Dalo by se asi říci, že už tradičně vyrážíme – má kamarádka Lenka, má dcera Lucie a já – každý rok na výlet za vánočními trhy za hranice Čech. V minulosti to bylo třeba do krušnohorských městeček Schwarzenbergu – Freibergu – Annabergu; nebo historického Regensburgu; vloni pak až do francouzského Strasbourgu. Letos jsme se vydaly o něco blíž, a to do rakouského Salzburgu, který je po Vídni, Štýrském Hradci a Linci čtvrtým největším městem Rakouska. Odjezd busem CK byl stanoven na půl šestou ráno z pražské Florence, všichni se dostavili včas, a tak jsme mohli vyrazit. Cestou jsme si udělali jednu „zdravotní“ přestávku na benzince a pak jsme pokračovali dál do cíle naší výpravy. Jak jsme se blížili k Salzburgu, začaly se nám po levé straně silnice v dálce objevovat majestátní vrcholy rakouských Alp. Asi dvacet minut cesty před Salzburgem jsme se pak mohli pokochat pohledem na jezero Mondsee.

Alpy

Salzburg, někdy zvaný též Mozartovo město, ležící na řece Salzach ve výšce kolem 425 m n. m., nás přivítal slunečními paprsky, probíjejícími se mezi mraky. Ještě v autobuse nás slečna průvodkyně seznámila s historickými zajímavostmi města a nabídla společnou procházku po jeho pamětihodnostech, kterých je zde opravdu hodně. A tak jsme absolvovali cca tři hodiny chůze – letem světem – Salzburg v kostce. Viděli jsme nad městem na kopci Festungsberg se tyčící, nikdy nedobytou pevnost Hohensalzburg; Petrský hřbitov (Petersfriedhof) s katakombami...

Petersfriedhof

... Pfederschwemme, vodní nádrž sloužící k napájení a mytí koní arcibiskupských stájí na náměstí Herberta von Karajana; zdobenou freskami koní; nejstarší restauraci ve střední Evropě, kterou historické prameny zmiňují již v r. 803; Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof); zámek Mirabell v neoklasicistním stylu, vystavěný na počátku 17. století tehdejším arcibiskupem a vládcem Salzburgu pro jeho milenku, obklopený nádhernou zahradou; katedrálu Sv. Ruperta a Virgila, v centru Salzburgu – její historie sahá až do 8. století (m. j. zde byl pokřtěn malý Wolfgang Amadeus); Mozartův rodný dům v ulici Getreidegasse č. 9, kde je dnes vybudováno muzeum; Getreidegasse – česky Obilnou uličku, kde jsou všemožné obchůdky, butiky, ale i restaurace a každý podnik zde musí mít svůj vývěsní štít a spojnici mezi nábřežím a Universitäts Platz tvoří průchozí domy s vnitřními dvory, které jsou oázou klidu; Universitäts Platz – s kašnou s otevřeným povrchem Almkanalu (pravděpodobně nejstarším systémem kanálů střední Evropy přibližně z 8. stol.)…

Salzburg

Do jednoho dvora jsme si z Universitäts Plazt zašly na vyhlášenou specialitu, místní noky. Usadily jsme se v příjemné malé cukrárně a po chvíli nám donesli tři talíře, příbory a konvičku s malinovým topingem. Následovala zapékací miska s třemi dozlatova opečenými noky ze šlehaného bílku s cukrem, symbolizujícími tři vrcholky, které město obklopují. Jeden by musel být opravdu velký jedlík a milovník sladkého, aby tuto porci snědl sám.

Náhodné setkání

Další, notoricky známou sladkostí jsou Mozartovy koule, pralinky, které v Salzburgu byly poprvé vyrobeny r. 1890. Originální Mozartovy koule jsou dodnes vyráběny ručně, a k dostání jsou pouze ve čtyřech cukrárnách ve městě.

Procházku jsme tedy zakončili a rozchod dostali na Universitäts Platz. Když jsem se spolu s Lenkou a Luckou porozhlédla po náměstí, stánky mi spíše připomínaly náš pražský Havelský trh, kdykoli během roku. Snad až na různě zdobené přírodní vánoční věnce. A tak jsme se vydaly hledat ten typický vánoční trh. A uspěly o jednu, dvě uličky dále.

Trhové zákoutí, Salzburg

Z mého pohledu byla nabídka dekorací, nápojů, uzenin, sladkostí, ozdobiček – z větší části trochu odlišná od nabídky na trhu německém, francouzském, nebo českém. A dívat se bylo na co. Ochutnaly jsme yuzu tea, dopřály si horký Mozart Trunk – horké baileys s Mozartovou koulí, žaludek uspokojily variantním hot-dogem s okurkou ve velké křehké bagetě. Pomalu, nenápadně přibývalo tmy a tím také rozsvícených světel. Ta teprve dodala tu pravou vánoční atmosféru. Ještě jsme si obešly pár stánků a vydaly se na místo srazu na Kapitol Platz. Tady se před námi otevřel večerní výhled na Hohensalzburg i s osvětlenou lanovkou. A odtud jsme společně ve skupině odcházeli na stanoviště autobusů a po „nalodění“ se plni dojmů, vydali na zpáteční cestu domů…

Hohensalzburg​

Zdroj: https://www.cklub.cz/pruvodce/rakousko/salzburg; wikipedie

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.