26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

POVÍDKA: Bohyně

Bylo poledne. Chystala se zavolat ho k jídlu, ale když vyšla před dům, horký vzduch ji šlehl do tváře, jako kdyby se nahnula nad oheň. Zaclonila si oči a zadívala se do tlumené zeleně lesa na protějším svahu, pak se její pohled svezl k řece a zdržel se na vodě padající přes jez.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Kersch 27.7.2014 19:21

upozornění

Pozor: v návrhu citovaného třídění se navrhuje třídit TEXTY, nikoliv "lidi" nebo "autory" !

V. Ondys 27.7.2014 18:18

:)))))))))))) Pro Kristovy rány!

Z Vás by se mohla stát noční můra pro autory, pane Krausi, zajímavý výkon s hlubším ponořením do textu a s obdivuhodnou vlídností k panu Šafránkovi. Nevšední jste oba a to vždy potěší.

J. Kraus 27.7.2014 13:13

dokončení

E/ Poslouchali V+W a Scotta Joplina. Ach jo. Je to nějak intelektuálské a takoví lidé neodcházeli bojovat. Odcházeli spíš romantici a dobrodruzi a z jejich vzpomínek vím, že často pod britským i africkým nebem zněla trampská píseň, a to zřejmě v tom nejsentimentálnějším podání. Mimochodem V+W se, odříznuti ve své americké isolaci, dost znemožnili. To všechno jim ale na CD vydali, zatímco taková arie majora Wartona s refrénem „zradu chci páchat stůj co stůj“ se na CD nedostala. Kromě toho je jen pověra, že se před válkou poslouchal jazz a moderní hudba. Z poměru počtu zachovaných šelakových desek je zřejmé, že naprosto převažovala dechovka, lidovky a orchestry typu R.A.Dvorského, tak 20:1. Těch V+W je taky hodně, jsou to ale většinou poválečné dolisky. Mám dojem, že i v Británii začal větší nástup jazzu až v druhé polovině války s příchodem Američanů a Andrew´s sisters. F/ Protáhnout se s takovým zraněním okénkem do koupelny, slušný výkon. G/ Paní Helena si jistě umí pustit do trubek vodu, ale umí ji i vypustit? Ta práce se všemi smradlavými sifony, to jí vážně stojí za to? H/ Hrdinu vysadili samotného a má jen někomu předat vysílačku? To snad ne. I/ Rojnice tátů četníků. Kde se tam vzali? Kromě toho to zavání sabotáží. Zločinec uprchne zadem a jejich velitel půjde ke zdi za napomáhání. Klasik by nechal obklíčit dům a čekal by na příjezd gestapa, případně oddílů říšské branné moci.

Když jsem předchozím utlumil možnost, že bych si mohl nějak zadat, mohu konečně napsat, že se mi povídka líbila, jako ostatně všechny dosavadní povídky autorovy. Pan Kersch to dobře napsal. Zmizeli lidé, kteří mají fantasii. Tedy nezmizeli, ale jsou zcela mimo proud masových medií. Zato si mohou dovolit nebýt autocensurováni. A třídění lidí v úvaze pana Kersche o spisování by se možná mohlo doplnit o ty, kteří píšou sice z dlouhé chvíle, ale ne kvůli ostatním, ale proto, aby ten mozek moc nezlenivěl. Tohle není na autora, ale na mě trochu jako omluva.

J. Kraus 27.7.2014 13:10

Jak píše

tuším ve svých pamětech A.Christie, v detektivce mohou být věci i silně nepravděpodobné, ale nikoli nelogické. Blbec parašutista, na osud paní Heleny radši nemyslet. Gestapo ji bude mít do dvou dnů. Identifikace parašutisty nebude těžká, Němci měli kartotéku našich zahraničních vojáků, kterou nechaly v Paříži naše exilové úřady a kromě toho čerstvé zprávy přímo z Anglie z prostředí našich jednotek. Následovat budou výslechy jeho příbuzných a známých, dojde i na jeho předválečnou přítomnost v Chárově vile a bude zle. Paní Helena ho měla zabít a zakopat na zahradě nebo to risknout a odvézt ho.

To na úvod. Teď to vezměme systematicky. Odstavce dělat nemůžu, diskusní formulář by je nevzal. A/ vynechávat začal levý vnitřní motor. B/ Seržant Marvell neměl podkolenky přes nohavice, ale ovinovačky (onuce). Kromě toho je velmi nepravděpodobné, že by jako instruktor neměl bojové zkušenosti. Poručíci je nemívali, seržanti ano.  C/ Pochvala za „bizarní“. To Astonovi Skeptici mají na úvodní stránce „bizardní“. D/ Jarní spouštění pramic na vodu byl obřad, aspoň v jedné trampské osadě na Labi. Dva chlapi by to možná zvládli, ale dělalo se to ve čtyřech. Vesla i klouby na ně se nechávaly přes zimu v chatě. Ale budiž, člověk, který ani ve válci pod jezem nepustí kufr s vysílačkou, to zvládne.

P. Kersch 26.7.2014 18:41

námět

Námět povídky je nosný, její zpracování vyvolává představu, že by se mohla rozvinout na širší formát - text, který je tady publikovaný, je jakoby zprostředka novely (přinejmenším). Kdyby se rukopis dal stihnout, pro příští jubilejní rok by mohla být po takovém příběhu u některých nakladatelství poptávka. Že by pak z toho mohl být filmový scénář, o tom nepochybuju, vždyť ti chudinkové dramaturgové nemají k dispozici nic původního! Pořád jenom samé remakes.

H. Faltejsek 26.7.2014 15:31

Díky,

krásné čtení