10.6.2023 | Svátek má Gita


KOČKY: Farewell, Packo.

31.1.2023

Čas se navršil a náš kočičák Packa umřel. Poslední dobou, ve svých dvaceti letech, pobýval převážně kolem domečku než v domečku vlastním. Nám to celkem vyhovovalo, Packa si totiž ke stáří začal značkovat své teritorium nevábně „vonící“ značkovací tekutinou a tak jeho výběr pobytu spíš venku, v okolí, než ve vlastním domečku, jsme uvítali. Kde ale bydlí, nezapomněl, zvlášť když dostal hlad. To se dovedl hlásit o žvanec, že vzbouřil půl ulice.

Packa, pán domu (2006)

Čím byl kočičák starší, tím byl přes žrádlo vybíravější a ke konci odmítal žrát i ty nejdražší konzervy pro kočičky. Misky se žrádlem a vodou měl v „žůdru“ a nebo spíš „závětří“ u hlavního vchodu a tak se mohl nažrat a nebo napít, kdykoliv to potřeboval. Ovšem když si začal vybírat a voňavou, chutnou stravu nechával být, tak se o ni postarali okolní chytří ptáci a nebo i sousedova kočička. Jak komunikovali a informace si předávali, netuším, ale fungovalo jim to rychle a spolehlivě. Jakmile se v žůdru objevila miska s nedožranou dobrotou, tak už tam byli a hodovali. Včetně hojných much. Měli na čem, Míla tu drahou voňavou rybí směs ze zvědavosti ochutnala a měla co dělat, aby ji neslupla celou, jak to bylo chutné.

Packa den před svým odchodem za duhový most už nežral vůbec a to už byl vychrtlý kost a kůže. Žrát odmítal a tak signalizoval, že jeho zájem už je jinde než na tomto světě. Druhý den dopoledne už byl ve svém pelíšku ztuhlý a tak jsme měli na naší zahrádce další funus.

Veterinář poslal semínka jako vzpomínku

Po našich psech, Habsburcích a po Packovi zbylo v domečku dost psích a kočičích věcí, včetně žrádla. Míla se zeptala u našeho veterináře a v rodinkách našich synů, a nikdo nemá zájem ani o věci, ani i žrádlo. Že bych se já nastěhoval do psí boudy a nebo na pelech tak to asi ne, nevešel bych se, a také doufám, že nebudeme mít v nejbližších dnech podezřele zpestřený jídelníček. Vzhledem k našemu věku jsme se rozhodli, že už žádnou zvěř doma chovat nebudeme, aby nevznikly problémy, kdybychom se nemohli o ni postarat. Tak nevím, kam s tím vším, vyhodit to je dost škoda, a tak Míla začala pátrat po okolí, jestli by se vyskytl nějaký útulek pro psy a kočky, který by měl o to vše zájem.

Snad ještě, došla nám pěkná ručně psaná kondolence od našeho pana veterináře, s malým balíčkem semínek trvalek na Packův hrobeček. To se už stalo také, když se vydal do svých věčných lovišť náš pes – kelpie, Maxmilián. Nevím jak a kde, tady to také dříve nebylo, ale vypadá to na pěkný nový zvyk.

Kondolence od veterináře.

Kondolence od veterináře.

Foto: George Švehla








KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !