Osazenstvo I. třídy se zase změnilo, co do človíčků, ale vzhledem k tomu, že naše paní úča je stále stejně "postižená" zvířátky a přírodou, těšíme se, že toho s ní spoustu nového zažijeme a také se spoustu nového naučíme a nemusíme u toho učení nutně sedět jenom v lavicích. Už nám prozradila, že pro nás chystá spoustu výletů, cvičení v přírodě i zajímavých povídání o zvířátkách, kytičkách a stromech, také za námi možná přijede paní Jaruška se svými leonky Borou, Cácorkou a Iriskou. Almička asi nebude moct, protože bude mít štěňátka, ale třeba to vyjde a budeme se moct na ně zase dojet podívat, až trochu odrostou. Velškorginka Žofinka se taky ráda nechá muchlat dětskýma tlapkama, tak se s ní snad taky uvidíme.

No a proč vám teda píšeme? No přeci proto, že jsme se dozvěděli, že na Zvířetníku je spousta móóóc hodných lidiček, kteří mají svoje zvířátka a dobře znají přírodu a umí o všem bezvadně psát a tudíž určitě i povídat, a tak jsme vás chtěli moc moc poprosit, jestli by někdo z vás nebyl tak moc hodný a ochotný a nevzal sebou svoje pejsky, kočičky, papoušky, želvy, veverky, rybičky, fretky, myši, no prostě svoje miláčky ze zvířecí říše a nepřijel za námi něco nám o nich povědět. My víme, že je k tomu potřeba asi pořádná odvaha, protože jsme jak tucet pytlů blech, že ne vždycky je taková návštěva možná, protože bydlíte daleko nebo nemůžete utéct z práce.

Ale kdyby to jen trošíčku šlo, budeme hrozně moc rádi. Vloni u nás byla na návštěvě paní Ruščáková, psali jsme vám o tom, a potom všichni chtěli slyšet, teda vlastně číst pohádku O mlsné mašince. Bylo to báječný, Kazan s Daníkem byli řádně podrbáni a nakrmeni piškotkama a snad nás přežili ve zdraví. Rok před tím naše paní úča "ulovila" pana Spiese, ten zase přijel se svým stafíkem Kimem, no to vám byla muchlanice. Kimík totiž občas začal pánečkovi "kecat" do povídání, protože se už nudil a chtěl se pomazlit, tak byl vypuštěn a hned jsme byli v jednom klubku.

A tak vás tedy moc prosíme, kdokoliv z vás najde odvahu a bude mít chuť a čas vzít svoje miláčky a přijet za námi do naší školy, bude bouřlivě přivítán a budeme se snažit moc sebou nevrtět a poslouchat, protože všechno v učebnicích nenajdete a o moudrost je třeba se rozdělit s mrňatama, aby jí jednou mohly předávat dál, neboť co se v mládí naučíš… Znáte to přeci, ne?

A kdyby jste nemohli přijet a máte v okolí něco hodně zajímavého, na co bysme se mohli přijet kouknout my, budeme taky rádi, když nám o tom písnete. To víte, my to poznáváme tady na Vysočině, ale rádi se podíváme i kousek za humna.

Moc se těšíme na vaše rady a nápady i za ochotu se s námi podělit o vaše zážitky a nezlobte se na nás, že jsme takoví drzouni šomravý, ale máme rádi nové zážitky a navíc se prý říká "líná huba, holý neštěstí". My vám za to občas napíšeme, jak se nám daří ve škole a co jsme nového zažili, jo?