nudy (tak rok by mohl stačit).

I když čte se o tom pěkně. Ta spoďárová bomba na konci :DD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 27.10.2016 14:52

Ještě

že je máme, miláčky naše, vždyť oni se tak snaží, aby nás rozesmáli! :)))) Taky někdy dělám hlouposti, protože dělám hodně věcí najednou, předbíhám se, nestíhám. Například si poslední dobou pro měření tlaku připravuji fotoaparát :))))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 27.10.2016 12:59

Milá uštvaná Matyldo,

přál bych Ti už konečně nějaký čas, který budeš mít sama pro sebe, bez věčného kalupu a prachu za patami. Připomínáš mi Betynku MacDonaldovou, ještě, že nemáš drůbež.

Musíš si nutně odpočinout, tak to vidím já. Tak obejmi to zvířectvo a rodinku,nadechni se jejich láskou a běž děvče, běž, dokud můžeš :-)) a nezabij mně.

Taky jsem si tak nějak kdysi připadala, dnes zjišťuji, že nejvíc mně irituje čas,který se mi jaksi ztrácí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 27.10.2016 12:26

Bedě není dobře, tak za ni "bedím"

http://www.vave.biz/index.php/105-x148/-2016/471-chvala-kuzele

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 27.10.2016 11:22

Liko, ještě ke včerejšku (jsem se nedostala:))

Díky za moc pěkný vzpomínkový článek a musím říct, že psi hlídající nějaké klubové zařízení musejí být opravdu dobří - když musejí rozlišit x členů klubu, kdy koho mohou zahnat a kdy pustit... díky tomu to bývají i osobnosti.

Já tohle zažila v Praze na jízdárně - kdysi, když kolo bylo ještě hranaté, existovala jízdárna u Bílého Beránka (dnes Řepy) a tamní areál v té době hlídali tři psi. Tedy hlídali hlavně dva - bývalý policejní NO Art (u toho jsem žasla, jak dokázal potlačit svůj výcvik a být většinou laskavým vrátným:)) a kříženec NO a kolie Čenda. S tím byla většinou hlavně legrace, ale hlídat uměl taky. Třetí byl skorojezevčík Max - neuvěřitelné zvíře, maskot jízdárny - nikdy nepoznal obojek a vodítko, běhal s koňmi na vyjížďky, jezdil s koňmi na závody, kde prostě žil v davu - nikdy se neztratil a nikdy nevyvolal konflikt, který by ho přivedl do průšvihu. Pochybuju, že by takhle dnes mohl pes existovat. Ale byly to nezapomenutelné časy:)) A jsem ráda, že jste mi je, ty i František, připomněli:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 27.10.2016 10:34

Matyldo, netoužíš náhodou po chvilce nudy?:))

Jo, se zvěří se člověk nenudí. Sběratelem mého spodního prádla byl jezevčík Max, který byl ochotný se ke kýženým úlovkům tím košem na prádlo i prokousat. Schovával ho v obýváku mezi polštáři sedačky. Když si pak třeba sedl někdo těžší... začala sedačka vydávat zahrabaná tajemství. Například před návštěvou:))) Vlčouni naštěstí tyhle choutky neměli, žádný ze čtyř. Ale zase měli jiné:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 27.10.2016 8:52

No jo, když se daří, tak se daří ...

Dneska čekám na pána od antén - včera jsem lehce uklidila a dnes ráno si to zopakovala (:o)) - Ernest je pilný čtenář a luštitel letáků, do rána jich zvládne několik a víte, jak se nalepené půlcentimetrové kousky špatně dostávají z podlahy?! A včera večer přišel do obýváku s platem od vajec (vejce tam už nebyla) - chtěl si ho pučit už odpoledne, ale to jsem mu vymluvila, že ať si to nechá, až nebudeme doma (každý den máme doma nasněženo). Tak mi večer přišel ukázat, že by ho už nutně potřeboval ... no, nedejte mu to!

Naštěstí gaťky, ponožky, knížky, ODPADKOVÝ KOŠ! a podobně ho nechávají chladným (narozdíl od jisté černé dámy s pálením), takže ten rozcupovaný papír je v podstatě drobnůstka. Jo - to naše cvičitelka poslušnosti, ta má určitě jednoho z nejdražších koračů na Moravě a přilehlém okolí - na mé postesknutí, že Ernest je cupovatel papírů s teskným leskem v oku odvětila "To Korišová mi sežrala dvě celé výplaty ..."

Jinak držím palce celé vaší rodině, ať jste už zdraví a v pohodě ... a tobě navíc pevné nervy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Glover 27.10.2016 8:39

Hodné zvířátka máš

Nějak je u vás doma pořád živo Matyldo. Karamelka ti přerovnává prádlo, a kocourek jak se snaživě obětuje, aby se nikdo jiný moc nepřejedl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 27.10.2016 8:08

momentálně jsme ve fázi klidu

protože jeden kocour má příliš mnoho práce venku, druhý příliš mnoho práce se spaním a žrádlem a paní psová konečně dostala rozum a jako pubert se chová jen výjimečně. Nemohu zapomenout na milované Mimi, které dokázalo otevřít ledničku, sežrat cokoli a ledničku zavřít. O vyžižlaných kalhotkách, košilích, fungl nových džínách, prostěradlech... raději taktně pomlčíme

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 27.10.2016 7:41

Uchránit kuřecí stehna

před Oriášem, to je velký úspěch! Ovšem pizza... tu když u nás máme, musíme při jídle provádět prostná jako na spartakiádě - rozpažit, vzpažit, popoběhnout... A bábovky a buchty jak macan miluje!

Ohledně prádla na pelechu... pan student možná nerozklíčoval, co to je, protože nevěřil vlastním očím. A dodneška mu to možná vrtá hlavou. A bude se neustále vracet, aby na to přišel :-)

Ty vinohrady jsou u vás tak krásné. Doufám, že se jimi můžete prohánět - vinaři můžou být rádi, že plašíte špačky :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Rpuťová 27.10.2016 7:17

To prostě osud dopustí,

jedna zblbne a okolí se přidá v předtuše neschopnosti obrany .... a ostatní potěší zjištění, že v tom blbnutí nejedou sami ...

Např. já jsem si říkala: "Ne, ještě nejsem dementní, jen normální blbec!" No uznej, že tak optimistické zjištění zahřeje u srdce! :)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 27.10.2016 6:48

Tak

kalhotky mě dostaly :-)

Říkej si - zdraví, hlavně to zdraví :-)

Díky za veselejší ráno

• reagovat
• nahlásit příspěvek