26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

UDÁLOSTI: Mé vzpomínky na srpen 1968 (2)

Nejprve bych měl uvést to, co vlastně patřilo už do úvodu. Byl jsem literární kritik a nakladatelský, v posledních měsících časopisecký redaktor, patřil jsem k okruhu kolem časopisu Tvář, který tehdy představoval jakýsi literární polodisent, dosti fešácký, to připouštím.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Ondys 21.8.2014 13:24

:)))))))))) Normální a nedokonalí lidé to u nás mají

zbytečně složité a těžké, pokaždé mne nepříjemně zaskočila proměna u všech, s kterými jsem si tváří v tvář rozuměl, když se jednalo třeba i o totéž v přítomnosti jiných... Kolektivismus v podání většiny našinců se mi jeví skoro vždy jako hodně podezřelý i záludný.

B. Senklár 21.8.2014 10:46

Já si pamatuji hlavně reformní komunisty,

kteří se taky chtěli dostat ke korytu, o demokracii se moc nemluvilo, pouze o socialismu s lidskou tváří, a taky jste jaksi zapomněl, že většina reformátorů byli od padesátých let členy KSČ a nebýt srpna 1968, jsou tam pravděpodobně dodnes. Takže ti, kteří halasně propagovali rok 1968, v padesátých letech zase stejně nadšeně souhlasili s popravou Milady Horákové a v roce 1969 buď vystoupili nebo byli vyhozeni z KSČ. Nic nového pod sluncem, změnili barvu a placky a stali se disidenty. A tak je to tady dodnes a podle toho to tady vypadá. Jediná země, tehdejší Jugoslávie nám chtěla pomoci a my jsme se jim po pár desítkách let odvděčili humanitárním bombardováním. Jak morální.

P. Gabriel st. 21.8.2014 8:34

Mé vzpomínky stručně.

Táta říkal již někdy v březnu 68, když jsem se s ním zlobil, že se nevrací do politiky, kde působil před r. 48: to se jen rvou o moc dvě skupiny bolševiků, špatně to dopadne a odskáče to spousta nevinných lidí. 21. 8. když ráno po čtvrté vstal a chystal se jako obvykle do práce, mě vzbudil a suše sdělil. Rusáci nás okupují. Pak pamatuji brečící komunisty od nás z domu. Co nám to ti Rusi udělali, co nám... Nevystoupil žádný, ale jednali s námi slušně až do převratu. Od táty jsem dostal pořádnou facku, když mně na cestě z práce nachytal, jak lítám po Zlíně ve skautském kroji a "bojuju" proti okupantům. "Co máš dělat? Máš se starat doma o bráchu a ne tady o nesmysly." Pak jen pamatuji s hořkostí vnímanou plíživou zbabělost nejprve dubčeků a svobodů, pak náčelnictva Junáka... Později úvahy zda zdrhnout, ukončené závěrem, že problémy se řeší tady a neutíká se před nimi. A ještě jeden výrok, mého moudrého táty. "To je konec bolševiků. Teď to s nimi půjde jenom z kopce."

B. Senklár 21.8.2014 10:20

Re: Mé vzpomínky stručně.

Jo ve Zlíně, tam byla silná komunistická klika, asi jsme žili každý v jiném městě, to mého slavného otce, když jsme se vrátili v říjnu 1968 z Jugoslávie, pro jistotu nikdo ani nezdravil, po normalizaci radši přešli na druhou stranu ulice, aby ho ani nemuseli potkat. Ať to byli komunisté, chartisté a další svoloč, našlo se jen pár statečných a čestných, ale ti se dají spočítat na prstech jedné ruky. A tak je to dodnes.

F. Žůrek 21.8.2014 22:27

Re: Mé vzpomínky stručně.

Zlín byl tehdy Gottwaldov, ale Baťa zde byl pořád, pouze utajen, protože komunisté měli v té době hlavní slovo, jak jinak. Lidé dřeli ve Svitu, nikoli u Batě, za pár peněz, a boty se dodávaly do Sovětského svazu téměř grátis. Srpen 1968 v Gottwaldově odstavil poslední baťovce, kteří zde ještě zbyli, a začala nejen tuhá, ale přímo někdy sprostá normalizace. Má smůla byla, že jsem se právě v roce 1968 přestěhoval do Gottwaldova a srpen mne zde zachytil a pak i skolil.

B. Senklár 22.8.2014 13:44

Re: Mé vzpomínky stručně.

Jestli myslíte starého Baťu, tak ano, ovšem mladý, Tomík, to už bylo něco jiného.