12 fotografií

Po víc než dvouletém pocitovém deficitu sezónních, velikonočních i vánočních trhů jsem se koncem loňského roku rozhodla pro Vánoční trhy ve francouzském Štrasburku (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi).

Sice cesta autobusem je dlouhá a náročná, ale byla jsem přesvědčená, že nebudu litovat. I proto, že Francie je moje dávná láska, takže slyšet kolem sebe jazyk a trochu ho i oprášit, mne hodně lákalo. A pak historické jádro města se spoustou hrázděných domů je neskutečně krásné, skoro pohádkové. A tak jsem přihlásila sebe, kamarádku a dceru na zájezd za Vánočními trhy třetí adventní sobotu.

Vyráželo se již 9/12, před páteční půlnocí, do cíle jsme dorazili kolem osmé hodiny v sobotu ráno. Stánky na trzích, i místní obchůdky a obchody otevírají až kolem desáté dopolední, takže ráno jsme mohli věnovat klidné procházce téměř liduprázdnou historickou čtvrtí La pétite France (Malá Francie) a prohlédnout si malebnou skupinu historických domů nad ramenem řeky Ill a přilehlých kanálů.

Prakticky každý dům byl ozdoben rozličnými vánočními dekoracemi, ale podle mne tu převládali plyšoví medvědi všech velkostí, naaranžovaní spolu s ostatní výzdobou na ulici, nad vchody domů, kolem oken. Na stáncích pak byly umístěny kreslené dekorace s výjevy narození Ježíška, klanění králů... Trhů (pořádali je zde již 4 století nazpět a jsou těmi nejstaršími a jedněmi z největších v Evropě) je ve městě hned několik na významných náměstích.

Postupně jsme jimi prošli, od paní průvodkyně se dozvěděli něco z historie města, poté jsme mohli svůj čas využít pro individuální volno. Na zimní atmosféru nedalo zapomenout drobné sněžení. Pro zahřátí jsme si během dne několikrát dopřáli „vin shaud“. Trochu mne mrzelo, že ho tu neprodávají v keramických hrnečcích s vánočními motivy, ale buď jen v jednorázových pohárcích, nebo alespoň v pevném plastovém - ráda si z trhů na památku vozím právě hrneček. Letos hrneček tedy vystřídal tmavomodrý zvoneček, který obohatí mou sbírku zvonků.

Na náměstí Cleber, které patří mezi nejkrásnější historická náměstí v Evropě, jsme si při procházce mezi stánky všimly starého muže s australským ovčákem; pes si nás začal očuchávat, tak jsme si ho pohladily a kamarádka česky konstatovala, že hledá něco dobrého - páníček pochopil a reagoval francouzsky, že má své krmení a ukazoval pytel s granulemi i konzervičku. A optal se, jestli mluvíme francouzsky, italsky... a odkud jsme. Takže jsem odpověděla, že neumím moc dobře francouzsky a jsme z České republiky, z Prahy a on odpověděl, že Praha je krásná.

A pak už se dál hovor točil kolem pejska - Frankieho, majitel konstatoval, že australští ovčáci jsou velmi inteligentní (a jako snad každý majitel „svého“ plemene dodal, že snad nejinteligentnější psi na planetě). Odpověděla jsem mu, že kamarádka je miluje, sama má doma dvě fenky tohoto plemene. Po chvíli jsme se s pánem i jeho psíkem rozloučili.

A my se vrátily nazpět na místo srazu a celá skupina pokračovala na další náměstí s pomníkem vynálezce knihtisku Gutenberga..., dál ke katedrále Notre-Dame de Strasbourg, vystavěné z červeného pískovce. Ta byla postavena ve 12. - 15. století a se svou výškou 143 m byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou světa. Historické centrum „Grande Île“ je od roku 1988 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Před katedrálou jsme se od skupiny oddělily, dceři byla čím dál větší zima, tak jsme chtěly zajít do některé kavárny, nebo alespoň se ohřát návštěvou v obchůdcích. A také se rozhlédnout po možných drobných dárečcích na památku na vánoční návštěvu. Dál jsme měly v plánu projít zpátky jednotlivá náměstí a užít si atmosféry trhů. Hodně suvenýrů připomínalo historii města i regionu.

Strasbourg v minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii. Roku 1681 obsadilo Strasbourg francouzské vojsko a Ludvík XIV. město rekatolizoval. Za francouzské revoluce se město stalo útočištěm německých republikánů. Roku 1792 zde C. J. Rouget de Lisle složil Marseillaisu. Po prusko-francouzské válce po roce 1870 bylo město s celým Alsaskem připojeno k Německu. Po I. světové válce byl Strasbourg znovu připojen k Francii. V září 1939 bylo město zcela evakuováno, teprve v červnu 1940 sem vstoupila německá armáda. V listopadu 1944 se celá oblast znovu vrátila k Francii.

I díky tomuto proplétání obou kultur se zde snoubí francouzská ležérnost s německou precizností. V krásné vánoční atmosféře se tak můžete nechat unášet vůní svařeného vína a pražených mandlí, ale i perníků, koblih, preclíků a místních specialit, jako jsou bredle, bretzel, foie gras či tarte flambéé a také alsaské sýry, např. známý munster.

Na Rajčeti se můžete pokochat vánoční atmosférou města i vy, a třeba se do Štrasburku podívat o těch letošních Vánocích :-).

Zdroj:

(https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0trasburk)

https://www.redok.cz/adventni-strasburk-fr802-22/

Foto: JITUR, L, LP. Další obrázky najdete níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.