Ráno se společensky oblékl a odešel na autobus. V přeplněném autobusu k němu odněkud pronikla známá "vůně" kočičiny. "Hrůza, že se ti lidé nestydí! Jít do autobusu a páchnout kočičinou!" pomyslel si.

V Jablonci na autobusovém nádraží si pobaveně prohlížel vystupující a typoval, kdo asi je ten od koček. K náměstí se vydal po schodech, kde zase ucítil kočičinu. Trochu si povzdechl: "To jsou věci, tady asi kočky v noci pořádají nějaké reje ".

Přišel do středu města a prohlížel si zboží u několika stánků. Zde byl zápach z kočičiny snad nejsilnější! Pepa nevycházel z údivu. "Bože, bože, Jablonec, takový město a tak tady všude páchne kočičina! Fuj, fuj, hanba! Je to tu horší než na samotě u lesa," pronesl nahlas.

Když se blížil Soukennou ulicí k Merkuru a kočičina šla stále s ním, přičichl ke svým nohavicím. A hned byl doma! Včera si přece pověsil nedělní kalhoty na věšák do chodby.

Teď mu jen hlavou vrtala otázka: "Má tohle na svědomí stará, bezzubá Žofka nebo ten zrzek Zikmund ?

Foto: domácí kocouři - bílo-mourovaný Romeo a mourovaný Kočičák, černobílý Muf už není, doplatil na jed proti hryzcům, který používají chataři. Romea a Kočičáka se podařilo zachránit