P. Sulc 26.1.2011 18:46

Re: Pane Petre, jste typicky Cechacek, ktery musi stale

Vazeny, cechackovstvi, maly cesky clovek. To je konglomerat donasecstvi, ritolezectvi, zavisti,skodolibosti a podobnych bajecnych vlastnosti. A jakys narodni komplex menecennosti, ktery vede k tomu, ze se Cesi stale necim chlubi. Pamatuju v 90 letech "Svet se nam obdivuje, svet nam Havla zavidi", zatim co svet o CSR nevedel temer nic a pokud vedel o Havlovy, mel ho za nerealistickeho politika, spise kaspara oslepeneho idealismem nez praktickeho politika. Co mne se tejce, vyrustal jsem samozrejme v tomto blbem prostredi a nebyl jsem lepsi. Nicmene pobyt od 67 r. ve Vidni a hlavne v USA mi dal rozhled a vnimani veci v souvislostech a tak jsem se techto blbych , v Cesku rozsirenych vlastnosti zbavil. Jestli 100%, to nevim, ale vzhledem k veku uz je mi to jedno. Jinak , ten vas "Cech", G.Mendel byl vetsinu sveho zivota v Brne, kde naprosto prevladali Nemci, ovsem jen do 45 r. kdy jich bajecni Cesi nechali tisice pomrit ci proste zavrazdili na "pochodu smrti" Jiste jste o nem slysel. Cesi o tom vedi, Cechackove popiraji, neb se rodi s a uz maji andelska kridla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 26.1.2011 15:30

Re: To jsou mi otázky.

Povězte nám pane Huml něco o době ledové dřív, než Vás tam Mach a Šebestová pomocí kouzelného sluchátka vrátí. Oni nám totiž ti velcí klimatologové včetně Vás, dluží odpověď na otázku, proč střídání ledových dob začalo až před 2,1 miliony let a očividně nic neví neví o tom, kdy příjde ta další. Neklepe už na dveře?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 26.1.2011 15:14

Re: Pane Petre, jste typicky Cechacek, ktery musi stale

Ono je to podobné, jako s bramborami, kukuřicí nebo tabákem. Jejich zdejší produkce se také nezapočítává k té původní americké. Ony totiž podobně jako např. ten Mendel vyrůstají ze zdejších "živin", reagují na zdejší specifické podněty.

Pokud se cítíte jako "čecháček" tak je mi Vás líto. Měl by jste být tím víc být vděčný lidem, jako je pan Petr, kteří by nás (i vás) mohli zbavit neodůvodněného, jinde v Evropě nevídaného nedostatku sebedůvěry.

PS. Uvedete mi jediný příklad slavného ve Francii trvale působícího vědce, kterého Francouzi nepočítají mezi francouzské vědce? (ještě nedávno se na francouzském území nemluvilo všude francouzsky).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Fiala 25.1.2011 19:10

Hodnocení vědce a vědců

Ať tak či onak je hodnocení vědců nezpochybnitelné v tom, že vědci dávají ostatním lidem základní nástroje pro jejich rozvoj, což je odlišuje od všech ostatních skupin lidí. A dnešní jejich výsledky práce hýbají lidskou společností po celé planetě.

Mimochodem fotoelektrický jev osvětlil snad v r.1921 A.Einstein. A asi tak 30 roků zpět byly použity FotoVoltaické články na satelitech (jinak se uvažovalo o malých jaderných reaktorech). A dnes má ČR aplikovány FotoVoltaické články o výkonu téměř jako jaderná elektrárna Temelín. A to je využití FV na planetě Zemi v počátku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 25.1.2011 1:54

Pane Petre, jste typicky Cechacek, ktery musi stale

dokazovat bajecnost ceskeho naroda. Co , prosim vas  bylo na Mendelovy ceskeho ? Vzdyt to byl Nemec jako poleno, to ze se narodil v zemi koruny ceske, z nej jeste nedelaji Cecha. Freud se narodil nekde na Morave, Porsche tusim v Moste. Mate za to,ze to jsou Cesi> Je to trapne chlubit se cizim perim, nemyslite?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 24.1.2011 20:39

Počet citací - je to ještě horší než píše Petr!

"Čím víckrát se odvolají, tím je práce považována za důležitější a kvalitnější."

Tomu se dá samozřejmě direktivně napomoci pomocí předepsaného počtu citací v publikaci. Ze směrnic časopisu, kam jsem v prosinci 2010 poslal nějaký příspěvek, jsem pro vás vybral tento příkaz:¨

"Each paper must use rigorous research supported by adequate reference citations (approximately 25-30)".

Předepsaný počet citací jsem nedodržel a jsem teď zvědavý, zda článek přijmou. Proč jsem to neudělal? Mé vzpomínky mne zablokovaly. Když jsem v roce 1984 předložil svou doktorandskou práci, můj školilel ji okomentoval: Vy v práci málo citujete sovětskou literaturu.

V roce 1984 jsem tomu požadavku nakonec vyhověl, dnes už ne. Ať se stane cokoliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 24.1.2011 16:47

Re: To jsou mi otázky.

Me je jasne, ze nejvyznamejsi vedec je pan Vitezslav Kremlik, Mgr, viz jeho prinos k pochopeni klimatologie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 24.1.2011 13:32

Re: Mendel se nehodil darwinistům do krámu.

Pane Běhale, to jste myslím si dost mimo. Darwin poukázal na vývoj druhů přírodním výběrem, základem je proměnlivost (daná mutacemi) a selekce (daná výběrem vhodného nositele genu pro konkrétní podmínky). V poslední době zjišťujeme, že se uplatňují i epigenetické faktory, reagující na živ. podmínky jedince, ale o tom oba pánové asi neměli tušení. Jinak jsou možmé i adaptace během života, ovšem jen v rozmezí daném dědičností. Mendel matematickými metodami objevil princip dvojitého kódování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jelínek 24.1.2011 12:59

Re: Mendel se nehodil darwinistům do krámu.

Prosím o poučení.Není dědičnost za života získaných vlastností spíše vynález soudruha Lysenka a jeho party? Jsem jaksi na pochybách.Mohl by mi někdo v této věci sběhlejší věc malinko objasnit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 24.1.2011 9:42

Mendel se nehodil darwinistům do krámu.

Podle Darwina jsou vlastnosti získané za života dědičné. Protože Mendelovy zákony toto tvrzení zpochybňovaly, byl Mendel ignorován. Totéž dělají darwinisté dodnes. Když bylo prokázáno, že se vlastnosti získané za života nedědí, Darwinivo tvrzeni bylo tiše zapomenuto (až na Lysenka a spol.), byl Mendel přijat na milost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 24.1.2011 7:05

To jsou mi otázky.

Každý přece ví, že nejslavnější pavědec je jistý Albert Gore, nositel Nobelovy ceny za šarlatánství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 24.1.2011 6:07

Nejslavnejší český vědec by mohla být Iveta Bartošová

Pokud by se Blesk stal impaktovaným časopisem. 

Problém je, že meření podle impakt faktoru časopisů a citovanosti dává ne jednou hromadu looserů jak

1) "frontier research", tj.a) teoreticky novou  vědu, které nikdo nerozumí a tak je obtížné ji prosadit do časopisů a je málo citována, b) vědu, která je experimentálně tak nová, že se začne citovat až za 5-7 let, protože se musí začít vyrábět příslušná zařízení,

2) skutečně špatný výzkum, 3) skutečné lenochy, kteří publikují málo protože prostě málo pracují

Naopak současné "sportovecké" hodnocení prosazuje "populární" vědu, tj. vesměs věci dělané na právě populárních objektech známými metodami. Pokud jde o českou vědu, ať si nikdo nemyslí, že se v ní někdo po světě hledá nějaký frontier research. Vyjedou si z databáze impakt faktory, citace a Hirshovy indexy a podle toho se rozhodnou, zda s námi ztráce t čas nebo ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pašek 24.1.2011 3:59

Amíci místo waterboarding hrají K. Gotta cédéčka . . .

mučit teroristy mohamedány . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek