B. Rybák 19.7.2013 19:44

Zcela s autorkou souhlasím

Stydím se za "náš" vlastizrádný "zelený" EU-kreténismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Růžička 17.7.2013 11:22

Re: No Vy si pěkně zahráváte :-)))

Jasně. Tou dobou je v souladu s taxonomií hluchej jak poleno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jehlík 17.7.2013 10:42

Stačí angažovat Ištvana

Stačí angažovat Ištvana a ten hravě dokáže výskyt tetřeva i na Sahaře. Soudců,kteří to uznají jako fakt,se najde dost!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Růžička 17.7.2013 9:53

Vidím to asi takhle:

Tetřeva po odležení oškubáme, opálíme, vyvrhneme, omyjeme a dáme do kamenné nádoby, zalijeme mořidlem, aby byl zcela potopen, zakryjeme a několik dnů ho v něm necháme. Často jej obracíme. Chceme-li, a to zejména u tetřeva, aby maso bylo obstojně měkké, pak je lépe, stáhneme-li z něho před naložením do mořidla kůži.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pujman 17.7.2013 9:15

jó, české soudy.....

České soudy jsou kapitola sama pro sebe. V jiném případě v Berouně se snaží okresní soud již více jak dvacet let legalizovat černou skládku nebezpečného odpadu Na Lištici uprostřed CHKO Český kras o objemu přes 500.000 tun, nasypaný zčásti na soukromém pozemku, převážně však na pozemcích města Berouna. Tato skládka mimo jiné s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou kontaminuje azbestovými částicemi a kyanidovými sloučeninami spodní vody v krasové oblasti u obce Srbsko, odkud má být brána voda jako náhradní zdroj pro Prahu. Cokoli je dovoleno, včetně falšování smluv, zápisů do katastru, dodatečných a zfalšovaných správních řízení stavebního úřadu města Berouna a neuvěřitelného ovlivňování znalců soudem - vše toto lze písemně doložit. A přesto, že tyto informace soud má,  okresní berounský soud slovy soudkyně "má právní názor, že skládka je legální a jde o stavbu, kterou na svém pozemku musí soukromník strpět". Rozsudek však stále ještě nevynesl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 17.7.2013 9:14

Rušení tetřeva

Za dob Klostermana byl tetřev loven (jistě ne bežně, byl to dárek pro vybrané), ročně se jich ulovilo několik set. Dnes zhruba stejné množství na Šumavě jenom žije. Přitom dříve byly lesy neskonale oživenější, bylo tam o padesát vesnic více, lidé přes lesy chodili (dnes to objednou autem po asfaltu), v lese se těžilo, vysazovalo, sbíraly souše, stílela zvěř, klučily pařezy, vozilo stelivo, sekaly louky na mýtinách, děti sbíraly borůvky a trhaly dnes chráněné kvítí na prodej..... přesto tetřev prosperoval. Nemůže to být tím, že dnes v Národním parku mu prostě sežerou vajíčka (hnízdí na zemi) lišky a černá zvěř? Ty se v NP samozřejmě nesmí střítet a tak tajuplné přírodní síly prostě sežerou vajíčka a malé tetřívky. Stačí se zeptat lesníka co si o tom myslí.

J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 17.7.2013 9:10

No Vy si pěkně zahráváte :-)))

Matky, Duha a p. Rada již ostří husí brk a jdou na Vás.

Jinak hezké čtení. Jo, tetřeva si v bezlesí umím představit. Vyhledává je v období námluv. Ale, že by mu v tom vadila turistická stezka dost pochybuju :-))).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.7.2013 8:58

Inu, kam Zelený šlápne,

tam 100 let tráva neroste.

• reagovat
• nahlásit příspěvek