B. Graf 24.8.2016 14:11

Hezké čtení...

Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 24.8.2016 13:34

S tou krajskou reorganizací je to velmi zajímavé

a většina lidí to nezná.

Novotný v roce 1959 stále ještě neměl moc pevně ve svých rukou a jeho posice byla nejistá. Ačkoli byl prvním tajemníkem ÚV KSČ od smrti Gottwalda a presidentem republiky od smrti Zápotockého, do presidentské funkce byl dosazen Chruščovem (do tajemnické funkce již mrtvým Zápotockým) a mezi komunistickými funkcionáři v Československu neměl valnou oporu a členská základna vyjma Prahy a Hodonínska ho příliš neznala. Situaci se rozhodl řešit nekrvavě - žádné krvavé zúčtování s vnitřním nepřítelem, jako to dělali Gottwald, Zápotocký, Slánský, Reicin,Čepička apod., ale metodou "škatulata hejbejte se". Z "ekonomických důvodů" nechal prudce zmenšít počet krajů a počet okresů: tím se zmenšil počet KV KSČ a počet OV KSČ a dalších krajských i okresních institucí a tedy i počet jejich placených funkcionářů, kteří měli čas a materiální zajištění pro spřádání piklů a mocenských her. Ty, kdo neměli příliš špinavé ruce z doby Gottwaldovsko-Zápotocké krvavé etapy nechal umístit v nových "sloučených" krajských a okresních orgánech, ostatní z aparátu strany i státu vyhnal. Některé jen na lukrativní místa do státních podniků, jiné na místa méně lukrativní a některé nechal vrátit zpět k jejich dělnickým profesím, či jim milostivě dovolil vykonávat bezvýznamná referentská místa.

Tak si vytvořil velké množství osobně zavázaných straníků a zároveň zbavil časové, materiální a organizační základny ty, kdo mu mohli být nebezpečnými. Proto také vydržel ve vrchních funkcích tak dlouho.

Takže tak to bylo s přijetím dosud platného zákona č. 36/1960 Sb. o územním členění státu (krátce po té vyšla nová ústava - pod č. 100/1960 Sb. - která zrušila diktaturu proletariátu a zavedla socialistický stát; i toto odstranění "zostřujícícho se" třídního boje z právního řádu bylo zásluhou Antonína řečeného Dobrotivý).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Bečka 24.8.2016 9:37

paměť je jako hodinový strojek

Velice se omlouvám Vlastě Vachovcové, své výborné instruktorce v Karlových Varech, že jsem ji překřtil na Věru. Paměť je jako hodinový strojek, který občas někdo dostatečně nenatáhne, a on přestane tikat. Při čtení článku mi takto opožděně, ale přece jen zatikal.Děkuji svým čtenářům za trpělivost i hezká slova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 24.8.2016 6:56

Ano, konec je klasický, balzacovský,

tleskám a těším se napjatě na pokračování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 24.8.2016 5:46

Zase nádhera

a děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek