26.5.2024 | Svátek má Filip


Diskuse k článku

VíP: Aneb víkendový pokecník

O zelenějším trávníku a tak podobně

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Matylda 25.2.2024 19:36

Ořezávali jsme napučenou vrbu- jaro je tady...

T. Zana 25.2.2024 21:18

Pučí všecko možné, nejspíš to jaro fakt už dorazilo.

L. Lika 25.2.2024 11:25

Hřivnáči jsou tu - už navštívili krmítko :-)

L. Lika 25.2.2024 11:31

A už přiletěla i spousta čápů, viz mapka:

https://projekty.birds.cz/capihnizda/mapa

Z. Inka 25.2.2024 7:39

Tak já jsem Ingrid a byla jsem tři týdny bez dokladů, neb maminka musela dokládat, že je to jméno v kalendáři. Jmenuji se po jedné maminčině spolužačce. Ségra je Petra, podle slavné krasobruslařky. Tchán je křtěný Jaroslav, ale celý život se mu říká Zdeněk. Jeho maminka měla těžký porod a tak synka nesl ke křtu tatínek. Nějak se mu podařilo zapomenout, jak se má synek jmenovat a tak mu vybrali jméno s knězem. No manželka mu to nezapomněla a jméno Jaroslav prý nikdy nepoužívala.

Moje děti jsou Jakub a Kateřina, Bimbo sice chtěl nějakého evangelistu, ale nakonec mi toho Kubu povolil. Ale nepovolil Ludviku ani Hedviku, tak alespoň ta silná patronka

L. Lika 25.2.2024 11:27

Tchánova maminka si asi myslela něco jako "tebe tak pro něco poslat"... ;-D

M. Crossette 25.2.2024 18:51

Jedna moje zdejší kamarádka byla také Ingrid (už je to hodně let, co zemřela) Byla původem z Rokycan.

Z. Xerxová 25.2.2024 6:26

hezkou vípákovskou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

včerejšek jsme dospali, nikdo nepajdá, všichni jsme se zvedli (ono to šílené klesání mokrosněžným listím ukrývajícím kameny a větve a kořeny... proloženým neskutečně klouzajícími hatěmi bylo fakt o ústa - a nejde o pár metrů, ale o 3 kiláčky nonstop) takže za chvilku vyrážíme na další výletík. Lenivět se nesmí ;-D

M. Crossette 24.2.2024 19:18

Hezký víkend přeji. U nás modro, sluníčko, ale chladnější vítr který ubírá teplo. Ale jinak už je i ve vzduchu cítít jaro a radují se z toho i ptáci podle jejich hromadného vyzpěvování:-)

Já mám jméno po mečové babičce, bratr po mečovém dědečkovi. Moji prasynovci (dvojčata) mají "nerodinná jména", ale každý má druhé jméno po jednom dědečkovi.

Já vím, že jsou i u vás teď moderní různá cizí jména, ale mě se prostě líbí česká. Vůbec mi nevadí (ba se mi i líbí), když jsou různě pozměněná či zkrácenáV, ale "základ" je český.

L. Lika 25.2.2024 11:28

Líbí se mi možnost mít dvě křestní jména, zní to i hezky .

A. Alimo 25.2.2024 13:27

Tatínkova sestra se jmenovala Zdena, já jsem měla být Alena Zdena, ale tenkrát (1951) se to "nenosilo", tak jsem jen Alena. Syn je Marek, ale jeho děti si ty dvě jména už užívají. Myslím, že jim je to jedno;-D, Anna Sofie je odjakživa Andulka, Anička nebo Ani a Matěj Marek je Máťa, Maty, Matýsek. Že má Ani dvě jména ví, alespoň to má vždycky na vysvědčení;-D a Máťa je ještě malej ( bude mu 5) , tak nevím.

M. Crossette 25.2.2024 18:44

No já jsem druhým jménem Olga, mamince se jméno prý líbilo. Nikdy jsem ho nepoužívala, až teprve tady, kde na všech dokladech je pro něj okýnko. Takže zde se musím na dokumentech podepisovat Marie O. Myslím, že HankaW s tím také měla problém, z domova ho neměla a tak v rychlosti uvedla svoje za svobodna (no a vida, ono se to teď nosí i u vás:-)). Jinak zde se dost běžně používají obě jména (hlavně u mužů) jako inciálky - třeba seriálový "padouch J.R (džejár :-))." Nebo když je pohromadě více mužů se stejným prvním jménem.

Z. Jenny 25.2.2024 19:07

Maričko, mé druhé jméno je taky Olga.R^V:-)

M. Crossette 25.2.2024 19:27

Vím, že Olga byla Béda a je Olčava, ale o tobě jsem to nevěděla, vítej v seznamu V

Z. Olčava 25.2.2024 19:30

Jéé, to je hezký. A moje je to první jméno. A jako malá jsem ho vůbec neměla ráda. Ani nevím proč. Asi jsem k němu musela dorůst. Teď ho ráda mám a moc. :-)

Z. Olčava 25.2.2024 19:39

Teda jsem to napsala, jako bych měla nějaké další jméno, nemám, ale moje maminka měla jména tři, Eva Marie Helena, a to se mi líbilo vždycky moc. V

Z. Xerxová 24.2.2024 17:30

krásný zimní výlet jsme měli... Ono totiž nad ránem v horách nasněžilo. A tak jsme zažili sněhovou pohádku s modrým nebem - výhledy z Krásné Máří zajímavé, masiv Divé Máří ostře skalnatý, ale v bílé košilce, oba Štolpichy tekly naplno a na Hřebínku měli báječnou zelňačku. Klouzalo to, vody spousta na cestách, tálo nám to za krk - a stejně to byla paráda

Z. Jenny 24.2.2024 18:19

R^V to se bude krásně spinkat ! :-)

T. Zana 24.2.2024 19:56

To muselo být R^R^!!

L. Lika 25.2.2024 11:28

Tak zelňačku? To vůbec nezní špatně.

J. Hlavsová 24.2.2024 11:50

Moje mamka byla Zdeňka, táta Jan, mamky mladší sestra Jana, její muž Zdeněk. Já jsem Jana, brácha Zdeněk. Sestřenka i bratránek jsou mladší a dostali stejná jména - Jana a Zdeněk. Babička přeslicová si moc přála, abych se jako první vnučka jmenovala Magdalena, ale táta rozhodl. Já jsem v porodnici ohlásila, že kluk bude Jakub, holka Magdalena. Narodil se Jakub, stejný nápad mělo ovšem víc rodičů, takže měl několik spolužáků téhož jména, rozčiloval se, proč jsem nedala nějaké "normální" jméno, třeba Jarda nebo Mirek. Sestřenky první dcera dostala jméno Dominika, což bylo před padesáti lety dost neobvyklé. Bratra synové jsou Tomáš - jeho děti František a Zuzana, a Jan - jeho děti Matěj a Jan. Ještě byla dcera Tereza, jako jediná holčička byla hýčkaná, skvělá (dorostenecká mistryně světa v biatlonu) ale bohužel, ve dvaceti letech zahynula při autonehodě. Jakub s Terezkou byly od sebe tři měsíce, děda jim ze služebních cest do Německa vozil stejná trička i jiné oblečení, pro Terezku v barvě holčičí. Když jsem je brávala na výlety, předstírali, že jsou dvojčata. ;-D

Já se zatím vnoučat nedočkala, takže o případných jménech zatím neuvažuju.;-)

V mé generaci bych řekla byla nejčastější jména Dana, Jana, Hana a Eva, pro kluky Jiří, Jan, Petr a Pavel.

L. Lika 24.2.2024 11:37

Upozornění pro fotografy: dnes je úplněk!

L. Lika 24.2.2024 16:28

Doplnění: byl ve 12:30. Ale do noci ho příliš neubyde :-)

Z. Jajka 24.2.2024 16:32

Jo jo, zkusím číhat s foťákem :-)

Z. Janaba 24.2.2024 11:02

Jsem pro, aby každý dostal do vínku jméno své. Ne pra nebo rodičovské. Já jsem se dělila o jméno se sestřenicí. Ona Velká Jana, já Malá Jana. Nebavilo mě to. Za to mohl tatínek. Maminka chtěla Helenu leč otec vybojoval Janu i když už jedna v rodině byla. Pravděpodobně jeho bývalá láska.

Já sama sobě jsem si v nejranějším mládí říkala Inka, neb v sousedovic chatě byla odložená červená knihovna a tam, ...srdce mu tlouklo, když se zadíval do Inčiných blankytných očí... a vůbec mi nevadilo, že moje jsou šedomodré. Někdy jsem to praktikovala i u nápadníků, kdy jsem si nebyla jistá, že bych, no... Pak jsem ovšem byla překvapená, když po letech - jéé Inko, ahoj, pamatuješ...

Páni, z klávesnice se kouří. Sorry!

L. Lika 24.2.2024 11:14

Pěkná vzpomínka. Když jeden zápátrá po důvodech svého jména, jsou to leckdy zajímavosti i dramata.

T. Zana 24.2.2024 20:44

Inka se říkalo babiččině kamarádce, která byla Anna. Vlastně nevím, z jakého jména to bylo regulérně (?) odvozeno.

Z. Janaba 25.2.2024 10:22

Zano, JanInka, Anninka, ty bys asi byla Anka, Zuzanka.

T. Zana 25.2.2024 21:21

:-)

Z. Iva 24.2.2024 10:44

Řekla bych, že u nejmenovaného utlačovaného etnika se výběr jména řídí podle telenovel, které jdou v době, kdy na mladíka/mladici zadělávali. To je Kevinů, Esmerald, Ronaldů, Diegů...