12.12.2019 | Svátek má Simona


ROZHLEDNÍK: Vrbecký kroj

16.10.2008

 
To je veliké chystání, protože takový dívčí kroj není jenom tak - však počítejte šest spodniček, jedna horní sukně, krajkové rukávce, malovaná zástěra a pentle, háčkované punčochy, šátek a střevíce na míru - to se neobstará za týden.Yga - vrbecký kroj 1
Maminky dívek začnou se sháněním - nejprve materiál na kroj (plátno na spodničky, brokát na vrchní sukně, krajky – úzké na spodničky, dracouny na kordulky, vyšívání na rukávce), potom dobrou švadlenu-krojařku, tradičního ševce, malérečku tradičních vzorů, tetičku, co umí škrobit a žehlit sukně, stařenku, co uváže turečák.
A až nadejde ta slavná neděle, nejsvátečnější ze všech, po slavnostním obědě, nastoupí tetka oblíkačka, k ruce maminku, babičku, mladší či starší sestru a začne martýrium strojení do kroje.
Nejprve si děvčica na sebe obleče spodní prádlo, košelku s krátkými rukávky (jemně vyšitou krokvičkovým stehem) a obyčejné tlusté vroubkované punčocháče – vždy bílé. Na ty se natáhnou "bubínkové" háčkované punčochy a obují krásné vysoké střevíce.
Střevíce mají tvrdé lesklé holeně a spoustu šněrovacích gombíčků. Už podle botků se pozná, z které vesničky dívka pochází - podle výšky holení, podle jejich výšivky, podle tvaru kramflíčků i podle materiálu botek. Co vesnice, to nějaký jiný detail.
Spodničky, které jsou pěkně vybělené v modřidle, naškrobené škrobem "za studena" a nažehlené a naskládané do pravidelných faldů, už čekají podle velikosti naskládané na stole.
Nejprve přijde na řadu nejkratší spodnička, podhrňačka, která se vlastně sroluje do válce, aby se na ni mohly navěšet další spodnice. První den je jich pět, další dny (hody trvají tři dny) se ještě jedna přihodí, aby byly sukně správně natrčené. Musí se pěkně sfaldovat, aby varhánky a sklady lícovaly, nepěkně netrčeli či naopak nebyly splihlé.
Yga - vrbecký kroj 2Na to se hodí vrchní brokátová sukně, pořádně se zaváže, aby se při tanci netočila. A pozor – u nás se sukně "zalomí", aby měly lehce krabicový tvar. Teď si děvčička obleče krajkované rukávce spolu s jednoduše vyšívanou kordulkou, rukávky se zadrhnou šňůrkou, aby byly natrčené (i zde se používá škrob za studena).
Krodulka se pozapíná na všechny droboučké knoflíčky, aby vynikl dívčí dřík. Teď je na řadě uvázání malované zástěry, fjertochu. I jeho uvázání je uměním - musí být zároveň s horní sukní, mít ve předu hezký sklad a nesmí být šejdrem. Na rukávky se uváží úzké malované pantličky, na sukni zezadu široká malovaná mašle (se stejným motivem jako na rukávkách a na fjertochu) a děvčica je skoro v richtiku.
Říkám skoro, protože se jí musí nasadit koruna - červený, zvlášť uvázaný velký šátek - turečák. Umět uvázat turečák není jenom tak - musí se zvláštně poskládát a vytvarovat pomocí tvrdého papíru, aby na hlavě správně seděl a vzadu splýval až na záda.
Až teď je děvče jako malované a může se odebrat ke stárce, od které půjde průvodem s ostatní chasou na sólo. Pokud jde dívka za stárku, na hlavu si posadí místo turečáku zvláštní věnec – kotúč.
Nejprve si sváže vlasy na hladko do "mrcku" – ohonu. Pak se tím ohonem z vlasu protáhne čajová lžička – nutná rekvizita. Na hlavu se nasadí věnec z látkových květů a miniaturních zrcátek, a přiklopí "deklem" - pokličkou z pevného papíru, na které jsou poskládané taftové mašličky. A teď přijde ke slovu ona lžička – na tu se totiž onen deklík přiváže – no, není to moc příjemné, ale pro čest a slávu se musí trpět. Yga - vrbecký kroj 3
Mládenec v kroji - "chasa" - to má o něco jednodušší. Maminka mu nachystá bílou košili na prsou vyšívanou, tmavěmodrou vestu – kordulu, soukenné kalhoty žluté barvy a vyšívané "žlutice", vysoké holínky s pevnou lesklou holení a nakonec třešničku na dort – vybijaný opasek. U nás chodí chasa prostovlasá, jenom stárci mají privilegium, nosí malé kloboučky s vonicí – šmukáč.
A když v hodový den vyjde průvod s muzikanty, stárky a chasou, jde po vesnici živá malířská paleta.
Slovníček:
Turečák – velký červený šátek s charakteristickým vorem a určitým způsobem uvázaný, nočený na hlavě děvčat
Kotúč – věnec z umělých kytiček a ukončený pokličkou – nosí jenom stárky (snad to byl původně věnec nošený o dožínkách)
Rukávce – zvláštní dívčí košile s krajkovým límcem – krejzl a krajkovými volány
Kordulka – dívčí vestička, stejné barvy jako horní sukně
Fjertoch – malovaná zástěra
Střevíce – dívčí botky – vysoké, šněrovací
Šmukáč – klobouček, který nosí stárci
Žlutice – mužské kalhoty ze žlutého sukna, ozdobně vyšívané na švech, zadku a okolo kapes
Stárci a sklepník – ti jsou v hody nejdůležitější osoby – jsou zvoleny z ostatních mládenců, mají hlavní slovo a je to prestižní "funkce" – stárci jsou dva a sklepník jeden
Stárky a sklepnice – ty hezčí protějšky ke výše jmenovaným
Chasa – ostatní mládež v kroji bez ohledu na pohlaví
Hody – velký svátek – hody se drží k oslavě svatého, který je patronem kostela – kostel na Vrbici je zasvěcen svatému Jiljí. Hody se oslavují ráno v kostele, v poledne doma u oběda a odpoledne a večer na sóle
Sólo – taneční parket pod širým nebem, na kterém vytáčejí tanečky jak krojový tak civilní tanečníci
Další fotky najdete zde
Zapsala YGA – naprostý národopisný laik (:o)))
Yga - vrbecký kroj 4
Yga