Zvu vás na výlet kousek za hranice českých krajin. Na výlet, kde si ušpiníte ruce, okopete boty a možná překvapíte sami sebe.

Název akce: Silvestrovský výlet do skal

Datum: 31. prosince 2022

Lokalita akce: pískovcové skály Saského Švýcarska nad Bad Schandau

Přesně: Zwillingstiege, Häntzschelstiege

Délka akce: 10:00 - 14:30 (4,5 hodiny)

Náročnost akce: středně lehká, 9,4 km, převýšení 459 m

Vybavení: dobrá obuv, oblečení do deště, pití a jídlo (krát dva to mělo být), nabitý telefon, pro malé děti a prvolezce set na ferraty

Počet osob: tři děti 9 + 13 + 13, šest dospělých 45 - 55

Mapa akce: Odkaz

Trasa výletu.

Výše popsanou akci lze modifikovat mnoha způsoby. Například nemusíte čekat na poslední den v roce, abyste výpravu vůbec podnikli. Ve skalách se tak můžete toulat od rozbřesku do setmění a nemusíte spěchat domů třít česnek se solí a matlat to spolu s majonézou a taveným sýrem na nakrájené kousky veky. S kamarádem na vozíku, kamarádkou o berlích a s dětmi v kočárku bych doporučovala skály s ferratou úplně vynechat a jet se projet Křimickým údolím z Bad Schandau k vodopádu Lichtenhainer Wasserfall tramvají. Pokud nemáte rádi lidi obecně, nejezděte sem v letním období, popřípadě si najděte úplně jinou trasu úplně někde jinde. Pohotová odpověď na obvyklý dotaz – bohužel pro psy, které nemáte v batohu, taktéž nevhodné.

Vylezli tu mnozí před námi, tak to dáme taky.

Horolezat se v pískovcových skalách nesmí, jsou-li mokré. Turistický výlet do skal počasím podmíněný není, pokud ale silně prší, sněží či padají jiné trakaře, do skal se na ferraty vůbec nepouštějte a zůstaňte na promenádních okruzích pod skalama.

Ohledně ferratového vybavení na výlet se musíte rozhodnout sami. Někteří jedinci zvládnou výstup jen v žabkách (Moje švagrová před třiceti lety a třiceti kily. Pokud vás budou horalé kolem upomínat na nevhodnou obuv, nekecaj!), jiní se vybaví pevnou obuví do skal, horolezeckým úvazem, dvojkarabinou s tlumičem pádu a helmou. Pro malé děti není celotělový úvaz nebo alespoň přídavný hrudní pás od věci.

Naše skupina se prohlásila za zkušenou, povětšině nazula odpovídající boty, oblékla nepromokavou bundu a zabalila pití a pár müsli tyčinek. Nejmladší člen výpravy vyfasoval pod prvním výstupem kompletní vybavení pro ferratistu, spolu s tatínkem dostal instrukce, jak se jistit, pohybovat a chovat ve stěně, zbytek vytvořil dvojice poučený dospělý plus dítě, resp. poučený dospělý plus dospělý kamstemětozatáhlijátrpímzávratěma.

Dětem to jde přirozeně.

Někteří jedinci jsou schopni cestu se skobami, ocelovými lany, žebříky a rošty vyběhnout, přeběhnout, popřeskákat či přeručkovat v rekordních časech. My s pár roky navíc, zkušenostmi a představami co-všechno-se-může-stát postupujeme krok sun krok, chyt za chytem, pohled upřený dopředu a nahoru, kašlu na špinavý kalhoty a odřený batoh, už abych byla nahoře, potřebuju panáka nebo alespoň čokoládu na uklidnění nervů. V klidu! Zbytek nahoře počká, pokochá se pořádně výhledem, převáže si boty a rozdělí svačinu.

Vyhlídky a cesta samotná totiž za trochu nepohodlí a nervů stojí. Ty skály! Ta panoramata! Támhle dole jsme se před chvíli pinožili a bojovali s mírnou závratí, támhle v dálce je přeci Königstein, tam jsme kdysi byli na vánočním trhu a na té stolové hoře nad Děčínem jsme před rokem stáli a dívali se směrem, kde teď stojíme...

Nervy obalené čokoládou nebo uklidněné čajem z termosky nebudete muset cestou zpět více napínat, po kolmých skalách se leze jen jedním směrem – nahoru. Dolů to jde pozvolna, sem tam schůdek, serpentýnka, pohledy kolem, dolů a směrem vzad doporučovány. Prostě se kochejte krásou pískovcových skal a pěšinek kolem nich.

O pár metrů výš je krásná vyhlídka. Schrammsteine, Falkenstein, Königstein, Höhenstein, Lilienstein. Saské Švýcarsko nad Bad Schandau

Po čtyřech a půl hodinách a deseti kilometrech jsme u auta na parkovišti mohli výlet prohlásit za vydařený. Mohli. Ale nejdřív jsme museli jít hledat kamsi do podskalí ztracený mobil. Mobil opravdu nalezen (vypadnul z kapsy při první zdravotní přestávce... chlapovi!), zbytky čokolád a sušenek rozdělen mezi děti, mohli jsme se rozjet domů. Mohli. Ale nejdřív jsme museli počkat, až přejede tramvaj. Tramvaj zvoní, zastavuje... není to kamarád Henry? Je to Henry! Milé to překvapení na závěr silvestrovského výletu.

Kleines Präbischtor - Malá Pravčická brána. Saské Švýcarsko nad Bad Schandau

Další informace na odkazu o Häntzschelstiege, o Kirnitzschtal a o zmíněné tramvaji.

Odkazy uvádím v německé verzi. Jsou obsažnější a na českou verzi, pokud existuje, lze překliknout.

Foto: Eva Schlittermann. Další obrázky si můžete pohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.