zana 2.1.2007 21:23

na Hadopasech

jsem ocenila Malé áčko v sáčku - to jsem moc ráda. A pak jsem velice obdivovala Renatu a její betlém - člověče, to je úplně profesionální dílo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 2.1.2007 19:30

Betka

je kouzelná. Přestavěná nebo nepřestavěná, je božííííí! Dovedu si představit, jaký spánkový deficit má - vzhledem k tomu, že je Ešus taky aktivista, tak toho teda o svátcích fakt moc nenaspal. Měl nás na krku deset dní a to mu dalo fakt zabrat. Ke konci už kolikrát seděl a regulérně mlátil špačky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 2.1.2007 19:19

Kosatka je úžasná

Betka nemá chybua povídání o ní taky ne, si to umím živě představit jak "pomáhá" s úklidem, díky ....a kdy bude pokračování?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 2.1.2007 18:52

Lucko V

už ho nic nebolí....já vím, znám to brečím tady jak malá holka, za Duhovým mostem má spoustu kamarádů, určitě tam potká i jednoho věčně rozcuchanýho knírače, janka  takovýho, tak to je Dag....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 2.1.2007 13:03

Xerxová - důvěrně:-o)

Když jsem si článek otevřela a ještě neměla na nose brýle, tak jsem se rozchechtala u prostřední fotky a co bych si vymýšlela, chechtám se kdykoliv sem lezu, a místo fotky co tam je, vidím, jak Tě Betka kouše do pozadí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 2.1.2007 11:49

Kosatka

je skvělá a úžasná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 2.1.2007 11:18

Luci

Vyplač se, holka. To se musí, to musí být. A byla jsi přece Člověk jeho života: ne? Tak vidíš. A máš tam o přímluvce víc. A jakého!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vakandi 2.1.2007 10:51

Xerxová

ještě, že tě to návštěva nechala dopsat  drbem Betynku za ouškama

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 2.1.2007 10:02

Dnes naposled...

Ahoj, tak jsem zase tady. Lidičkové zvířetníkoví, promiňte, já to nějak nezvládl. Tedy, já jsem zvládl všechno, ale panička teď chodí jako tělo bez duše a já už jí nemůžu pomoct. Tak jí aspoň šťouchám do tlapky a diktuju, co má psát.

            Víte, ta boule, co se mi udělala na tlamě, mě začala trápit. Jen tak trošku, občas zabolela. Panička si toho všimla, vzala mě k panu doktorovi a ten mě objednal na 27. 12. na rentgen. To už znám a vím, že to nebolí, takže se nebojím. Pak byly Vánoce a to byla nádhera! S Argusem jsme pomáhali, kde se dalo, všichni byli doma a všechno bylo báječné. Na Štědrý den se nám s Argusem povedla záchranářská akce – prohrabat se k maličkému ježurovi, který spadl do betonové trubky v zemi a panička na něj nemohla dosáhnout. No, měl mrňous kliku, že jsme tam byli my. Teď bydlí u nás a je s ním docela legrace. Jen ta tlama kdyby přestala bolet... Rentgenování jsem zvládl bez problémů. Panička s panem doktorem se pak v ordinaci dlouho radili, pan doktor říkal taková divná slova jako biopsie, chemoterapie a nakonec z něj vypadlo nešťastné: ,,Kruci, k čemu nám bude, když budeme vědět, jak se to jmenuje, když to stejně nedokážeme vyléčit!“ Pak jsme jeli domů a panička byla strašně smutná. Doma jsme se ale šli proběhnout a vrátili jsme se krásně špinaví a ulítaní. Jenže v noci mě začalo bolet i oko a tlama otékala. Potichu jsem přiťapal za paničkou do ložnice. Dala mi nějaký prášek a já si na ni položil hlavu. Pak už to nebolelo a spali jsme spolu až do rána. Ráno se jelo na kliniku znovu. Věděl jsem, že teď už to bude dobré. Dostal jsem injekci, panička si mě vzala na klín a bylo mi krásně. Jen kdyby panička nebyla smutná... Chce se mi spát, ale ten nos jí ještě olíznu! Ještě položit tlapku na její, už to fakt nebolí! Zdá se mi sen, v tom snu je louka plná kamarádů. Svítí sluníčko, společně si hrajeme, nikoho nic nebolí a všem je dobře. Jen kdybych to tak mohl říct paničce...A Argusovi...A vám všem, co mě máte rádi.

Váš Buffy

• reagovat
• nahlásit příspěvek