28 fotografií

Venku mrzne, až praští, ležím zabalená v dece a okolo mne jsou moje kočky, mých sedm.

Je ticho. Všichni spí. Bude půlnoc. Měsíc nahlíží do oken. Víme o sobě. Bílé vločky padají tiše a pokojem se mihla pruchatá kočka s tečkou na uchu.

Pitinko, vydechla jsem. Podívala se na mne. Její oči se dostaly na dno mojí duše. Do srdce mi zaťala drápek a jen se dívala. A na maličký okamžik jsem uviděla dvě další pruchaté siluety. Píťa dokázala přivést Minečka a Káču.. dostala jsem nejkrásnější dárek. Tak jo, tečou mi slzy, budou Krabice, jako byste tu byli... udělám jim je, slibuju.

Budou Krabice? ptá se se smutkem v hlase ráno Majolenka, nebo už Kluk nepřijde, když šla Píťa k němu za Miňákem a Káčou… a ty pojedeš pryč...

Já: Neboj Běloušku (tak někdy říkám Majolence), budou..

Bezulce se něco zdá

Majolenka spí

Nenelka: Arrr, grree, krrrt! Hrrt!

Cecilka: Cože padá? Mluv pomalejc! Jo, sníh… tak prej musej bejt a sprosťárny nepřekládám! Už si to pamatuj!

Če-čen: Dostanu péří ? Nutně potřebuju péří.

Pidikočka: Já chci krabici.

Bezulka: To nebudeš mít žádný překvapení. Chceš ji každej rok. Já nic nechci, jen aby mi bylo dobře a byla s náma máma doma.

Noriska: Já chci! Pitinu a Miňáka a Káču. A znělo to od maličké kočičky sveřepě a bodalo to.

Noriska

Želviny

Já: Holčičky moje, já vám otřu okna, abyste mohly napsat Klukovi, teda spíš, aby se mu to dobře četlo.

Nenelka: Hagr, Arrara vrrt, frííí.

Cecilka: Máma ti nerozumí, trdlo. Jestli bys to radši nenapsala na okno za nás.

Já: Nebudu špinit okna, stačí, že to děláte vy. Napíšu Klukovi dopis a dám ho za okno. Tak co chcete?

Pidikočka: Krabici.

Já: Tu chceš každej rok, Pajduláčku.

Pidikočka: Tak teda plnou krabici.

Nenelka

Bezulka chce taky

Če-čen: A mohl by tam Kluk dát pro mne to péří?

Bezulka: A něco, abych neměla pořád žízeň a hlad. A nebylo mi špatně.

Majolenka: Ty chceš za nima? Já chci s tebou! Mně se po Miňákovi stejská!

Nenelka: Hrrt! Arr, kruuu!

Cecilka: Neříkej to! Jaký neviditelný dárky?

Noriska: Myslí to, aby jí nebylo to...

Já: Tak už se domluvte.

Cecilka: Nechci věci. A na tu tyč u sprcháče můžu z pračky a není to ono, když nejdete nikdo přepadnout.

Pidikočka

Majolenka hezky pózuje

Já: A co teda chceš?

Cecilka: Hladit a česat a abys mi říkala Sysel, když nic neprovádím.

Noriska: Trubice, snad Sesil!

Cecilka: Chéééé!

Pidikočka: Hrrt! Napiš, že chci taky drbat kartáčkem v kožuchu a že ty vyčesaný chlupy patřej do krabice.

Majolenka: Kluku, s ničím se netahej. Jen nám ukaž, kudy máme jít.

Bezulka: Ještě není čas, ještě jít nemůžeme...

Nenelka: Gríít frk, krrch, ar rarachchch.

Cecilka: Nekašlej, není ti rozumět!

Nenelka: Hrrt!

Cecilka: Jo ty jsi spolkla granuli. Nemáš mluvit, když se cpeš!

Já: Takže nechcete hmotný dárky, to bude Kluk šťastnej. Ale chcete dotekový a poslouchací.

No, to by chtěl Kluk pro všechny, ne jen pro kočky...

Noriska průzkumník

Noriska: Když budeme hodný, když mě nebudou strašit, když nepolezu za televízi, přijdou?

Bezulka: Kdo by nám řekl ten příběh o Klukovi? Nikdo ho neumí jako Pitinka.

Já: A můžu vám ho, kočičky moje, říct já?

Nenelka: Trrr iiit, krííí. Darrr.

Cecilka: Ale nepůjdeš pak za nima. Nenecháš nás tady?

Na chvíli ztichly. Strach byl hmatatelný.

Bezulka: A nemohla bys taky říct nějakou o nás, my pruchatý ani tečkatý nejsme a písmeno na hlavě taky nemáme… Píťa nám ji už nepoví...

Já: No, to jsem teda v ...

Nenelka: Hrrt!

Já: bryndě!

Majolenka: Ty nechceš Krabice?

Pidikočka: Hrrt!

Cecilka: Jsem říkala, že tohle překládat nebudu!

Pidikočka: Pchéé!

Já: A tak tu sedím a píšu. Kočky mne bedlivě pozorují.

Pitina mezi dárky

Ahoj Kluku,

Blíží se ta hektická doba, kdy po Tobě všichni chtějí dárky. Copak je nutnost je podarovat? Co kdybys jim řekl, že chceš mít taky Krabice. Chceš se radovat, že spolu všichni mluví, smějí se a mají dobrou vůli, nehubují, nestraší a mají svá srdce v dlaních a ta září. My zase máme rozzářené oči. To proto, že nás lidské ruce jen hladí, hřejí, češou a chovají. Tak, jako naše pramáti hřála Tebe. Nepůsobí nám bolest a trýzeň. Až nastane ten správnej čas, chtěli bychom se podělit o vše dobré se všemi živými na tomto světě. A jestli je to v Tvojí moci, pusť k nám na chvíli naše tři pruchaté kočičí přátele. A jestli to není možné, pusť do snů všech ty, co odešli za Tebou.

Tvých Sedm z Perníkovic

Foto: Sharka. Mezi fotkami najdete i velmi mlsnou inspiraci a níže v odkazech zase inspiraci zpěvavou. Hezký advent všem!

https://www.youtube.com/watch?v=Mivn6Ff0Sf0

https://www.youtube.com/watch?v=o-51yN4V4xQ