Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tak konečně mám v těch psech pořádek,

já se jich totiž bála všech stejně, Od Arta až po ty poslední Formánkovy mrňousy a oni to věděli a užívali si to jaksepatří. Tudíž mi poněkud splynuli. Na tu story o odstoupivším dorostenci se pamatuju dobře, Bohouš si od těch rozjívenců za mala hodně užil.

Jachtecové stories se dále proplétají, vnučka autora fotek právě teď opíká na zahradě na závěr sezóny buřty s Formánkovic pravnukem co spolužákem z materdy, kterou opustili před dvěma lety. Rodinnou jkachtecovou minulost dali jejich rodiče při vyzvedávání dítek náhodou a po kouskách dohromady a jsou z nich nejlepší lamarádi. Brněnská jachetní infekce je nevymýtitelná.

Re: Tak konečně mám v těch psech pořádek,

Milá Baty, ještě jednou díky, moc hezkýýý. :-)

Krásné vzpomínání

Díky za to ohlédnutí i za fotky.

díky "Mroži" za hezké vzpomínky

na klubové pejsky (no spíše pořádné hafany). A díky Baty za dodání fotek Bohouše, které povídání krásně doplnily (ač Bohoušův konec byl tak smutný).

Líbí se mi maskoti jako třeba tihle psi, kteří se stali součástí klubu (stejně jako bernardýn "patří" k vysokohorským chatám a nemusí to být ani záchranné stanice). V Americe zase je pes dalmatin spojen s hasičárnami. Třeba takhle

https://www.lafra.org/wp-content/uploads/2013/10/gv_nov-2013_top-dog-wilshire.jpg

Na různých festivalech, kde ulicemi projíždí alegorické vozy nesmí chybět místní hasičský vůz s dalmatin (a často s typickou červenou helmou hasičů na hlavě). Nebo "The Budweiser Clydesdales" krásní koně kteří zase nerozlučně patří k známemu pivovaru. No a snad každé fotbalové družstvo má svého maskota "oživeného" podle názvu družstva. Ten pak ve vééélice nadživotní velikosti poskakuje u hřiště a je zobrazen na všemožných výrobcích s fotbalem spojených.

Re: díky "Mroži" za hezké vzpomínky

A hleďme. Proto mám zřejmě velmi ráda hasiče, podle mě je to zaměstnání No1 pro chlapa.

Díky

za pěkné povídání.

Díky

za sepsané vzpomínky, ráda čtu o minulosti a při tom vzpomínám.

Bezva psi byli v jachtklubu a taky zřejmě dobrá parta. Osud Bohouše mně zase vrátil k odchodu za duháč naší Áji II.Pořád je mi smutno, nepřebolí to, nikdy.

Baty, díky za fotky, neznám souvislosti ale je dobře, když lze něco takhle zdokumentovat. Taky se ráda probírám starými fotkami, tedy těmi , co mi zůstaly. Všechny fotky si nechávám dělat i v papíru,vnučku moc baví je přehrabovat a prohlížet.

POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!!

Dnes má narozeniny RenataE, přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku.

http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_28_2016#RenataE_nar_2016.jpg

Re: POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!!

VŠE NEJ, Renato.

Když

si někdy nemůžu vzpomenout, kdy se ta která událost v mém životě přesně udála, určím tak bezpečně podle psa, kterého jsme zrovna měli.

Takže článek jsou vlastně dějiny brněnského jachtklubu podle psů. :)

Nádherné vzpomínání

na krásné psy. Smutný Bouhouškův osud mne dojmul - byl to opravdu majestátný pes. Jsem ráda, že fotky přidala i naše Baty ...

Těším se na další články - píšeš o zajímavých lidech, Mroži.

Re: Nádherné vzpomínání

Mrožovi to vyřídím, děkuji, Ygo :-)

Sice jsme v Brně léta bydlela,

ale přehrada pro mě byla vzdálená stejně asi jako Slavkov u Brna. Jezdili jsme na ni výjimečně na procházky, nějak nás to tam moc netáhlo. Ale lidi z jachtklubu tam asi měli zajímavé aktivity.

Dotaz autorovi

Predevsim se mi clanek moc libil. O osudu psu. I kdyz smutny konec Bohouse mne dojmul. Ale i takovy je zivot.

Dotaz: Vim, ze tohle se odehrava v Brne, nicmene by mne zajimalo, jestli jste znal z prazskeho jachtoveho klubu jisteho znacne extravagantniho Egona Cesaka. Jezdil s lodi jmenem Aberant - jenom Egi mohl neco takoveho vymyslet. V prvni pulce 70.let to byl muj kumpan.

Re: Dotaz autorovi

Vašeho kamaráda jsem bohužel neznal, neboť s pražskými jachtaři jsme se setkávali jenom 1x ročně na Mistrovství republiky. Takže jsem znal jenom závodníky jako Mirka Vejvodu, Borka Burdu a Ivana Englicha zvaného Čingo. Znal jsem i jiné, ale jejich jména si teď nevybavuji. Zdraví Mrož.