Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: O pěstování pampelišek
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Sid 4.2.2009 18:45Re: "Lisabonská smlouva Spravne ma znit: "Zkoumane casti Lisabonske smlouvy nejsou v rozporu s ustavou. To vsak neznamena, ze LS je v souladu s Ustavou" |
|
|
vincenzo 3.2.2009 23:29Re: dovolil bych si upozornit Ale jo, jděte do toho. Soudím že podání na ÚS se dává, má-li někdo za to, že určitá ustanovení konkrétního textu (smlouvy, zákona) jdou proti ústavě. Ne proto, že měl jakési neurčité vnuknutí a šmudlo hledej. Asi podobně jako můžete podat trestní oznámení "ve věci", ale dost těžko můžete v takovém podání žádat od policie a SZ obecnej přezkum, zda se třeba někde na nezjištěném místě náhodou nevraždí |
|
|
tomcat 3.2.2009 23:02Re: Ano, i pro pravidla Ústavní. Legislativa (=psaní zákonů) je skutečně jakýmsi pomyslným právním Olympem. O rozrůznění významu netřeba hovořit, je smutnou realitou. Veřejností je však žádána deatilnost (no, i profesionálové to někdy chtějí) a jedním dechem i jednoduchost. Nebyl bych snad ani tolik přísný k současným legislativcům, mnohem děsivější je "tvorba z dílny lidové tvořivosti poslanců". |
|
|
autor 3.2.2009 22:46Re: Ano, i pro pravidla Ústavní. Tomcate, přesně formulované pravidlo nemusí být detailní pravidlo. Jde jen o to používat jednotný jazyk napříč právním řádem. Ale když se podíváte na dnešní důvodové zprávy, zjistíte, že dnešní autoři zákonů (ti skuteční, ne ti podepsaní) se prostě neumějí vyjadřovat stručně, jasně a přehledně. A je to pak vidět i na vlastním textu předpisů. Kdysi byli legislativci naprostá právnická elita, dnes jde dělat legislativu většinou ten, kdo se nedostal nikam jinam, a hned po škole, samozřejmě. |
|
|
tomcat 3.2.2009 21:26Re: Ano, i pro pravidla Ústavní. u nich je ale ten problém, že jsou obecná (a musí nutně být, jinak se z nich stane návod na mikrovlnku obsahující výčet zvířat, která zde nemonou být sušena) a tudíž nemohou dávat jednoznačně odpovědi prima facie |
|
|
jasan 3.2.2009 17:27Re: dovolil bych si upozornit ale houbeles... tim ze US ucinil tu chybu, lze ted resit jednotlive clanky, kdyz to tak chce... a tech je tusim pres 400... |
|
|
kocour 3.2.2009 17:07Re: dovolil bych si upozornit 76. Dalším argumentem ve prospěch uvedeného názoru je celková koncepce předběžného přezkumu ústavnosti mezinárodních smluv v rámci § 71a a násl. zákona o Ústavním soudu. Posloupnost jednotlivých navrhovatelů, jak ji stanoví § 71a odst. 1, je vedena myšlenkou umožnit každému z nich vyjádřit řádným způsobem svoje pochybnosti o ústavnosti projednávané mezinárodní smlouvy. Pokud by Ústavní soud rozhodoval o souladu Lisabonské smlouvy, tedy jako o celku (ve vztahu ke všem jejím jednotlivým ustanovením, tak jak to navrhuje nejen Senát, ale ve svých vyjádřeních také prezident republiky a vláda), v podstatě by tím znemožnil uplatnit návrh na přezkum skupině poslanců či senátorů, kteří mají samostatnou legitimaci k podání návrhu podle § 71a odst. 1 písm. b) citovaného zákona. Zatímco u vlády či u prezidenta může být toto omezení do určité míry zhojeno v rámci jejich účastenství v nynějším řízení (které jim zaručuje § 71c zákona o Ústavním soudu), skupina poslanců či senátorů takovou možnost nemá. Přezkoumávání právních předpisů nebo mezinárodních smluv v jejich úplnosti, jaksi paušálně, aniž by byly Ústavnímu soudy předneseny konkrétní skutkové dopady jejich aplikace anebo právní argumenty, pro které by konkrétně vymezené a identifikované ustanovení těchto předpisů měla být protiústavní, proto nelze akceptovat. 77. Ústavní soud tedy uzavírá, že přezkum jím provedený se koncentruje na ta ustanovení Lisabonské smlouvy, jejichž soulad s Ústavou navrhovatel výslovně zpochybnil a předložil argumenty, které jsou v jeho návrhu obsaženy. |
|
|
kocour 3.2.2009 17:07Re: dovolil bych si upozornit 75. Ústavní soud je rozsahem návrhu na zahájení řízení, chápaném ve shora uvedeném pojetí, tedy oprávněným navrhovatelem vymezenými konkrétními napadenými ustanoveními, vázán a nad jeho rámec není oprávněn vykročit. Aktivně legitimovaný subjekt tedy zatěžuje v uvedeném řízení, které je zahajováno z jeho iniciativy (tedy fakultativně), břemeno tvrzení, jež je povinen naplnit. Je možné dodat, že pokusu o úplnost ústavního přezkumu, nota bene s důsledky překážky rei iudicatae, a to zejména u rozsáhlých normativních textů, brání argument noetický (noeticky nesplnitelné); argument normativní se pak zakládá na tom, že ústavní úprava i zákonná úprava koncipují Ústavní soud do postavení soudu, a nikoli „výkladového místa“. Ústavní soud České republiky je soudním orgánem ochrany ústavnosti, je orgánem rozhodovacím, a není institucí poskytující jakákoli stanoviska či dobrozdání. Ostatně, tuto koncepci potvrzuje i vyloučení vlády z okruhu legitimovaných navrhovatelů přezkumu. Přezkum je možné aktivovat až ve chvíli, kdy je mezinárodní smlouva předložena ke schválení Parlamentu a kdy je tedy možné předpokládat, že se v tomto období objeví oponentní názory na její ústavnost. Do té doby se musí vláda při sjednávání mezinárodní smlouvy řídit ohledně její ústavnosti vlastním úsudkem a případně sama v rámci vyjednávání s ostatními smluvními stranami její konkrétní ustanovení korigovat. |
|
|
kocour 3.2.2009 17:06Re: dovolil bych si upozornit 74. Ústavní soud se zde přiklonil k závěru (vycházejícímu analogicky z jeho konstantní judikatury v oblasti přezkumu právních předpisů), jenž se zaměřuje pouze na v návrhu kvalifikovaně napadená a odůvodněná ustanovení předmětné mezinárodní smlouvy. Podobný charakter má i řízení o přezkumu ústavnosti zákonů ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; tam Ústavní soud např. vyslovil, že i když je při posuzování ústavnosti právního předpisu vázán pouze petitem návrhu a nikoli jeho odůvodněním, neplyne z toho závěr, že navrhovatele v řízení o kontrole norem, argumentuje-li obsahovým nesouladem právního předpisu s ústavním pořádkem, nezatěžuje břemeno tvrzení. Brojí-li totiž navrhovatel proti obsahovému nesouladu zákona s ústavním pořádkem, pro účely ústavního přezkumu nepostačuje toliko označení ke zrušení navrhovaného zákona, příp. jeho jednotlivých ustanovení, nýbrž je nezbytné uvést i důvod namítané protiústavnosti. Ústavní soud v rámci přezkumu není tímto důvodem vázán; je vázán toliko petitem, nikoli však rozsahem přezkumu, daným důvody obsaženými v návrhu na kontrolu norem (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 34, nález č. 113, str. 180–181, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.). Dikce ustanovení § 71e zákona o Ústavním soudu, hovořící o mezinárodní smlouvě vůbec a nikoliv jen o jejích jednotlivých ustanoveních, není tedy ve vztahu k břemenu tvrzení (navrhovatele) – a se zřetelem ke shora uvedené argumentaci obsažené v citovaném nálezu – nepřekonatelná, ale je nutno ji v takto vyloženém smyslu interpretovat. |
|
|
kocour 3.2.2009 17:05Re: dovolil bych si upozornit 72. V první fázi se tedy Ústavní soud zaměřil na zvážení procesní otázky rozsahu přezkumu, který bylo – alespoň teoreticky – možno (podle navrhovatele a některých vyjádření) nutno zaměřit buď na celou Lisabonskou smlouvu nebo jen na v návrhu zpochybňovaná ustanovení této smlouvy. Návrh je koncipován tak, že obecně vyzývá k přezkumu celé smlouvy, konkrétně však argumentuje pouze proti některým jejím ustanovením, jak je z příslušné výše uvedené pasáže zřejmé. 73. Ústavní soud v prvé řadě předesílá, že v této souzené věci nehodlá rozlišovat, zda se jedná o řízení sporné či nesporné v klasickém pojetí civilistickém. Jde totiž o zcela specifické řízení o přezkumu ústavnosti mezinárodní smlouvy, které Ústavní soud pojal způsobem, jenž je vyložen v následujícím textu. |
|
|
vicenzo 3.2.2009 16:44Re: dovolil bych si upozornit Jo? A proč tedy v tom návrhu probíral konkrétní články? Máte smolu, chasníku, je rozhodnuto. Analogicky jako v øízení o abstraktní kontrole norem se Ústavní soud cítí být vázán rozsahem návrhu na zahájení øízení, tzn. jeho pøezkum se koncentruje jen na ta ustanovení mezinárodní smlouvy, jejichž soulad s ústavním poøádkem navrhovatel výslovnì zpochybnil a tuto pochybnost, ve snaze unést bøemeno tvrzení, podepøel ústavnìprávními argumenty (tedy v rozsahu kvalifikovaného návrhu). |
|
|
Schumacher 3.2.2009 16:36Re: Hrozná hantýrka. To ano.Tak to vypadá, že někde v Bruseli rozhodli, že támhle nějaká ta Ústava neplatí, protože není v souladu (v rozporu, prostě se nám nelíbí, je divná a psaná divnými literami divným jazykem, divnými lidmi a vůbec...) s našimi božskými výnosy a tak ji koukejte přepsat aby byla taková jak my chceme, požadujeme a nařizujeme. A když ne tak uvidíte... Co uvidíme, to už se z Brusele nedovídáme, jen to, že se snažejí aby to znělo dostatečně výhružně. Třeba nedostaneme nějaké korupční dotace z kapes třeba nizozemských daňových poplatníků na nějaký zdejší nesmysl, třeba na zametání chodníku v obci XY nebo likvidaci toxické skládky nějaké eurofirmy, jejíž majitel je pod euroochranou, na kterého nelze poslat biřice a vsadit do hladomorny, jak by nepochybně suverénní a dostatečně silný panovník, pokud by nějaký takový tu ráčil vládnout, učinil. Pokud text je citací rozhodnutí ÚS pak se nedivím, protože je v duchu sáhodlouhých článků v justičních časopisech, ve kterých autoři soutěží o to, kdo z nich dokáže co nejvíce slovy v nejmenším počtu vět říci co co nejméně. |
|
|
Schumacher 3.2.2009 16:21Ano, i pro pravidla Ústavní. Zejména pro ty. |
|
|
jasan 3.2.2009 15:59dovolil bych si upozornit ze senat zadal posouzeni souladu CELE LS... a US jako chytra horakyne posoudil jen ž clanku... |
|
|
autor 3.2.2009 15:47Re: Hrozná hantýrka. Shrnutí užvaněného a nečtivého: Lisabonská smlouva sice není v rozporu s ústavou, ale aby s ní byla v souladu (tj. fungovala v českém právním prostředí), musíte nejdřív změnit zákon. A taky Ústavu, dodávám já. |
|
|
honzak 3.2.2009 14:49zastávám takový názor, že když se vyjádří 3 právníci k jednomu problému, dostanu MINIMÁLNĚ 4 právní názory. Seshora počet právních názorů není omezen. Vede mě k tomu zkušenost s euronormami, které sepisují HLAVNĚ právníci, takže národní verze se musí VYKLÁDAT, aby se vědělo, co tím chtěl básník říci.... |
|
|
tomcat 3.2.2009 13:49Re: A a B jsou v rozporu. ve stručnosti a jasnosti se shodnem jako důležitým požadavkem pro adresáty norem - lid obecný. Platí to i pro pravidla ústavní? Pan Hasenkopf se nedávno zuřivě účastnil debaty na výkladem čl. 63 odst. 1 pís. b) Ústavy, jenž zní: "prezident dále sjednává a ratifikuje mez. smlouvy...". Tváří se to jako jednoduchá a jasná formulace, ale kolik výkladů to má, by člověk nevěřil |
|
|
westík 3.2.2009 13:37císař sv.říše římské Jindřich III.vzkázal do Čech "Králové mají zvyk vždy něco nového přidávati k předešlému právu, neboť není všechno právo ustanoveno v jednom čase,nýbrž skrze nástupce králů vzrostla řada práv.,neboť ti,kdo spravují práva ,nespravují se právy,protože právo,jak se obecně říká, má nos z vosku a král má ruku železnou a dlouhou,aby ji mohl vztahovati,kam mu libo" . Protože dnešní "král" sídlí v Bruselu, můžeme si ve shora citovaném duchu vykládat i LS Jak to bude vypadat v praxi ,viz níže (a to jsme ještě LS neratifikovali): |
|
|
Hnyk 3.2.2009 12:06Bolševik na Hradě "B) Každý smí pěstovat pampelišky" je zákon v bolševickém či fašistickém státě, kde je všechno zakázané co není výslovně povolené. Ve svobodném státě je takový zákon nesmysl. Jestliže ústava ČR zakazuje něco co v jiných státech EU zakázené není a tudíž to ani LS nezakazuje, to není důvod pro odmítnutí LS. Takováto argumentace je jako kdyby třeba katolická církev prohlásila, že odmítá právní řád ČR, protože v právním řádě ČR se počítá se sňatky, zatímco právní řád katolické církve kněžím sňatky zakazuje. ............................................................................................................... |
|
|
Honza 3.2.2009 11:40Re: Tady byla chyba, Pak se tedy ptejme našeho slavného senátu,jak zněla přesně formulace požedavku k US.Soudci US jasně řekli,že nedostali požadavek k prověření celé LS,ale jen některých částí. Zase byla odvedena poloviční práce za velké peníze a výsledek nám vlastně neříká mnoho - skoro nic. |
|
|
Schumacher 3.2.2009 11:39Hrozná hantýrka. Užvaněné a nečtivé. Z hlediska souladu takového rozhodnutí.....kontrolu této změny (ksakru jaké asi jiné změny) z hlediska ustanovení....Pouze tak lze garantovat...přijmout na základě tohoto ustanovení rozhodnutí.... (správně by mělo být : na základě tohoto ustanovení přijmout rozhodnutí). |
|
|
zeolit 3.2.2009 11:36"Lisabonská smlouva sice není v rozporu s naší Ústavou, ale není s ní ani v souladu." Jsem z toho jelen. Omluvou mi může být věk. Jinak bych rád upozornil na možnost vyjádřit svůj názor v tel. referendu na čísle 908 09 02 02 za 9 Kč. |
|
|
vicenzo 3.2.2009 11:30Re: soulad a rozpor Jo, trošičku to připomíná vztah Koránu k ostatní literatuře |
ono asi to vyjde nastejno, fundamentalismus jako fundamentalism.|
|
Niky 3.2.2009 11:29Re: Tady byla chyba,
|
|
|
Schumacher 3.2.2009 11:28na samém začátku chybí jasná definice pojmu "být v rozporu". Ano. Jinak se hádáme o ničem. |
|
|
Saul 3.2.2009 11:25Re: Tady byla chyba, Argumentujete logicky, ale (i s ohledem na to, co bylo v diskusi právníky řečeno) by asi odpověď US zněla stejně. Ostatně všichni snad víme, jakou "spravedlnost" lze od US očekávat. |
|
|
Schumacher 3.2.2009 11:24A a B jsou v rozporu. Stejně jako přikazující a zakazující. V souladu jsou normy povolující a přikazující pěstování. Třebaže pak norma povolující pěstování je zbytečná. Je zbytečná i obecně, protože uznáváme obecnou zásadu, že je dovoleno co není zakázáno. Ano, znám rozdíl mezi dovolením a povolením, které je výjimkou z nějakého všeobecného nedovolení. Obecně připomínám, že právní normy mají být stručné a jasné, aby takových výkladů a rozkaldů nebylo zapotřebí. Nejsou učebnící práva ani nejsou pro právníky. Jejich adresátem je lid obecný. Toho kdo tohle nerespektuje bych nechal pověsit za palce. |
|
|
Štváč 3.2.2009 11:20nikoli, klausův pejsánku, výrok je jasný, že není v rozporu a dál hledejte "hůl když chcete psa bíti." Co říkáte Klausovu výroku při prohraných volbách, že byly nevýhrou ? |
|
|
autor 3.2.2009 11:15Re: Pane Hasenkopfe, já pampelišky pěstuji 166. Za této situace je třeba jasně vymezit roli, kterou budou hrát jednotlivé komory Parlamentu, a jejich vzájemný vztah. Jde zejména o uplatňování práva veta národních parlamentů k usnesení Evropské rady (čl. 48 odst. 7); to je velmi významná kontrolní pravomoc a odpovědnost, která je jedním ze základních postulátů Lisabonské smlouvy, a to i s ohledem k dodržování principu subsidiarity. Na nejasnosti v tomto směru upozorňuje například 7. usnesení Stálé komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury ze 14. schůze, konané dne 27. března 2008, k návrhu stanoviska ke vztahu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství a ústavního pořádku České republiky v bodu 3. 167. Za druhé, je třeba zajistit kontrolu rozhodnutí přijatého na základě článku 48 odstavce 6, 2. pododstavce, Ústavním soudem České republiky z hlediska souladu takového rozhodnutí s ústavním pořádkem. Na rozdíl od rozhodnutí podle odstavce 7, kde se pouze mění způsob hlasování (a obsah změny tedy lze posoudit již v tomto okamžiku, kdy jsou pravomoci přenášeny), rozhodnutím podle odstavce 6 se mění substantivní ustanovení Smluv. Je tedy nutné umožnit kontrolu této změny z hlediska ustanovení ústavního pořádku České republiky Ústavním soudem, aby byly respektovány limity přenesení pravomocí ve smyslu článku 10a Ústavy. Pouze tak lze garantovat, že přenesením pravomocí, ke kterému dochází podle článku 48 odstavce 6 již okamžikem přijetí Lisabonské smlouvy, nedává Česká republika možnost přijmout na základě tohoto ustanovení rozhodnutí, které by bylo v rozporu s ústavním pořádkem českého státu." autor: Ústavní soud |
|
|
autor 3.2.2009 11:14Re: Pane Hasenkopfe, já pampelišky pěstuji České právo vám to nezakazuje, ergo je to dovoleno, a v evropském si to zjistěte sám, já se něčím tak nepřehledným odmítám probírat. Ale radši si přečtěte toto: "164. Z uvedených důvodů Ústavní soud neshledal, že by čl. 48 odst. 6 a 7 Smlouvy o EU byly v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. 165. V této souvislosti však nelze nevidět, že zatím neexistují navazující ustanovení právního řádu České republiky, která by umožnila realizaci rozhodovacích procedur stanovených v šestém a sedmém odstavci čl. 48 na vnitrostátní úrovni. Neexistence těchto procedur se sice sama o sobě otázky ústavnosti Lisabonské smlouvy přímo nedotýká, poněvadž však Lisabonská smlouva předpokládá ingerenci vnitrostátních parlamentů, vláda jako předkladatel Lisabonské smlouvy (a ten, kdo ji na úrovni EU vyjednal) by to měla včas a dostatečně návrhem relevantních procedur na vnitrostátní úrovni reflektovat, měla by zajistit kompatibilitu Smlouvy a její provázanost s ústavním pořádkem České republiky, a to nejen s ohledem na účast Parlamentu, nýbrž i s ohledem na možnost předběžného přezkumu změny Smluv Ústavním soudem. Je totiž zřejmé, že požadavek určitosti přenesených pravomocí se vztahuje nejen k jednání orgánů EU, ale i orgánů České republiky, pokud je jejich součinnost nezbytná k přijetí rozhodnutí EU, které se přenesených pravomocí bezprostředně dotýká. |
