PORTRÉT: Hugo
Narodil jsem se: Narodil jsem se 16. května 2007 v době večerních zpráv spolu se třemi sestrami. Maminka se jmenuje Sisinka, otec neznámý (v okolí je hodně kocourů všech možných barev). Když sestry trochu povyrostly, odešly pryč s novými páníčky, ale mě si panička nechala.
Doma na mě volají: Hugo, kocourku, zlatíčko, kotě, čertíku, medvídku, kotě košíkové, šelmičko, kulový blesk, potvorko, lumpe, rajstajblíku, dále miluji výrazy jako snídaně, večeře a sváča 
K žrádlu dostávám: granule s masíčkem, kočičí piškotky a vitamíny, jogurt
Ale já mám mnohem raději: myšky, obsah cizích misek
Oblíbená činnost (hračka, hra): jídlo, lov - lovím cokoliv od mouchy až po páníčka, běhání. Také si rád hraji na partyzány - u paničky v pokoji je totiž nábytek na nožičkách a já se někam schovám, potom v nestřeženém okamžiku vyrazím a buď podniknu výpad nebo změním úkryt. Ani hra na perpetuum mobile není k zahození.
Já a moje smečka žijeme: oficiálně v MO Plzeň 10, ale je to vlastně vesnička kousek od Plzně, v rodinném domku s menší zahradou
A nejzajímavější na mě je: Už ve svém věku se chovám stejně jako "máma" Filip. Taky jsem rozený lovec (po mamince) a mám velmi ostré zoubky. Mám tolik energie, že panička říká, že bych mohl vystupovat v reklamě místo nějakého králíčka (neví někdo, co tím myslí?). Už ve svém věku mám velmi silný motorek. Umím být všude. Jsem už skoro stejně velký jako maminka.
Čím se mohu pochlubit: Jsem osobní kocour svojí paničky. A jsem jediný kocour, který může k mamince kdykoliv. I když mi jsou teprve tři měsíce, je už teď jasné, že ze mě nikdy nebude žádný tuctový kocour. Mám velkou odvahu a nebojím se přiblížit k misce strýčka Felixe ani, když je poblíž. Mám vlastnosti úředníka, jakého by si většina lidí přála - jsem aktivní a neúplatný (bohužel - pozn. paničky).
Moji lidi jsou: Lojdovi
