Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Co kdybychom z Hadů podpořili akci Den zvířat? Jedná se o celorepublikovou sbírku pro všechna opuštěná zvířata, zapojilo se na 121 útulků. Akce končí 31.12.2022.
YGO, tak já už jen mohu přidat ke vší zdejší chvále, kterou si tvoje rodinné stříbro zaslouží. Moc ráda jsem si o tvé rodině četla a doufám, že si tyhle články tvoje neteře, praneteře a prasynoveček uloží jako vzpomínání "na předky", protože "co je psáno, to je dáno" paměť dostane časem trhliny
Tvoje maminka byla vskutku krasavice a s tatínkem tvořili moc hezký pár (a povedly se jim i tři fešné dcery). Moc hezky jsi na ní zavzpomínala. Líbí se maminka pletoucí "u vody". Úplně mi naskočil obrázek z louky u Berounky, kam jsme se chodili z chaty koupat. Protože právě takových "obrázků" tam bylo možné vidět dost. Dnes už by možná dívky a ženy spíše držely v ruce mobil, ale tenkrát ruce nezahálely a držely jehlice nebo háčky (často při poslechu tranzistoráku)
Moc ráda si kdykoliv přečtu občasné střípky dalších vzpomínek.
Tři fešné dcery - děkuju Maričko, to potěší . Jinak mamku jsem odpočívat jinak, než s jehlicemi, háčkem nebo později s vyšíváním (richelieu) jsem snad neviděla - když nic z toho nedržela v ruce, tak hnedle usnula (viz článek ).
Ygo ,díky! Tvé celoroční vzpomínání na rodinné stříbro bylo tak krásné a milé, moc jsem se vždycky těšila na další a další. Tak říkáš ,že dnes poslední, no dobrá, respekt. Ale sem tam něco přidej, ta rodinná přísloví jsou jedinečná a byla by potřeba je občas rozvinout. Mamka byla krasavica a s tatínkem jim to moc slušelo. Díky,že si se podělila s námi, usmívala jsem se hodně a slza taky ukápla. Je hezké vzpomínat a s Tebou zvlášť.
Jenny - jsem opravdu ráda, že naše rodinné slasti a strasti pobavili i někoho dalšího. Co se týká slzí - a víš, že i já se kolikrát dojmula, když jsem to po sobě četla?! Sakra! Kam ty roky uplynuly, vždyť toto všecko se stalo toťkaj nedávno - vždyť si ještě pamatuju, jak jsem se vztekala, když mě mamka zlobila tou básničkou o starci na střeše!
Ygo, vždycky jsem s úsměvem a ráda Rodinné střbro pročítala. Možná, že nějaké zapomenuté střípky ještě najdeš a když se s námi o ně semtam podělíš, bude to fajn. Díky.
Tak určitě ještě na mnohé střípky narazím, ale už to budou opravdu jenom takové jiskřičky vzpomínek, na článek to už asi nedá - spíš se budou vyskytovat v komentářích .
Ale bylo by fajn, kdyby se žezla ujal někdo druhý a dal nám nahlédnout do kruhu své rodiny...
Vy jste kraj krásných ženských - je to vidět už i na té maličké neteři. A závěrečná fotka vašich mě normálně dojala. Ygo, moc děkuju, že ses podělila o vaše rodinné stříbro, je to taková ozdravná koupel, počíst si o vás
Doufám, že se tu setkáme zas!
Ad kraj krásných ženských - a tož to moc děkuju, za tu pochvalu.
Jinak teď ze mne spadla tíha zodpovědnosti dodat každý měsíc nějaké rodinné historky. Pokud se z toho pořádně vzpamatuju, tak bych možná, MOŽNÁ navázala na můj velmi občasný občasník Poznámka na okraj - co se mi honí v hlavě . Uvidíme, řekl slepý hluchému...
Milá YGO, završila jsi své vzpomínání nejlépe, jak to jen šlo. Maminku a tatínka mám před očima přímo v 3D.
Vždycky jsem se na Tvé rodinné stříbro těšila a doufám, že ho spojíš s předchozími vzpomínkami na stařečka a Tvé dětství a že to všechno spojíš do PDF a vytvoříš knihu, kterou si velice ráda koupím.
Nám se očekávaná velenávštěva smrskla na polovinu a nakonec tu máme od včerejšího večera jen ty dva největší kluky a horu jídla.
Co se knížky týče, tak to fakt nevím - musela bych se spojit s neteří, která má přece jenom k vydávání knížek daleko blíž než já (docela úspěšná ilustrátorka dětských knih) a zjistit, co všecko tomu musím obětovat .
A užívej si návštěvu - i když je malá, tak určitě bude bezva.
Ygo, prostě nádherné! Doufám, že vydáš rodinnou kroniku, to by nemělo být zapomenuto. Obdivovala jsem vždy lidi, kteří měli tolik energie, že by mohly být nabíjecí stanicí!
Co se týká kroniky - i sestry mne ponoukají, ať to sepíšu a svážu. Asi si budu muset dát předsevzetí k Novému roku, že se o to pokusím
Ygo, na vaše rodinné stříbro jsem se vždycky těšila. Tvou maminku si pamatuju ze zvířetnických procházek.
Jsem ráda, že jsem ji na pár zvířetnických procházek vytáhla, ona měla totiž moc ráda společnost. Vlastnějejí úplně poslední celodenní výlet byl se Zvířetníky na Macochu a moc se jí líbil.
Aaach, Ygo, to byl krásný rok s tvým vzpomínáním. Děkuju :-)
Maminka byla fakt kočka a s tatínkem jim to moc slušelo.
Ano, musím uznat, že moji rodiče byli opravdu hezký pár - taťka modrooký blonďák a mamka počerná s uhrančivýma očima... nooo, jeden předek byl cikán.
Jo, já to špatně pochopila - o tom cikánovi jsem fakt nepsala, protože... hmm, to by nebylo veselé psaní, to nebyl dobrý člověk.
Taky jsem začala spisovat něco o své rodině. Takové ucelenější jsou zatím jen zkratky určené ke smutečním řečem (táta 2006, máti 2020).
Jinak - moje babička přeslicová byla modrooká blondýna, děda tmavooký, černovlasý, mamka tmavooká, černovlasá, táta modrooký blonďák.
hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům
Ygo - dík za dnešní díl i za všechny předchozí. Krásné a dojemné vzpomínání proložené Vaším rodinným laskavým humorem mě vždycky potěšilo.
Jsem ráda, že jsem trochu pobavila. Jinak na první fotce je mamka s tvojí jmenovkyní - ano, to je ta Jindra z Podivína, která kradla moje sestry a odvážela je z dědiny do města