M. Šejna 21.6.2013 20:42

pane Hahne

Langer nenapsal žádné argumenty. O klimatologii ví kulový. Takže mocen bych byl přemýšlet nad argumenty, kdyby nějaké od Langera byly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 21.6.2013 20:21

Re: pane Götze

To jste napsal hezky, Škoda, že se podle toho neřídíte. Zkuste přemýšlet nad argumenty, které vám kdekdo snáší. Ale toho asi nejste mocen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 18:57

Re: Pane Rada, vy jste tady vykládal???

Pane Nováku dejte sem odkaz toho co jsem kde jak tvrdíte "vykládal jen o mechu..." nebo jste u mě POMATENEC event LHÁŘ!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 18:49

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Vezměme to jinak. Periodu 150milionů let v klimatologii neznám už proto, že za tuto dobu se změní polohy celých kontinentů a nevím čím by měla být taková periodicita odůvodněna i když takové kolísání existovat může. Možná galaktické vlivy?

Za podklad k diskusi ale můžeme vzít např .. http://www.globalwarmingart.com/wiki/File:Five_Myr_Climate_Change_Rev_png .... nebo lépe ... http://en.wikipedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.png

Podstatné pro srovnání s dneškem a jeho trendem, tedy tím kam se zřejmě dostane naše planeta kolem roku 2100,  je počátek Pleistocenu s doby před 3miliony let. V tuto dobu se totiž planeta dostala do tzv mezního stavu ve kterém je dosud. Mezní stav je labilní oblastí, kde malý vliv způsobuje velkou odezvu skrze zpětné vazby. Konkrétně skrze změnu albeda při měnícím se zalednění oblastí planety kolem 65stupně sš. Od goby po 3 mil let proto nabyly na násobném významu Milankovičovy cykly a vše s podobně velkým vlivem - tedy i složení atmosféry a právě toto zesílení malých podnětů je i důvod proč má dnes antropogenní vliv takový význam. Oteplí li se planeta celkově o několik stupnů, přestanou mít vliv jak Milankovičovi parametry dráhy tak antropogení činnost. Země začne zažívat novou epochu dlouhodobé stability už bez dob ledových .... ale to podstatné pro lidstvo bude tkvět v zásadní změně podnebních pásem a tedy podmínek pro život. Během století se tak může stát, že celé miliardy lidí se dostanou do pohybu jen aby si zachovali šanci na přežití a toto nutně bude v rozporu s územními nároky součastných vlastníků. Navíc s rostoucím potenciálem energií při povrchu, v mořích... nutně vzroste dynamika atmosférických procesů a poklesne tím úživnost půdy která je nenahraditelným a zásadně limitujícím faktorem..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 18:15

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku nevím nic o tom, že na Wiki... si může kdekdo napsat cokoli. Neplést se soukromou činností blogerů mezi které NCPA patří - je ale opravdu pěkně barevně přehledná - jak pro děti.

Důležitější věc je, že někdo něco špatně interpretuje a pak se porovnávají různá čísla ( jablka s hruškami.) Já jsem v tomto směru chybně napsal ... "ještě jen" zatímco mělo být "vyjmuto" - ale v přiloženém odkazu je to správně i s vysvětlením proč.

Ten problém spektrální selektivity je patrný s toho jek se které čáry překrávají: ... http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Atmospheric_Transmission.png ... A s tohoto rozložení spektra je také patrné co kde působí a jaké to působí vazby a komplikace při vyhodnocování jen jednotlivostí.

Pokud tedy jako relevantní berete pěkné ale nerecenzované obrázky z jakéhokoli národního centra... třeba NCPA, kde je autorům jedno jak se vzájemě co překrývá a ovlivnije - vybrali si jen vhodné zdroje - pak si můžete stát na svých 95% vlivu vodní páry.

Kdybych se Vás ale zeptal zdali je to stejné v rovníkové oblasti i v Arktidě, ve dne i v noci a kde, že jsou ona původní naměřená data, jaký mají rozptyl.... - asi by jste nedokázal odpovědět - nevyčítám, taky jsem pochybyl - to je až v dalších pracích a takto by jsme se postupně časem třeba shodli i na údaji 65%.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 21.6.2013 17:49

Re: Pane Rada, vy jste tady vykládal, že v Grónsku rostl jen mech.

Což je buď stupidita - nebo lež. Závisí to na tom, zda víte nebo nevíte, že vykldáte hovadiny. Tak mi tady nevykládejte o různých druzích obilí - ani ječmen není mech.  Račte si opravdu něco přečíst o grónském normanském osídlení a jeho ekonomice.

A také o příchodu Thulů (tedy pre-Inuitů) přes tehdy splavnou kanadskou Arktidu a jejich šíření na jih v souvislosti s globálním ochlazováním.

Mimochodem - období Vikingů končí podle historiků rokem 1066, konkrétně tím, že v bitvě u Stamfordsého mostu padl Harald Sigurdarson, zvaný Harald Hardrada a jinak též poslední Viking. Pak už se mluví pouze o Normanech, i když v Grónsku to byli úplně stejní vrahouni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 21.6.2013 17:29

Re: Uz se tesim, co na to panove Rada a Sejna.....

Vas rozbihavy intelekt vam nedovoli se soustredit na ctene: Gronsko - pastviny, psenka - Aljaska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 17:23

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku nevím co považujete ode mě za vulgaritu?

Strašení je přinášení nepodložených informací s cílem vyvolat strach. Toto by jste měl umět odlišit od přinášení informací s cílem včasné adaptace - např:

http://www.thegef.org/gef/sites/thegef.org/files/documents/Johan%20Rockstr%C3%B6m%20Presentation%2018%20June%202013.pdf

S těmi průduchy máte částečně pravdu ale je do jisté míry. Sucha a požáry takováto biologická kompenzace běžných výkyvů podnebí nevyřeší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.6.2013 15:31

pane Boku

Langer a rovnice? To si asi děláte legraci, že? Langer v životě žádnou rovnici nevypočítal. I trojčlenka by bu dělala problém. Ale zato umí perfektně citovat poučky z politického školení ODS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.6.2013 15:25

Re: pane Götze

odkdy je Langer zelený socan? Langer totiž, pokud jde o klimatologii, nechápe vůbec nic. Ne, že by nechtěl chápat, ale pod určitou hranici iQ už chápat ani nelze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.6.2013 15:22

Frau Knechte

tu rovnici znám už několik let. Vyjadřuje změnu radiačního forcingu oxidu uhličitého oproti predindustriální éře (tedy oproti roku 1750). A znovu opakuji, že se jedná o změnu radiačního forcingu, nikoli o změnu globální teploty. Souvislost mezi RF a globální teplotou zatím ještě nebyla přeně vyčíslena.

To, že pan Bezouška je z toho úplně hotovej, že není známa absolutní hodnota forcingu CO2 v roce 1750, ukazuje jen to, že pan Bezouška vůbec nepochopil, co ta rovnice vyjadřuje. Vyjadřuje změnu oproti roku 1750. Pokud vyjadřuje změnu, není nutné znát absolutní hodnotu RF z roku 1750. To je ale zas nad duševní schopnosti pana Bezoušky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 15:09

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

http://www.ncpa.org/pdfs/GlobalWarmingPrimer.pdf

H20 95% (před tím jsem chybně uvedl 97% a za tuto nepřesnost se panu Radovi omlouvám. Je spousta zdrojů, pokud pan Rada používá Wikipedii, kde si může kdokoli napsat cokoli, budiž. ) CO2 3,62% ostatní plyny které se podílejí na skleníkovém efektu 1,38%. MD.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 14:50

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Nevím proč jste hned tak vulgární. Vy mi s tím vaším přístupem sebeuvědomnění ekologisty, připomínáte agitátory z padesátých let.

Strašíte tady s tím, že Planeta nás neuživí, že vyschne voda a tak dále. Ale vycházíte jenom z toho jaké známe technologie nyní. Historie nám již několikrát ukázala, že se člověk umí přizpůsobit - například Izrael a kapénková závlaha...

Navíc když bude více CO2, tak nebude potřeba tolik vody -- rostliny snižují počet svých průduchů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 14:41

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Země si už prošla 4x studenými obdobími. A teď nemyslím období za poslední milion let. Za poslední milion let se vystřídala doba ledová s dobou mezi ledovou celkem 8 x. Ale celé toto období se cyklicky vrací během 150 miliónů let.

To že byla Země v tzv: "Sněhové kouli" je spíše vědecká hypotéza a je možné, že celý povrch zamrznul. To jak se z chladného období dostane planeta do teplé fáze trvající zhruba 150 miliónů let je otevřená otázka. Jde pravděpodobně o bližší rotaci kolem Slunce. Navíc k tomu všemu může přispět subdukční tektonika - jednoduše pohyb a rozmístění kontinentálních desek. MD.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 14:37

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Na vysvětlenou ta zajímavost vodní páry spočívá v jejím zesilujícím účinku při spolupůsobení skleníkových plynů které nevymrzají při běžných ani velmi nízkých teplotách. Pokud  by jste dal na mě když jsem "alarmoval" aby jste vyjasnil problém sněhové koule - mohlo by Vás to napadnout - žel jak vidím nestalo se.

To co člověk paradoxně dokáže nejméně ovlivnit, jsou jeho osoní postoje - schemata jednání - tomu se říká stupidita.

U Vás se projevila stupidita  tvrzením o 97% ačkoliv se jedná o 64% efektu (pokud by ve směsi plynů N2 +O2 bylo ještě jen H2O).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 14:22

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

H20 má 97% vliv na skleníkový efekt. Sice rychle vymrzá ve velkých výškách atmosféry, ale CO2 se také nedostává moc vysoko. Ale je zajímavé, že najednou klimalarmista jako vy bere v potaz i vodní páru... Protože to už člověk opravdu nedákáže ovlivňit... MD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 14:13

Re: Pane Rada, na zeleném Grónsku pěstovali ....

Pane Nováku to přečtení jsem absolvoval a dáteli mi další typ rád budu pokračovat.

K té údajné "stupiditě" jen dodávám, že je to velice rozšířený a málo studovaný fenomén.

http://www.youtube.com/watch?v=Cvy5lJSHE5Q

U Vás se to projevuje třeba tak, že obecný pojem obilí zaměnujete s jeho jedním druhem a tím je ječmen a u tohoto šlo ještě jen o odrůdu která se dnes už sotva kde vyskytuje a která byla i Wikingi v Gronsku navíc pěstována nejvíce pro svou nat na výrobu nápojů a nikoli jen pro zrno.

V Gronsku se i dnes běžně vyskytuje celá řada travin, které jsou dávnými předchůdci našich obilovin. Na druhou stranu tam nikde není orná půda v našem pojetí. Je to ledovci vyhoblovaný skalní masív kde lze jen mezi kameny a v nánosech štěrku u pobřeží nalést místa vhodná pro uchhycení travin a tedy pro pastvu. Ledovcové a sněhové pohyby tam zároven limitují i růst křovin jen na ty poléhavé a tak Wikingové museli na stavbu krovů dovážet i veškeré dřevo ale i ocel na nástroje atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 13:48

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku a mohl by jste mi také říci jakým procesem se planeta Země dostala ze stavu sněhové kule?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_sn%C4%9Bhov%C3%A9_koule

Nebylo by od věci připoenout si jaký vliv má H2O na sleníkový efek v závislosti na dalších skleníkových plynech - tedy připomenout jejich vzájemné vazby za různých teplot, koncentracích atd.

Bud to umíte - předvedte - nebo si nemístně nezjednodušujte realitu na fikci a činíte s toho pak neplatný obecný závěr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Bok 21.6.2013 13:46

Re: Uz se tesim, co na to panove Rada a Sejna.....

Co se tak pokusit tu rovnici dokázat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 13:38

Re: pane Bezouško

Mohl by jste uvést odkaz na Zelenání pouští pane Vyhnalík - když už to máte na mysli?

Na oplátku k Arktidské oblasti o které jde řeč: http://nsidc.org/greenland-today/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 13:19

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Tím chci jenom říct například panu Radovi, ať si klidně počítá svojí

uhlíkovou stopu dál, ale je to opravdu úplně zbytečné. Pokud člověk přispívá třemi procenty a nikdo ještě pořádně neměřil kolikati procenty přispívá například hlubinná podmořská tektonika (mimochodem ta by měla stejný izotop uhlíku jako fosilní paliva...)

Například

požáry, v některých oblastech světa jsou přirozené - Borovice banksova

potřebuje požár kvůli roznesení semen...MD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Dvořák 21.6.2013 13:13

Není to s tím CO2 trošku jinak?

Předpokládaná klimatická senzitivita:

0,15 stupně C/W/m2. V ovzduší opravdu Co2 absorbuje tolik světla, kolik jen může.

Co2 "nasává" jen upřednostňované vlnové délky světla a je blízko svému nasycení.

O moc víc toho udělat nemůže, protože se již nedostává zbytkových fotonů těch

správných vlnových délek. Přírodní skleníkový efekt je skutečný a pomáhá nám udržet teplo, ale jeho účinnost dosahuje vrcholu. Přidáváním více a více CO2 pouze přidáváme "nezaměstnané" molekuly. Největší účinost je při 20 ppm, kde je shruba na 2,5 stupních celsia. Kolem 260 ppm je už prakticky nulová okolo 0.1 stupně celsia. Další zvyšování ppm vede jen k čisté nule stupňu celsia.... Lindzen a Choi, 2009. to je zajímavé že? MD.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 21.6.2013 13:11

Pane Rada, na zeleném Grónsku pěstovali Normani

(už ne Vikingové) obilí a chovali dobytek včetně krav. Něco si o tom přečtěte, možná byste mohl argumentovat méně stupidně. Třeba tím, že ty krávy tam chovali jen s největší námahou a jen ti nejbohatší a nejúspěšnější dokázali zachovat stádo přes zimu. Případně jen oni měli možnst si pochutnat na pochoutce všech pochputek - hovězím.

Ale přesto na jihu a jihozápadě Grónska bylo zemědělství až do příchodu malé doby ledové možné. Což nastalo až zase ve 20. století. Pravda, krávy tam ještě neudržíte a s obilím taky nic moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 21.6.2013 13:01

Klimaskeptici nikdy netvrdili, že klimatická změna neexistuje.

To klimaalarmisté se nedokážou shodnout, jestli člověk Svatou Přírodu ochlazuje (jak tvrdili v 60. a 70. letech), poučil se a už nemění (v 80. letech, aspoň u  nás) a nebo strašně otepluje, jak tvrdí teď.

Klimaskeptici tvrdí, že klima se mění, co nějaké existuje, takže cca 4.5 miliardy let, a člověk na ně má neurčený a nejspíš neurčitelný vliv.

Klimaalarmisté tvrdili, že je strašně teplo, jak nikdy v historii. Když se im ukázalo, že Mannova hokejka je artefakt, přišli s tím, že tedy už bylo i tepleji, ale teď se ohřívá moc rychle, když se jim předvedou výkyvy 16. století, tak přepnou na "ale teď za to může člověk!". Proč, na základě čeho to určili, těžko říct.

Tak  mi nevykládejte, že "nikdo nezpochybňuje, že dřív bylo taky hodně teplo"! Pro Manna to bylo tak kruciální zjištění, že je zcenzuroval! Takže, pěkně prosím, račte nelhati!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 21.6.2013 12:58

Re: pane Bezouško

Tou změnou albeda máte na mysli zelenání pouští?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 12:50

Re: pane Bezouško

Ano pane Vyhnalíku právě ta okolnost, že živá příroda na tento proces také reaguje je významná a je to pěkně vidět na zubatosti křivky postupného růstu koncentrce i poklesů v průběhu roku.

Na tento proces ale reaguje navíc i neživá příroda a dokonce stále rostoucím tempem. Tím je uvolnování CO2 , CH4.... s permafrostu, oceánů, hydrátů metanu, vysoušené půdy, požárů.... a tento proces včetně změny albeda oblastí nyní funguje jak významná kladná zpětná vazba která ale pro svou masivnost hrozí tím, že lidský vliv až převálcuje. Lidé totiž nyní vypouštějí cca 10GtC/ročně a tím proces inicializovali ale jen pod permafrostem Sibiře a Kanady je 500GtC který začíná unikat s podpokličky jež tam tyto plyny drží už přes 3 miliony let.

Je tedy docela možné, že na vlivu antropogenním už z historického hlediska zanedlouho přestane záležet - to je ale právě ten pro lidstvo nejhorší scénář.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 12:39

Re: Uz se těšim?

Pane Jochu, jste to nejsíš také i Vy kdo si může ještě vybrat - při měrné spotřebě převyšující cca 4x celosvětový průměr při odebírání neobnovitelných primárních energetických zdrojů i ekostopu planety (3.5x) - zdali JÍST nebo JEZDIT. Nejspíše dokonce pokrytecky děláte obojí.

Více o povaze světa, trendech a změnách vzláště ve druhé části vypráví Cílek. Také tam je stat o masivní korupci od největších světových těžařů fosilů s cílem znevažování informací o klimatických změnách.

Toto téma se ale na NP co vím nikdy neobjevilo a ani Vy ani Kremlík jste toto nikdy nikde nenapadli a jak typuji - nikdy nebude kritizovat - to je totiž právě Vaše parketa i když motiv může být u Vás nefinanční. Třeba jen v tom, jak to narafičit abychom nemuseli mít výčitky svědomí. Na ně se totiž nelze těšit.

Leonardo - Konference Povaha změny (15. 5. 2013, ČRo Plus)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 21.6.2013 12:12

Re: pane Bezouško

Zjevně jste stále nepochopil, že změna izotopového poměru dokazuje jediné, a to, že se do oběhu dostává fosilizovaný uhlík. Je velmi pravděpodobné, že velká část tohoto uhlíku je uvolňována spalováním fosilních paliv, ale to pořád nic neříká o tom, zda lidmi produkovaný CO2 nějak zásadně ovlivňuje množství CO2 v atmosféře. Lidská "masivní" produkce CO2 ve výši 1-3 % celosvětového koloběhu CO2 je zpět metabolizována živou přírodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.6.2013 12:09

Re: pane Bezouško PLKÁTE

 "Plkáte" - předně v tom, že ona rovnice platí pro réálný případ Zemské atmosféry - tedy pro skleníkový efekt který je ale efektem řady procesů jež hrubě zjednodušujete.

I ta sama exponencielní úměra jen přibližně platí pro zjednodušený případ jednoho radiačně aktivního plynu v nepohyblivém laboratorním prostředí bez H2O atd. a za dalších neuváděných orajových podmínek.

Možná to vite, možná jen tušíte ale každopádně zbytečně hecujete/plkáte ... " jak byste to definoval? Ale přesně".

Přesně defenovat deterministický chaos kterým reálná atmosféra je, totiž už s principu situace NELZE. To ale ještě neznamená, že v tom chaosu nehrají svou roli atraktory které přeci jen umožnují v něm dělat pravděpodobnostní předpovědi a přitom neplkat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frauknecht 21.6.2013 11:34

Vy ste mu dal! :-))))

Už více než hodinu se neozval! Jestlipak jste ho tím výpočtem nezacyklil! To by už nebyla žádná sranda :-(.

• reagovat
• nahlásit příspěvek