No co si pes neudělá, to nemá, já štěkám a ona píše. Co se dá taky dělat, když mám velký packy a ona malou klábosnici. Vážím jenom asi 43, prej kilo a jsem bílý labrador. Teda v nějakých papírech je napsáno Harrie od Klárky, ale panička se rozhodla, že budu Hugo ještě, než jsem se narodil. To bylo 1. 4. 2001. Datum sedí, říkají doma.

Ale říkají mi: Hugísku, páník když zlobím HUGOOO NEs...mně! a panička ještě mnoha jmény, na která všechna slyším (Láskomoje, Šmudliku, Bublí, Hugoslave, Čunějedno.....), ale taky Zločinče. To bude asi obzvlášť důstojné jméno, protože to říká jen někdy.

Co jím: no jako správný labrador všechno, ale dávají mi granule (říkají, že kvalitní) a občas do toho cpou mořský řasy. Ty se snažím jim nechat, protože jsou zdravé. Dřív mi panička vařila (jako mému předchůdci NO. Jen nevím, proč jemu vařila furt. Že by ho měla radši, no to snad ani nejde). Ale pak mi sebrali nějakou krev, dali ji rozebrat a to neměli dělat. Zatrhli mi maso, prý blbý poměr něčeho k něčemu. No, ale mě chutnají i ty granule (mohlo by jich být víc). Pak ještě dostávám uzená ouška, tvaroh, hroznové víno, banány, taky játroví (díky Zvířetníci) a ostatní pamlsky. Piškoty skoro ne, abych měl tajli. Jsem krásnej urostlej pes, tak co.

Jak jsme se poznali: no šmarjá, na mě čekali, až se narodím, né. Maminu okukovali ještě, když nás měla v bříšku. Když pak přijeli, říkali, že si pes vybere je. Ale cpala se tam ségra a oni chtěli psa. Tak jsem to uhrál. Bydlím samozřejmě doma. Mám i kotec, ale tam jsou zavřený fenky co za mnou občas přijdou domů, než naši najdou jejich páníky - stalo se dvakrát a jedna se hárala, heč. Teď tam je sekačka a ostatní blbosti ma zahradu.

Čím se můžu pochlubit: chachá, to byste četli týden. Tak jen nepatrně skromně. Všechno mám dvakrát. Bydlení (doma a na chalupě), páníky, koně atd. Taky můžu v poslední době s paničkou na chalupě spát v posteli. Teda když spí "vedle" a sama. Jinak se tam nevejdu a já jsem strašně jemnej, nikoho neutiskuju. Taky jsem perfektně zvládl operaci zadní packy. Zpřetrhal jsem si nějaké vazivo a tak teď nesmím s koníky na vyjížďky. Ale páník mi vymohl, že můžu na chalupě 1x týdně malinký kousek s nimi. Pchá oni 2 km a já asi 5. Taky jsem úspěšnej fotbalovej brankář, když přijedou naši kluci. To umím perfektně, akorát panička se vzteká, že si zas něco přervu. No jsem zkrátka ten nej.

Oblíbená činnost: procházky, jídlo (nebo obráceně?), mazlení, česání a voda ve všech podobách. Umím krásně skákat placáky do vody, ale skáču jen tam, kde to znám. V případě potřeby si klidně rozšlapu led v našem potoku. Já jsem totiž otužilec a televize nikdy nikde. Proč ty ostatní co se koupou v lednu natáčej a mne ne? Že by diskriminace? Blátivá koupel taky není k zahození.

Moji páníci jsou: no jenom moji, ale panička říká, že je ta zpozabuku. Taky blbost, vždyť je Hugísková.

Kdyby to někoho čirou náhodou zajímalo, tak bych možná ještě něco naštěkal, ale potřebuju k tomu paničku, tak nevím.

Pac a pusu (to umím taky dobře) posílá

Hugísek