25.4.2024 | Svátek má Marek


SOBOTNÍ CESTOVNÍ ROZHLEDNÍK: Léky proti mořské nemoci

29.7.2017

Pokračování článku o mořské nemoci, který najdete zde.

Zatím jediným naprosto jistým lékem je lehnout si pod zelený strom, tedy vystoupit na pevninu, přestože existuje množství prostředků, které tvrdí, že utišují nebo zabraňují symptomům mořské nemoci. Jejich škála sahá od farmak přes náramky a hypnoterapii až k přírodním produktům. Jak už bylo řečeno, problém je v tom, že co spolehlivě zabírá na jednoho postiženého, je naprosto neúčinné v případě druhého. A proto následuje přehled hlavních dostupných prostředků a popis účinků. Snad v něm najdete něco, co zabere na vás.

Farmaka: Obvykle se jedná o antihistaminové preparáty, které se prodávají buď jako tablety k orálnímu použití nebo občas jako náplasti k nalepení za ucho. Často se vyžaduje, aby se kvůli maximálnímu účinku aplikovaly několik hodin před vyplutím a mnoho z nich vyvolává ospalost. Blokují nebo snižují citlivost mozkových receptorů. V Británii a v Evropě jsou populární přípravky obsahující cinarizin, které ale nebyly zatím uvolněny k používání v USA.

Z domácích prostředků k nim patří populární kinedril a nokinal (účinná látka moxastinium) a také žvýkačka Travel-Gum 20. Dále jsou na českém trhu Medrin (účinná látka embramin, tablety) a Torecan (účinná látka thietylperazin, dražé, čípky, injekce).

Možná to jsou dobré léky pro hosty na palubě, avšak vy, jako kapitáni, byste si je brát neměli. Tlumí mozkovou činnost, způsobují poruchy koncentrace, snižují rychlost rozhodování a narušují motorickou koordinaci, takže by negativně ovlivnily vaši ostražitost a vůbec schopnost řídit námořní plachetnici či motorový člun a správně reagovat na měnící se podmínky plavby.

K syntetickým lékům proti mořské nemoci také patří přípravky na základě hyoscinu (scopolamin), které se začaly používat za druhé světové války. Mají však vedlejší efekty, ospalost, sucho v ústech a ve větším množství působí jako halucinogeny. Pod obchodním názvem Scopoderm jsou pak k dostání náplasti, jež si musíte šest hodin před vyplutím nalepit za ucho a po třech dnech vyměnit. Scopolamin postupně proniká kůží ke střednímu uchu a tlumí vestibulární systém.

Před plavbou do Anglie v roce 1989 jsem si náplasti Scopoderm opatřil přes známé v zahraničí. Do té doby jsem za každé plavby trpěl mořskou nemocí, a nyní jsem měl při náročné plavbě přes Severní moře dělat na MONĚ II kapitána. Chtěl jsem být co nejvíce fit a Scopoderm měl dobrou pověst (popis vedlejších účinků ke mně nedolehl, naopak se tvrdilo, že ospalost nezpůsobuje).

Po celou plavbu jsem pak náplasti používal k naprosté spokojenosti a výše popsané vedlejší účinky jsem na sobě nepozoroval. Nevím, nakolik fungoval efekt placebo, protože jsem náplasti vyměňoval později než každé tři dny, ale faktem je, že po této plavbě jsem se mořské nemoci definitivně zbavil, pokud pominu jednorázovou recidivu v roce 1998.

Rostlinné prostředky: Nejpopulárnějším léčivým prostředkem, který má také největší podporu lékařů, je syrový nebo krystalický zázvor. Moje partnerka jej pro sebe a naše přátele připravuje podle japonského receptu:

Syrový kořen zázvoru se nakrájí na co nejtenčí plátky, poté se naloží do láku z octa a cukru v poměru 1 : 1. Takto naložený zázvor se dá použít již druhý den, a to dříve, než se dostaví první příznaky mořské nemoci. Pozvolna se rozkousává a polyká, ale doporučuje se, aby si každý tento prostředek napřed vyzkoušel, neboť je dosti ostrý.

Jiní lidé přísahají na vysávání citronů a čichání k vonným solím, což prý dělá zázraky. Zda mají tyto prostředky nějaký léčivý účinek, nebo jenom jednoduše odvádějí pozornost postiženého, je otevřenou záležitostí. Podle skeptiků by několikanásobné zapíchnutí navigačního kružítka do stehna fungovalo stejně, ne-li lépe. Někteří lidé dokonce tvrdí, že léčebně působí i lehká pornografie.

Náramky: Nejčastěji mají tvar pružných nátepníčků se zpevněným okrajem, který tlačí na vnitřní stranu zápěstí. Složitější (je zbytečné říkat že dražší) typy vysílají slabé elektrické pulsy a jejich výrobci tvrdí, že stimulují akupresní bod P6, který je umístěn mezi dvěma hlavními zápěstními šlachami asi 3 cm od dlaně. Tím prý je přerušen signál nutící člověka ke zvracení, který směřuje do mozku a/nebo se stimuluje uvolňování endorfinů, které působí proti bolesti.

Obdobně prý fungovaly náušnice, jež byly kdysi pro námořníky typické. Tlačily na akupresní bod v ušním lalůčku a údajně potlačovaly příznaky mořské nemoci

Nějaký vědecký výběr mezi výše uvedenými prostředky neexistuje. O účinnosti rozličných způsobů léčení mořské nemoci existuje tolik studií, že na papíru se dá najít podpora pro jakýkoli názor. Jediným zjištěním z celé té hromady tvrzení je, že významný počet testovaných osob zaznamenal jistou úlevu, i když používal placebo, což naznačuje, že se opravdu jedná o psychosomatickou chorobu. Jinými slovy řečeno, když si myslíte, že onemocníte, je velká šance, že se tak stane. Dopřejte si před vyplutím celou noc nerušeného spánku, před odvázáním lan se střídmě najezte a uchovejte si dobrou mysl – to je nejlepší způsob, jak se vyhnout mořské nemoci.

Ještě bych se vrátil k otázce, jestli má na mořskou nemoc nějaký vliv typ plavidla a druh plavby. Většina lidí shledává, že jsou nejcitlivější na kolébavé pohyby způsobené vlnami z boku. Pro mnoho lidí může být slabé mrtvé vlnění při kotvení mnohem horší než zuřivé houpání z přídě na záď při bouřlivých vlnách z čela. Výtlačná plavidla s vysoko umístěným hmotnostním těžištěm jsou citlivější na kolébání z boku na bok, ačkoli nejposlednější generace stabilizátorů dokáže kolébání omezit dokonce i na kotvě. Kluzné čluny poskytují dobrou dynamickou stabilitu při skluzu, ale jsou stejně citlivé na boční kolébání, když musejí za špatného počasí přejít na výtlačný režim. Výjimečnou stabilitu a mimořádně klidnou plavbu i na vzedmutém moři nabízejí katamarany, přestože jejich neobvyklé pohyby mají také nějaké oběti.

U jednotrupých plachetnic hraje velkou roli tvar trupu. Dnešní cestovní námořní plachetnice, jejichž trupy jsou často z marketingových důvodů odvozeny z trupů závodních lodí, jsou, co se týče mořské nemoci, málo „přátelské“. Ploché dno se svislým klounovcem pracuje ve vlnách velmi tvrdě, při křižování do nich loď tluče a generuje nárazy a prudké trhavé pohyby, které budou pro vaše rozladěné tělesné senzory polohy tím nejhorším. Mnohem přátelštěji se chovají jachty se svažitou přídí, která až ke spodku kýlu plynule zvětšuje svůj objem, a se žebry ve tvaru „S“. Tyto lodě, dnes pokládané za staromódní, jdou vlnami měkce a s minimálním počtem otřesů či nárazů, takže lidem, náchylným k mořské nemoci, mohou jachting významně zpříjemnit.

Rozbouřené moře s loděmi, Ludolf Bakhuizen 1697

To, jak rozdílnými léky lidé s mořskou nemocí bojují, dokládají následující názory anonymních britských jachtařů, které nepostrádají humor. Lék Stugeron, jenž je v jednom z nich zmíněn, obsahuje účinnou látku cinarizin, která rozšiřuje cévy, zlepšuje prokrvení mozku a také snižuje dráždivost ústrojí pro udržení rovnováhy.

„Vyzkoušel jsem náramek i zázvor v různých formách, ale nic na mě nezabralo. Náplasti Scopoderm fungují dobře, ale cítíte se po nich divně. Až jsem našel nějaké španělské tablety, které mě pomohly. Tím lékem je dimenhidrinát s kofeinem, aby se zamezilo ospalosti. Obchodní název zní „Biodramina C“ a „Cinfamar Cafeina“.

„Mně a posádce pomáhá kousek syrového zázvoru a v obchodním řetězci Waitrose a Tesco jsem objevil pálivé zázvorové pivo, které uklidňuje žaludek, obzvláště u dětí.“

„Pro mladší kyblík studené mořské vody za krk, to je vzkřísí nejméně na hodinu. Staří na to obvykle nemyslí.“

„Včasné použití Stugeronu může významně pomoci, dokud se nerozeběhnou příznaky. Skopolaminové náplasti opravdu dělají zázraky, ale v mém případě vyvolávají po 48 hodinách sucho v krku a jiné drobné vedlejší účinky.“

„Moje partnerka, která silně trpěla mořskou nemocí, i když jela trajektem jenom na ostrov Man, vyrazila sama na naší Jeanneau. Vyplula s náramkem, který měla na zápěstí po celou dobu a sestupovala dovnitř lodě, jen aby se oblékla, když se předpověď poněkud zhoršila. Dnes nedá bez náramku ani ránu.“

„Když jsem s rodinou vyplul z Kypru, všichni jsme občas trpěli mořskou nemocí, jakmile se podmínky zhoršily. Na jednu z dcer zabral náramek a na druhou Stugeron, avšak nic nepomáhalo mé ženě, dokud jsme se nerozvedli. To ale byl značně drahý lék – pro mě.“

Ilustrace: zdroj wikimedia

Klidně to pojmeme jako všeobecný víkendový pokecník, abychom mohli probrat i jiná témata, která vás zajímají a o něž se chcete podělit. Přeji příjemný víkend.




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !